Vyplaťte si zisk z podnikání, bude se vám lépe spát

Správu a diverzifikaci firemního majetku, který léta budovali, by měli podnikatelé řešit komplexně a včas. Základem je nastavit eliminační mechanismy a mít majetek správně uspořádaný, aby bylo možné vyřešit jakékoli krizové situace. „Česko patří v rámci Evropské unie k zemím, v nichž existuje mnoho možností, jak nastavit vhodnou firemní majetkovou strukturu a diverzifikovat podnikatelská rizika. Zcela zásadní je možnost tvorby efektivních holdingových struktur,“ popisuje Lumír Schejbal, zakládající partner advokátní kanceláře Schejbal & Partners.

Jak se na správě firemního majetku Čechů projevily turbulence minulých let? Byl tu covid, pak přišla válka na Ukrajině, obojí možná vzbudilo i nějaké obavy, co s firmami a jejich majetkem dělat. Jak jsou na tom Češi nyní v porovnání s dobou předtím?

Covid a další faktory zvyšující byznysovou nejistotu vedly k tomu, že se mnoho podnikatelů, zejména těch zkušených, zamyslelo nad podnikatelskými riziky. Těmi jsou například koncentrace veškerého podnikání a majetku v jedné firmě, kumulace nevyplaceného zisku či neošetřené vztahy mezi společníky. Ne každý je ochoten identifikovaná rizika podstupovat a riskovat ztrátu majetku či firemních aktiv. Zhruba před pěti až osmi lety se majitelé více začali věnovat nastavení firem. Pandemie byla jen další impulz. Poté přišla válka na Ukrajině, přičemž obě tyto události lze označit jako černé labutě. Dnes může být podobnou černou labutí Donald Trump a jeho cla, ale mohou se objevit i další rizika. To vše by mělo majitele přimět, aby ve svých firmách správně nastavili majetkovou strukturu a diverzifikovali rizika. Mnoho podnikatelů, zejména těch, kteří začínali v 90. letech, bylo velmi úspěšných, nicméně zaměřovali svoji pozornost jen na svůj core byznys. Tento jejich postoj se naštěstí mění, začínají věci řešit a stále častěji byznys transformují tak, aby ve svých firmách měli dobře nastavenou strukturu a diverzifikovaná rizika.

Co by tedy měli podniknout, pokud k tomu ještě nedošlo?

Základem musí být nastavení vhodné a bezpečné majetkové firemní struktury. Toho lze efektivně dosáhnout vytvořením holdingových struktur nebo strukturováním podnikání tak, aby se oddělily jednotlivé aktivity. Vedle hlavního byznysu třeba oddělit nemovitosti v držení a další hodnotný majetek. Případně ještě nastavit holdingovou strukturu tak, aby se do ní mohla zapojit rodina nebo i externí investoři.

Nabízí vlastně česká legislativa dostatek možností pro budování firemních struktur?

Určitě ano. Myslím si, že zrovna Česko patří v rámci Evropské unie k zemím, v nichž existuje mnoho možností, jak nastavit vhodnou majetkovou strukturu. Zcela zásadní je možnost tvorby kvalifikovaných holdingových struktur, což v zásadě vychází z evropské legislativy. Holdingové struktury umožňují velmi efektivní distribuci zisku z dceřiných společností, což bývá také jeden z důvodů, proč takovou strukturu vytvářet. Zisk totiž může být použit v rámci holdingu na jiné aktivity, které třeba nejsou spojené s hlavním byznysem. Holdingová matka může fungovat i jako takzvaná vnitrobanka, která financuje další aktivity v rámci struktury.

Proč si vyplácet zisk?

Je vhodné si alespoň část zisku ze svého podnikání v rámci holdingu vyplatit. Vytvoření finančního zázemí mimo oblast podnikání znamená pro majitele spokojenější spánek. Jistota, že i když se v rámci podnikání stane cokoliv, budu dostatečně zabezpečen, může vést k většímu existenciálnímu klidu.

Jak si mám takovou holdingovou strukturu představit?

Na vrcholu struktury je zpravidla akciová společnost, případně společnost s ručením omezeným. Pod ni jsou vkládány jednotlivé aktivity podnikání. Vždy klientům doporučujeme nevkládat tam celou společnost s veškerým majetkem, ale mělo by dojít k rozdělení činností a diverzifikaci rizik. Tedy hlavní byznys vložit do jedné společnosti, do další pak třeba nemovitosti, jinam zase movitý majetek nebo služby. Do další sesterské společnosti pak doporučujeme vkládat kapitál na investice do jiných aktivit, třeba start-upů. Pokud se pak trh u hlavní činnosti dostane do negativní fáze, případný neúspěch dopadající na hlavní podnikání neohrožuje další oddělená aktiva.

Navíc mateřská akciová společnost holdingu mimo jiné umožňuje, že třeba část akcií už mohou dostat děti zakladatele. Zapojením rodinných příslušníků může vzniknout rodinný holding. A přibrat lze samozřejmě i externí investory, kteří se mohou aktivně podílet na řízení, nebo být zcela pasivní. To znamená, že mají právo pouze na dividendu, případně na likvidační zůstatek, ale nezasahují už třeba do řízení holdingu.

Diverzifikace majetku je tedy klíčová při plánování, jak firemní majetek zabezpečit. Na co dalšího je potřeba dávat pozor?

Určitě je možné pracovat s takzvaným daňovým plánováním. To znamená nastavit strukturu tak, aby nedocházelo ke zbytečnému vícenásobnému danění v rámci firem začleněných ve struktuře. Doporučuji také zamyslet se nad tím, jak budou v holdingu nastaveny práva a povinnosti akcionářů či společníků, pokud jich je více. Kromě stanov mohou existovat další smluvní ujednání společníků o tom, jakým způsobem bude nakládáno s jednotlivými podíly. Mohou řešit také nástupnictví, opatření pro případ smrti zakladatele nebo zakladatelů. V rámci holdingu lze vyřešit hodně věcí a rozhodně nedoporučujeme jeho kvalifikované zřízení podceňovat, protože to s sebou nese právní, ekonomická i daňová rizika.

Když už jsme u daní, od letoška se výrazně změnila daňová legislativa, což v loňském roce vedlo ke zvýšenému zájmu podnikatelů o prodej firem či podílů. Od letoška je to při určité částce méně výhodné, že?

Je pravda, že jsme v roce 2024 měli nadstandardně práce v oblasti strukturování firem. Ale myslím si, že za to nemohla jen změna legislativy. V posledních letech totiž dochází k mezigenerační výměně a samozřejmě mnoho podnikatelů prozřelo s novými riziky, ať už šlo o covid či válku na Ukrajině. Kvůli nastalým změnám legislativy však doporučujeme našim klientům, aby si nechali své firmy ocenit. Například pokud budu prodávat firmu v roce 2026 za částku 200 milionů korun a nechal jsem si ji ocenit k 31. prosinci 2024, přičemž její tehdejší cena byla 170 milionů korun, tak bych měl danit 30 milionů korun. Jelikož však tato částka nepřesahuje nový roční limit ve výši 40 milionů, je od daně osvobozeno i uvedených 30 milionů. Pokud by prodejní cena byla 250 milionů a odečtu 170 milionů z ocenění ke konci roku 2024, tak mi zbývá 80 milionů. Limitních 40 milionů je osvobozeno a zbylých 40 milionů daním kapitálovou daní ve výši 15 procent, respektive 23 procent.

Jaké chyby, bavíme-li se o strukturování, mohou nastat? Případně čeho by se měli podnikatelé vyvarovat?

Typickou chybou je, že se firmy strukturují, aniž by podnikatelé využili časových testů držení firem (dosud byli podnikatelé osvobozeni od daně z příjmů při prodeji svých firem, pokud drželi akcie déle než tři roky nebo podíl v obchodní společnosti déle než pět let, pozn. red.). Další chybou, s níž se setkáváme, je, že u holdingů s více společníky chybí akcionářská dohoda. Pokud například holding vlastní dva společníci rovným dílem a nemají akcionářskou dohodu nebo dobře nastavené stanovy či společenskou smlouvu, může to v budoucnu zakládat na neřešitelné problémy. Důležité je nebát se s někým poradit. Nemusíte hned tvořit strukturu, ale je dobré si udělat představu, jak by to mělo vypadat, až nastane vhodná chvíle. Dle mého názoru je ta vhodná chvíle právě teď.

Text vznikl ve spolupráci s firmou Schejbal & Partners.