Pohled do praxe nabízí investiční skupina Penta, která v průběhu posledních dvou dekád vybudovala rozsáhlé a diverzifikované portfolio v sektorech jako zdravotnictví, lékárenské služby, nemovitosti nebo média. Vedle sítě lékáren Dr. Max stojí také za projektem Penta Hospitals zahrnujícím desítky nemocnic a zdravotnických zařízení nebo strategickými developerskými projekty v Praze a Bratislavě. Všechny tyto příklady ukazují, jak může dlouhodobý investiční přístup a důraz na stabilní odvětví přinášet konzistentní výsledky i v turbulentních časech. Jak ale tyto principy přenést do investičního rozhodování běžného investora? O tom jsme mluvili s Janem Kociánem, investičním ředitelem Penta Investments.
Válka, inflace, skokové změny sazeb – svět investic dnes provází vysoká míra nejistoty. Která rizika považujete za nejzásadnější a na co by si měl investor v takovém prostředí dávat pozor?
Současné prostředí se vyznačuje výraznou makroekonomickou a geopolitickou volatilitou. Inflační tlaky, pohyby úrokových sazeb i narůstající geopolitické napětí hrají klíčovou roli. V našem kontextu však za nejzásadnější považujeme dvě oblasti: Jednak jsou to regulatorní zásahy, které mohou významně ovlivnit výnosové a nákladové modely v určitých sektorech, a jednak strukturální nedostatek kvalifikované pracovní síly v Evropě. Udržitelné zajištění přístupu k vysoce specializovaným profesím bude v mnoha oborech rozhodující pro jejich další výkonnost.
Když rizika narůstají, je lepší držet se strategie, nebo přistoupit k úpravám portfolia? Jak se v takových chvílích chová zkušený investor?
Jsme dlouhodobě orientovaný investor, což nám umožňuje zachovat strategický klid a vyhnout se impulzivním rozhodnutím pod tlakem krátkodobého vývoje. Zároveň máme zavedené robustní procesy pro identifikaci a aktivní řízení rizik. Tento přístup se osvědčil v řadě krizových situací a potvrzují to i naše dlouhodobě stabilní výsledky napříč různými fázemi ekonomického cyklu.
Přináší podle vás současná doba nějaké investiční příležitosti, které by neměly zůstat bez povšimnutí?
Ano, aktuálně v našem portfoliu evidujeme více atraktivních příležitostí, než jsme schopni kapacitně zpracovat. Ze strukturálních trendů vnímáme jako klíčové především demografické změny spojené se stárnutím populace, které zvyšují poptávku po zdravotní a sociální péči, a také transformaci vyvolanou nástupem umělé inteligence, která zásadně mění zákaznické chování i provozní modely společností.
Jak v Pentě stavíte portfolio, které obstojí i v období turbulence? Co je podle vás klíčové pro odolnost vůči krizím?
Portfolio budujeme s důrazem na anticyklická a defenzivní odvětví. Typicky sem patří zdravotnictví, lékárenské služby nebo regulované trhy, například sportovní sázení. Zároveň dbáme na geografickou diverzifikaci napříč střední a východní Evropou, což snižuje naši závislost na regulatorních změnách v jednotlivých zemích. Tento přístup se osvědčil během globální finanční krize, pandemie i v období zvýšené inflace po roce 2022.
V čem se váš investiční přístup liší od tradičních private equity fondů? Máte nějaké specifické principy, kterých se držíte?
Od klasických private equity fondů se zásadně lišíme. Jsme strategický a dlouhodobě orientovaný investor – bez pevně daného investičního horizontu. Klíčová aktiva držíme 15 až 20 let a nehodláme je prodat. Právě díky této investiční trpělivosti můžeme vytvářet hodnotu aktivním rozvojem podnikání, nikoliv jen optimalizací návratnosti kapitálu v krátkém čase.
Jak konkrétně pracujete s rizikem a jaké zásady musí splňovat společnosti, do kterých investujete?
Naše investiční filozofie stojí na důkladné znalosti cílových sektorů, silném manažerském zázemí a pečlivé analytické práci už před samotnou akvizicí. Tím výrazně snižujeme riziko zásadního selhání. Rizika pak dále aktivně řídíme, a to jak prostřednictvím důkladného due diligence, tak systematickým zapojením do strategického řízení firem v portfoliu.
Když se ohlédnete zpět, jaké principy podle vás stály za úspěchem Penty jako investora? A zůstávají stejné i dnes, v době, kdy máte Penta Fund?
Za naším dlouhodobým investičním úspěchem stojí čtyři klíčové principy: Jako první zmíním podnikavost – většinu klíčových projektů jsme nepořídili jako hotové firmy. Naopak, často jsme je budovali od základu. Hned za ním následuje dlouhodobost – přemýšlíme v horizontu desetiletí, ne měsíců. Díky tomu můžeme činit promyšlenější a stabilnější rozhodnutí. Důležitý je pro nás také partnerský model řízení – rozhodujeme společně, transparentně a bez přehnané hierarchie. Konsenzus je pro nás důležitější než rychlá individuální rozhodnutí. A v neposlední řadě je to agilita – máme kompaktní, flexibilní tým, který dokáže rychle reagovat i v náročných situacích. To je výhoda oproti těžkopádným strukturám velkých korporací.
Tyto principy zůstávají základem našeho přístupu i dnes, včetně správy Penta Fundu.
Můžete uvést konkrétní příklad z vašeho portfolia, který ukazuje, jak přemýšlíte o dlouhodobé hodnotě a odolnosti vůči výkyvům?
Typickým příkladem je skupina Dr. Max, která je součástí našeho portfolia už více než 21 let. Z původně regionální sítě několika desítek lékáren jsme postupně vybudovali druhého největšího hráče na evropském trhu a jednu globálně z nejlépe řízených lékárenských společností.
Za tímto růstem nestála jednorázová akvizice, ale dlouhodobé a systematické budování hodnoty – založené na schopnosti vytvořit atraktivní zákaznickou propozici a jejím důsledném naplňování. Dnes Dr. Max působí v šesti evropských zemích a další expanze mimo Evropu je reálně ve hře.
Jaké chyby podle vás drobní investoři nejčastěji dělají při snaze vybudovat klidné a stabilní portfolio?
Nejčastější chybou je podcenění skutečné diverzifikace. V českém prostředí se často jedná o nadměrné spoléhání na nemovitosti. I když je nabídka nemovitostních fondů pro majetnější investory široká, nelze říci, že vlastnictví čtyř různých nemovitostních fondů automaticky znamená dostatečnou diverzifikaci. Většina těchto fondů je totiž citlivá na stejné ekonomické vlivy – zejména úrokové sazby a inflaci. Pro dosažení stabilního portfolia je proto nutné zahrnout i jiné sektory, s odlišnou mírou likvidity a cykličnosti. Navíc je třeba dávat pozor na falešný pocit bezpečí – pokud historická výkonnost aktiva nereaguje na ekonomické výkyvy, může jít spíše o časovanou bombu než o stabilní investici.
Co byste poradil někomu, kdo má dnes k dispozici hotovost, uvažuje o investování, ale zároveň má obavy z nejistého vývoje?
Vzhledem k tomu, že základní úrokové sazby jsou stále relativně vysoko, dává smysl začít budovat likvidní část portfolia pomocí dluhopisových fondů, ať už zaměřených na státní dluhopisy, nebo bonitní korporátní emitenty. Pro dosažení vyššího výnosu by ale měly být součástí portfolia i veřejně obchodované akcie. A pokud je investovaná částka dostatečná, nabízí se možnost další diverzifikace – například skrze alternativní investice, jako jsou fondy zaměřené na nemovitosti, private equity, pohledávky nebo jiné nelistované příležitosti.
Jak si představujete „zdravé“ investiční portfolio? A podle čeho investor pozná, že ho skutečně má?
Zdravé portfolio je takové, které lze držet dlouhodobě bez nutnosti jeho zásadních změn při výkyvech tržního prostředí. I když dochází k pravidelnému rebalancování a jemnému dolaďování vah jednotlivých složek, investor nemá potřebu dělat unáhlená rozhodnutí při růstu či poklesu trhu. Důležitou složkou zdravého portfolia je také expozice vůči takzvaným megatrendům, které definují střednědobé směřování globálních trhů. Právě ty totiž často umožňují generovat nadvýnos vůči standardnímu benchmarku.
Jak by měl investor přemýšlet o diverzifikaci, pokud chce, aby jeho portfolio obstálo i v náročných časech?
Pro jednoduché posouzení diverzifikace si může každý investor položit čtyři klíčové otázky. Pokud na všechny odpoví „ano“, lze portfolio zpravidla považovat za dostatečně diverzifikované:
1. Je mé portfolio rozložené napříč různými ekonomickými sektory?
2. Je globálně rozprostřené – neomezuje se pouze na domácí nebo evropský trh?
3. Obsahuje investice s různou likviditou a různou mírou přístupnosti?
4. Obsahuje více tříd aktiv – například akcie, dluhopisy, fondy, alternativní investice?
Je vůbec možné mít v investování trvalý klid, nebo je stres z výkyvů nevyhnutelnou součástí investování?
Klid v investování je dosažitelný, pokud se investor mentálně smíří s tím, že výkyvy k trhu neodmyslitelně patří. Lineární výnosy v investování neexistují. I dobře postavené a stabilní portfolio může dočasně kolísat. Důležité ale je, že taková volatilita neohrožuje jeho dlouhodobý výnosový potenciál. Klíčem ke klidu je proto nejen kvalitní konstrukce portfolia, ale i mentální připravenost na to, že trh nebude nikdy úplně klidný.
Mnoho investorů by rádo všechno – stabilitu, výnos i likviditu. Je vůbec možné mít všechny tři prvky najednou?
Bohužel ne. Kombinace vysoké likvidity, stability a atraktivního výnosu není dlouhodobě udržitelná. Pokud se někde taková nabídka skutečně objeví, bývá často jen krátkodobá – a to by mělo být pro investora spíš varovným signálem. Nejstabilnější portfolia svého času prezentoval Bernie Madoff – a právě tato „stabilita“ se stala součástí jednoho z největších investičních podvodů v historii. Realistický přístup k výnosu, likviditě i riziku je proto základem dlouhodobě úspěšného investování.
Článek vznikl ve spolupráci s Penta Funds Management.
Přidejte si Hospodářské noviny
mezi své oblíbené tituly
na Google zprávách.
Tento článek máteje zdarma. Když si předplatíte HN, budete moci číst všechny naše články nejen na vašem aktuálním připojení. Vaše předplatné brzy skončí. Předplaťte si HN a můžete i nadále číst všechny naše články. Nyní první 2 měsíce jen za 40 Kč.
- Veškerý obsah HN.cz
- Možnost kdykoliv zrušit
- Odemykejte obsah pro přátele
- Ukládejte si články na později
- Všechny články v audioverzi + playlist









