Komunita, vzdělání a Brno. Proč jihomoravská metropole přitahuje herní vývojáře

V zasedací místnosti s názvem s Gajbraš Trípvůd, inspirované pirátem z první české videohry Tajemství Oslího ostrova, se Natálie Sodomková připravuje na setkání s týmem mladých vývojářů. V moderním proskleném boxu, zasazeném do posprejovaných chodeb bývalé výtvarné fakulty v Brně, se Sodomková zhruba jednou měsíčně schází s tvůrci her, kteří by měli zájem o podporu inkubátoru Gamebaze, jejž vede.

Jakmile dorazí trojčlenný tým nadšenců, je potřeba zjistit, co o inkubátoru Gamebaze vědí. A je toho překvapivě hodně. Již v září totiž navštívili kreativní prostor KUMST a dozvěděli se, co by mohli od spolupráce očekávat. I tak jim ale Natálie raději možnosti inkubátoru rekapituluje: coworkingové prostory, komunitní akce, mentoring i vzdělávací aktivity a kurz, který má během tří měsíců seznámit celý tým se zásadami podnikání v herním byznysu.

Slovo přebírají vývojáři. Prezentují svou budoucí hru, tým a zamýšlí se nad svými časovými možnostmi. A právě zde, zdá se, může nastat největší problém. Všichni zatím studují, a tak nemohou vývoji věnovat příliš mnoho času.

„To je častý problém. I ten ale umíme vyřešit a pomoci třeba sehnat financování pro práci alespoň části týmu, aby se vývoj někam posunul,“ říká Sodomková. I když inkubace kvůli délce vývoje hry trvá rok až dva, podmínkou vstupu do programu je příslib, že se vývoj bude alespoň na měsíční bázi viditelně posouvat. A bez časové investice to nepůjde.

Pionýrský projekt z Brna

Gamebaze je prvním herním inkubátorem v Česku. Za rok ostrého provozu jím prošlo šest týmů, z jednoho z nich vznikla firma a další dva vydaly hru. Aktuálně je pod křídly inkubátoru dalších osm slibných projektů. Proto se na poměry českého herního trhu jedná o dobré výsledky. Dle nejnovějších dat Asociace českých herních vývojářů v roce 2023 vzniklo celkem sedm nových studií a jejich počet se na začátku loňského roku ustálil na 166 firmách, které zaměstnávají bezmála 2800 lidí. Práce všech těchto lidí vyústila loni v celkem 39 herních titulů.

Brno má přitom na mapě českého herního průmyslu výjimečné postavení. Působí zde 20 procent herních studií v Česku, zatímco v Praze jich sídlí 52 procent. V přepočtu na obyvatelstvo to však znamená, že je moravská metropole v tomto ohledu dokonce silnějším hráčem než hlavní město.

Tento úspěch má kořeny v devadesátých letech, kdy se formovala komunita herních vývojářů, kteří tvořili hry nejen pro osobní počítače a herní konzole, ale i mobily. Významnou osobností této scény je programátor a podnikatel Petr Vochozka, jenž tvořil malá studia se studenty. Jeho společnost Vochozka Trading byla jedním z prvních distributorů a vydavatelů počítačových her v Česku. Zasadil se i o vznik dalších úspěšných studií a her, které prorazily i v zahraničí, mezi nejslavnější počiny jeho studií patří třeba hry Vietcong nebo Mafia.

Otevřený standard proti Vision Pro od Applu. Mark Zuckerberg uvolnil software za miliardy ostatním výrobcům

24. 4. 2024 ▪ 5 min. čtení

V Brně postupně přibývalo lidí, kteří se vývojem her zabývali, a vznikla tu tak spřátelená studia Altar Interactive a Illusion Softworks. Prvními zaměstnanci se stali studenti, kteří si do té doby vývojem her přivydělávali. Jeden z nich — Jarek Kolář, který stojí za Tajemstvím Oslího ostrova —, jak je v odvětví zvykem, prošel za svoji kariéru více videoherními firmami. Sám pak začal vést Ingame Studios. V Brně vzniklo také studio Amanita Design, které stojí za světově oceňovanou adventurou Machinarium.

Pozoruhodné na jižní Moravě jsou také deskové hry. Ty proslavil zejména designér Vladimír „Vlaada“ Chvátil, který stojí za nejúspěšnější českou deskovkou Krycí jména a desítkami dalších deskových, ale i řadou počítačových her. A mobilní nízkoprahové hry pro nevidomé i vidomé hráče tvoří brněnské studio Kikiriki Games manželů Jany a Miloše Kuklových. Vydali střílečku To the Dragon Cave, ve které se hráči orientují pomocí zvuku, a v roce 2023 přišli s kvízovou novinkou Brave Brain.​

Herní vývojáři a lidé, kteří se v odvětví pohybují na jiných pozicích, často mluví o specifickém komunitním duchu tohoto průmyslu, zejména v Brně. Komunita, která si říká GameDev, zde čítá zhruba 900 lidí a již roky se na pravidelné měsíční bázi setkává zhruba pět desítek z nich na přátelské pivo. Setkání je většinou doprovázeno přednáškou, informacemi o otevřených pozicích i chystaných herních novinkách. Za organizací této události stojí Jakub Bedecs (mimo jiné organizátor jedné z největších herních konferencí ve střední Evropě, brněnské Game Access) a pedagog a vývojář Zdeněk Záhora, který stojí za strategickou hrou Last Train Home na motivy návratu československých legionářů z ruské občanské války.

Podobně funguje i coworkingový prostor Gamebaze. Chodí sem nejen začínající vývojáři, ale i esa s dvacetiletými zkušenostmi. Tito vývojáři již nechtějí být zavření doma a chybí jim společnost. „Já jsem pracoval doma sedm let. Po pár letech ale člověk začíná ztrácet přehled. Naopak tady se každý den řeší něco nového, kdo jaké problémy má, jak se s nimi vypořádává,“ říká programátor a herní designér nyní pražské firmy Amanita Design David Šemík. Do coworkingu v centru Brna se snaží chodit většinu dnů v týdnu.

Lepší vzdělávání talentů

Podle předsedy brněnského Herního klastru a generálního manažera herního studia 2K Czech Romana Hladíka je v Brně také o něco lepší příprava na školách. Ta je přitom nezbytná pro funkční ekosystém, který talenty provede od základního k vysokoškolskému vzdělání přes studia až výhledově k vlastnímu podnikání. „Ještě tam nejsme, ale míříme tam,“ upřesňuje Hladík.

A data to potvrzují. Vzdělání v oboru herního vývoje má v Česku pouze 20,4 procenta herních vývojářů. Otevřené přednášky jsou o něco častější – čerpá z nich 23,9 procenta vývojářů. Nejvíc profesionálů, 67,7 procenta, pak získává znalosti online a 63,7 procenta od kolegů.

Brněnská metropole však má oproti Praze i konkurenční nevýhody. „Když se bavíme třeba o tom, jak je atraktivní pro cizince, velký vliv má třeba pouze pár pravidelných linek z brněnského letiště,“ upozorňuje Roman Hladík. Podle jeho zkušeností talenty ze vzdálenějších zemí častěji míří do Prahy. Některé talenty ale podle něj volí Brno pro jeho příjemnější prostředí, které se vyznačuje větším klidem se zachováním většiny výdobytků městského života.

Celorepublikový problém je pak nedostatek tuzemských investorů, kteří by s investicemi do herního průmyslu měli zkušenosti, míní Natálie Sodomková. A v Brně neexistuje ani zavedený proces, který by zajistil jejich propojení s vývojáři, notuje Hladík. „Aktuálně hledáme cesty, jak propojit tyto dva světy,“ dodává.

„Proto třeba inovační agentura JIC, která spolu s Herním klastrem založila inkubátor Gamebaze, otevřela svou konferenci Startup Money mimo jiné i tématu herního vývoje. Tak aby spolu investoři a vývojáři začali spolu mluvit o tom, co vlastně znamená investovat do her,“ říká Sodomková, která začínajícím vývojářům doporučuje vybudovat si portfolio a hledat publishery také v zahraničí.

V horizontu pěti až deseti let chce JIC ve spolupráci s Herním klastrem a městem vytvořit komplexní ekosystém, který umožní vznik minimálně dvou globálně úspěšných herních titulů. „Naše dlouhodobá strategie zahrnuje několik měřitelných cílů: vybudování samostatného specializovaného centra pro herní vývoj, inkubaci minimálně deseti životaschopných herních studií a vytvoření robustní mezinárodní sítě partnerství s předními herními centry v zahraničí,“ říká mluvčí inovačního centra Martin Gillár.

Nejbližší plány na příští rok se ale týkají rozšíření kancelářských prostorů inkubátoru pro etablovaná herní studia. V nadcházejících měsících se Natálie Sodomková chystá také vyhodnotit rozsáhlá data z prvního roku provozu Gamebaze a upravit pravidla tak, aby se prostory využívaly co nejefektivněji. Po roce fungování inkubátor rovněž zpoplatní kurzy a v některých případech také využití coworkingu, aby si udržel pouze vážné zájemce a zajistil lepší úroveň služeb.

„Poplatky ale budou pro začínající vývojáře v inkubátoru na nejnižší možné úrovni. Využijeme podpory kraje a budeme hledat i další možnosti financování, protože chceme mladé talenty podpořit,“ říká Natálie Sodomková, kterou nyní čeká příprava ceníku pro příští rok.

Článek vznikl ve spolupráci s JIC.