Stabilita jako základní strategie
Drobní čeští podnikatelé vystupují i v dynamickém světě byznysu s rozvahou a v pořadí již čtvrtá studie programu Mastercard Strive v Česku to jen potvrzuje. Konkrétně z jejích výsledků vyplývá, že pouze devět procent mikro- a malých podniků usiluje o rychlou expanzi i za cenu vyššího rizika. Naopak 43 procent těchto firem si chce zachovat stejnou velikost a 41 procent plánuje mírný růst. Oproti roku 2022 je ale přesto vidět větší úsilí o změny, protože tehdy plánovala „zůstat na svém“ celá polovina dotázaných.
Finanční rezerva versus externí financování
Co se týče finanční stability, většina respondentů je plně závislých na svém podnikání. Dostatečné rezervy pro období ekonomických otřesů nemá 77 procent z nich. A pokud už volnými prostředky disponují, zpravidla by jim vystačily pouze na jeden rok. Situace odráží aktuální mírně negativní trend, ale liší se podle regionu, genderu, věku a dalších faktorů.
Čeští podnikatelé zůstávají vůči úvěrům a zadlužování obezřetní. Jakmile o financování žádají, mnohdy narážejí na přísné požadavky a zdlouhavé procesy, i když většina žádostí bývá nakonec schválena. V minulém roce například o úvěr usilovala pětina malých podnikatelů, což odpovídá trendu zmíněnému už v Barometru z roku 2022.
Pomalé pokroky v digitalizaci
Pro spoustu malých podnikatelů je digitální transformace prioritou. Od roku 2023 vzrostl počet firem, které považují zavádění nových technologií za zásadní pro budoucí úspěchy, a to ze 40 na 47 procent. Z mnoha důvodů do nich ale téměř neinvestují a necelá polovina dotázaných plánuje na tyto výdaje vyčlenit maximálně pět procent ze svého rozpočtu. Rozdíl mezi teoretickými cíli a skutečnými plány je tedy zatím velký a mohou za to především časové limity (z 23 procent) a finanční omezení (22 procent).
„Jednou z nejvýraznějších překážek zůstává digitalizace. Přestože většina podnikatelů dnes již nějaké digitální nástroje používá, mnozí stále tápou, kde začít, jak je efektivně využívat nebo na koho se obrátit. A tato propast mezi povědomím a konkrétními kroky je zásadní výzvou. Proto jsme spustili platformu Pro podnikavé – jedno místo, na kterém drobní podnikatelé a podnikatelky naleznou digitální nástroje, testy silných a slabých stránek, mentoring, poradenství na míru, workshopy i online kurzy a akademie,“ říká Barbora Florková, národní ředitelka Care Česká republika.
S technologickým pokrokem by mohlo pomoci adekvátní vzdělání. Ani v tomto případě ale mikro- a malí podnikatelé nevyužívají potenciál na maximum. Například kurzy v oboru kybernetické bezpečnosti loni absolvovalo jen 16 procent z nich a příliš velký zájem nebyl ani o finanční školení, které dokončila pětina dotázaných. Nejvíce táhl mentoring, do něhož investovala téměř čtvrtina oslovených podniků. Až 40 procent malých českých firem by přitom ocenilo další vzdělávání v oblasti technologií.

Povědomí o kyberbezpečnosti roste
Podobný kontrast jako u digitalizace se projevuje také v otázce kybernetické ochrany. Drobní podnikatelé si uvědomují rizika hackerských útoků, přesto nezavádějí dostatek preventivních opatření. Sice sedm z 10 respondentů používá antivirový software a šest z 10 ho pravidelně aktualizuje, ale na náročnější opatření většinou prostor není. Nejčastěji firmám chybí potřebné znalosti nebo finanční prostředky pro spolupráci s externími odborníky.
Za zmínku stojí i další zjištění, na které Barometr 2025 v souvislosti s kyberbezpečností upozorňuje. Celých 31 procent mikro- a malých podnikatelů už totiž má s hackerskými útoky zkušenosti, přesto se 10 procent z nich neobává, že by je podobný incident mohl potkat. Jde tedy o poměrně jasný důkaz, že v českém prostředí chybí informovanost o těchto otázkách.
Mění se pohled na genderovou perspektivu
Velkým tématem je v českém byznysu i otázka genderu. České podnikatelky stále balancují mezi rodinou a firmou a mnohem více než muži se potýkají i se společenskými bariérami. Studie potvrzuje, že ani v 21. století nejsou výjimkou předsudky a profesní diskriminace, které jim stěžují rozvoj podnikání. Pro šest z 10 oslovených podnikatelek jsou největší výzvou rodinné závazky a každá druhá nedosahuje vytoužené work-life balance.
Částečným řešením genderové nerovnosti by podle Mastercard a CARE mohla být cílená podpora firem vedených ženami. Je ale nutné, aby stát aktivně komunikoval možnosti jejího využití. Spousta podnikatelek nemá žádné zaměstnance a dostupnou podporu využívá méně často než jejich mužské protějšky (49 oproti 53 procentům). Právě systémová podpora je pro ně přitom jednou z možností, jak se posunout ze živnosti k malé firmě. A do budoucna může vést i k vyšším investicím do digitalizace a kybernetické bezpečnosti.
Regionální rozdíly
Důležitá je i důvěra ve své schopnosti podnikat, kterou si zachovalo 57 procent respondentů. Samozřejmě ale záleží na věku a pohlaví podnikatele i na velikosti, stáří či sídle podniku. Například v Praze podnikatelé vykazují vyšší stabilitu a také více investují do digitální transformace nebo kybernetické bezpečnosti, kterou mezi priority řadí přes dvě třetiny malých pražských firem. A 26 procent z nich pak tuto oblast financuje šesti procenty svého rozpočtu.
Naproti tomu v Moravskoslezském kraji a severozápadních Čechách probíhá zavádění digitálních nástrojů pomaleji. Zároveň se jedná o regiony s nižší důvěrou v podnikání, kde zlepšení v řízení svého podniku vidí jen 28 procent podnikatelů, zatímco v Praze je to 39 procent. Odlišnosti se tedy neprojevují pouze v digitalizaci, ale v celkovém přístupu k podnikání.
Klíčem k úspěchu je cílená podpora
Z výsledků analýzy dále vyplývá, že podnikatelské prostředí zůstává v Česku v posledních letech neměnné, zejména v oblasti mikro- a malých firem. Myslí si to až 56 procent dotázaných. To na jednu stranu vyznívá pozitivně, ale zároveň se potvrzuje jen malý posun v dostupnosti služeb na podporu podnikání. Mírné zlepšení pak vnímá 22 procent drobných podnikatelů a opět se ukazuje, že jsou na tom lépe podniky se zaměstnanci (34 oproti 21 procentům).
Přes překážky k inovacím
České mikro- a malé podniky tvoří klíčovou součást národní ekonomiky, přesto zůstávají zranitelné. Výzkum ukazuje, že i přes vyšší ziskovost jsou mnohé z nich existenčně závislé na svém podnikání. To se týká zejména podnikatelů bez zaměstnanců a firem vedených ženami. Omezený přístup k úvěrům a přetrvávající genderové bariéry jim ztěžují možnost dlouhodobě plánovat a růst. Digitalizace a kybernetická bezpečnost se dostávají do popředí zájmu, nicméně investice v těchto oblastech zůstávají minimální.
Zpráva rovněž poukazuje na nízkou míru využívání podnikatelské podpory. Mnoho podnikatelů tyto nástroje vůbec nezná nebo je považuje za nedostupné. Přesto roste počet těch, kteří vnímají zavádění technologií jako klíčové pro svůj budoucí úspěch. Zvláště podniky s delší historií integrují do svého provozu digitální nástroje. Česká podnikatelská scéna se tak pomalu posouvá směrem k inovacím.
Aby se potenciál malých firem mohl naplno rozvinout, je nezbytné podpořit jejich finanční stabilitu, digitální kompetence a podnikatelské sebevědomí. Studie proto doporučuje cílená opatření jako flexibilnější úvěrové produkty, dostupné digitální nástroje, vzdělávání na míru nebo rozvoj sítí a podpůrných ekosystémů, zejména pro ženy. Důraz na inkluzivní prostředí a odstranění strukturálních překážek může přispět k tomu, aby tyto podniky dlouhodobě prosperovaly i v digitální a globalizované ekonomice.
Článek vyšel ve spolupráci s Care Česká republika.
Přidejte si Hospodářské noviny
mezi své oblíbené tituly
na Google zprávách.
Tento článek máteje zdarma. Když si předplatíte HN, budete moci číst všechny naše články nejen na vašem aktuálním připojení. Vaše předplatné brzy skončí. Předplaťte si HN a můžete i nadále číst všechny naše články. Nyní první 2 měsíce jen za 40 Kč.
- Veškerý obsah HN.cz
- Možnost kdykoliv zrušit
- Odemykejte obsah pro přátele
- Ukládejte si články na později
- Všechny články v audioverzi + playlist