Zaplatila vaše firma letos velké daně? Jak příště legálně ušetřit

Jakmile firma odvede daň z příjmů, přichází na mysl otázka, zda není čas daně optimalizovat a neplatit víc, než je nezbytné. Zpětně se sice efektivnější firemní procesy neprojeví, aktivní řešení daní má ale smysl pro další roky.

„Řešení daní a případná úprava daňového základu jsou legitimní součástí každého podnikání. Načasování daňové optimalizace je klíčové. S daňovým poradcem je nejlepší začít mluvit v momentě, kdy firma plánuje strategickou změnu – vstup na nový trh, změnu struktury nebo expanzi. Občas firma vybuduje nákladnou strukturu, ale po dvou letech zjistí, že neplní, co by měla. Každé otočení kormidla ale stojí velké peníze,“ říká daňový ředitel ASB Group Michal Kozdera.

„Například založit off-shore společnost v Nizozemsku nebo na Kypru je jedna věc. Podnikatelé si ale občas neuvědomí, že aby vše bylo legální, musí firma reálně přispívat k byznysu skupiny. To v praxi znamená, že finanční toky za fiktivní činnosti před finančním úřadem určitě neuspějí,“ varuje Michal Kozdera. Česká legislativa také požaduje, aby firmu v zahraničí někdo fyzicky spravoval. Kdyby totiž veškeré její řízení probíhalo jen z Česka, úřady ji budou z daňového hlediska považovat za tuzemský subjekt.

Díry v zákonech zmizely

Zatímco dříve bylo snazší nacházet legální mezery v daňových zákonech, dnes jsou možnosti daňové optimalizace značně omezené. Finanční úřady v současnosti kontrolují veškeré toky peněz, především pak v rámci holdingových struktur.

„Když si firmy ve skupině vzájemně posílají peníze bez zjevného ekonomického účelu, riskují, že se rychle dostanou do hledáčku finančního úřadu. Ten pak může označit celou strukturu za umělou a zdanit ji, jako by šlo o jeden subjekt,“ upozorňuje Kozdera. Roli hraje i konzistentnost v nastavených podmínkách spolupráce v rámci holdingu. „Pokud jeden rok přitečou z dceřiné firmy do mateřské čtyři procenta z obratu, druhý rok sedm a třetí rok se zvažují tři, vysílá to úřadům jasný signál: Hrajeme si s čísly, abychom ušetřili na dani,“ varuje daňový ředitel.

Zvláštní pozornost si zaslouží manažerské smlouvy mezi firmami v různých zemích. „Je důležité detailně popsat parametry služeb, způsob výpočtu ceny a zahrnout náklady. Důležité je také stanovení marže, aby při případné kontrole bylo na první pohled zřejmé, že služby jsou poskytovány za tržních podmínek.

Zároveň je nutné, aby firma mohla doložit reálný přínos služeb. „Například, pokud ředitel marketingu řídí celoevropské marketingové aktivity české firmy z Kypru, je třeba doložit, že v Česku nikdo podobnou činnost neprovádí. Zároveň by měly být snadno dohledatelné kampaně či jiné výstupy, které dotyčný ředitel zrealizoval,“ popisuje Kozdera.

Tři stupně obrany

Holdingové společnosti si musí dát pozor i na způsob financování v rámci skupiny. Pokud firma operuje s příliš vysokým objemem úvěrů v poměru k vlastnímu kapitálu, část úroků není daňově uznatelná. „Řešením je mimo jiné zvýšení kapitálu. Radíme klientům, jak na to, aby veškeré úroky mohly být daňově uznatelné,“ říká Michal Kozdera z ASB Group.

U daňových nákladů je klíčové jejich důkladné doložení. Finanční úřady se rády zaměřují například na marketingové výdaje. Nestačí jen faktura od reklamní agentury. Je třeba dokumentovat průběh akce, materiály a výstupy. „Představte si to jako obranu středověkého města. Faktura je jako hliněná palisáda – můžete se díky ní ubránit, ale často nestačí. Trojitá linie obrany v podobě důkazů, že propagační akce skutečně proběhla, je daleko bezpečnější,“ přirovnává daňový ředitel. Finanční úřad pak při kontrole rychle pochopí, že není důvod k hloubkové kontrole.

Základním způsobem, jak předejít nežádoucí pozornosti úředníků, je plnit včas všechny firemní povinnosti – registrace, přiznání, odvody. Když už potřetí úřad vyměřuje za administrativní prohřešky firmě pokutu, je zřejmé, že finanční řízení v ní neprobíhá tak, jak by mělo. A úředníci se pak na takovou firmu více zaměří. Kvalitní a důkladné zpracování daně z příjmů může pomoci také v tom, že firma je více transparentní vůči bankám a potenciálním investorům.

V letošních daňových přiznáních firmy poprvé pocítí zvýšení daně z příjmů právnických osob z 19 na 21 procent. Jakákoli neefektivita je tak o dvě procenta dražší. „Občas stačí trochu upravit firemní procesy, podívat se na toky peněz, a výsledkem mohou být milionové úspory. Klíčové je mluvit s odborníky dřív, než firma udělá nevratné byznysové rozhodnutí, které sice z obchodního pohledu působí na první pohled geniálně, ale na konci se ukáže, že firma kvůli němu přichází zbytečně o peníze,“ komentuje na závěr Michal Kozdera, daňový ředitel poradenské společnosti ASB Group, která vznikla v roce 2002 a nyní jejích více než 450 expertů působí na čtyřech evropských trzích.

Článek vznikl ve spolupráci s ASB Group.