Podnikavost regionu se nedá probudit jedním kurzem. Příští roky ukážou, jestli Karvinsku neujel vlak

Změny se ale podle něj dějí se zpožděním a chybí kvalitní měření výsledků. „Bohužel nemáme dobře zmapované, jaký konkrétní efekt projekty přinášejí a kdy tady uvidíme výsledky v podobě nižší nezaměstnanosti, růstu mezd a hrubého domácího produktu,“ dodává Stavárek. V rozhovoru pro HN také navrhuje ekonomický model, který by přinesl regionu dlouhodobou perspektivu. Svou roli v něm hraje velký byznys, státní podpora, univerzita i nová generace drobných podnikatelů.

Jak byste popsal aktuální fázi ekonomické transformace, ve které se nachází váš region?

Karvinsko je i v rámci Moravskoslezského kraje specifické a ekonomická i společenská transformace tady probíhá už relativně dlouhou dobu. Poslední důl byl sice uzavřen na konci letošního ledna, ale to neznamená, že by tu do té doby fungovalo hornictví na plné obrátky. Naopak, region se už dlouho přetváří a tato transformace je, řekl bych, střízlivá. Poslední data ukazují, že okres Karviná má stále dvojnásobnou nezaměstnanost oproti zbytku republiky a hrubý domácí produkt Moravskoslezského kraje roste pomaleji – na jednoho obyvatele vychází kolem 78 procent republikového průměru. Takže transformace probíhá, ale zatím bez konkrétní prokázané konvergence.

V čem by mohla být efektivnější?

Mohla by být výrazně rychlejší, ale brzdí ji byrokracie, dlouhé vyhodnocování a schvalování. Když se podívám jen na strategické projekty Slezské univerzity, které měly kraji pomoci, tak vidím, že tu měly být tak o čtyři až pět let dřív. Musím samozřejmě přiznat, že do toho přišla pandemie a další neočekávané události, ale myslím si, že máme zpoždění a že následující roky rozhodnou o tom, zda se skutečně investice vložené do této transformace promění v rostoucí mzdy a větší počet konkurenceschopných firem – anebo skončí jako izolované projekty bez většího dopadu na rozvoj regionu.

Kde vidíte další ekonomický potenciál Karvinska po skončení těžby?

Myslím si, že Karvinsko by mohlo svou budoucnost postavit na dvou odvětvích. Tím prvním je aplikovaná průmyslová transformace, která zahrnuje čistší automatizovanou výrobu, energetické technologie, oběhové hospodářství nebo třeba specializované dodavatelské služby. Druhým směrem by mohla být digitální transformace, tedy rozvoj různých digitálních B2B služeb. To může být spojené i s lázeňstvím a cestovním ruchem. Máme tu například Pohornickou krajinu, která nabízí velký potenciál pro kulturní a kreativní podnikání. Tahle odvětví musíme nastartovat.

Jaké je k tomu potřeba vytvořit podmínky?

Důležité je, aby v regionu vznikl solidní počet pracovních míst, aby dokázal přilákat peníze zvenčí, nabídnout lidem konkurenceschopné mzdy a udržet si kvalifikované lidi. Kromě toho je potřeba mít v regionu kvalitní vzdělávání, a to nejen ten klasický cyklus, ale také rekvalifikace navázané na konkrétní poptávku zaměstnavatelů. Další podmínkou je kapitál, mentoring a výhodný trh pro začínající firmy. Naprosto zásadní je každopádně aktivní úloha státu, který tohle musí zastřešit.

Máte na mysli organizační, nebo finanční pomoc?

Obojí. Podpora státu má několik vrstev. Organizačně by mohl být pružnější a urychlit procesy schvalování. Také by ale například mohl regionu pomoci tím, že by do Moravskoslezského kraje přesídlil některé státní instituce a tím zajistil kvalifikovanou a dobře placenou práci pro státní zaměstnance. V současné digitální době to není až tak nereálné.

Jakou má Karvinsko komparativní výhodu oproti jiným regionům?

Mohl bych jich vyjmenovat víc a důležité je také umět je dobře nakombinovat. Karvinsko má svou průmyslovou minulost, která obnáší určité technické a provozní know-how. Jsou tu dostupné rozsáhlé plochy k využití. Velkokapacitní energetická a železniční infrastruktura připravená pro velké průmyslové podniky. Blízkost polského trhu. Relativně dostupné bydlení. A samozřejmě také univerzita v padesátitisícovém městě, lázně a unikátní Pohornická krajina.

Česko sází na Lutyni: Strategický park má přinést 16 tisíc pracovních míst a moderní průmysl. Stát jinou takovou lokalitu nemá

24. 6. 2026 ▪ 5 min. čtení

V minulosti byl v regionu jeden velký zaměstnavatel, teď se přechází k širokému spektru malých a středních firem. Jaký to bude mít dopad na život místních lidí?

Je to velká změna. Samozřejmě by bylo nespravedlivé tvrdit, že lidé na Karvinsku neumějí podnikat. Je ale pravda, že historicky se tu o ně do jisté míry vždy staral jeden nebo několik málo velkých zaměstnavatelů. A nešlo jen o práci, ale také třeba o bydlení a volný čas. Místní obyvatelé se naučili budovat svou zaměstnaneckou kariéru a nejsou úplně zvyklí jít do vlastního podnikatelského rizika. A podnikavost regionu se nedá probudit nějakým kurzem.

Jak se dá probudit?

Měl by tam přijít strategický investor, který by vytvořil rychlou poptávku a zajistil dostatek dobře placených pracovních míst. Neměl by se ale stát novým patronem regionu. Spíš by měl být jakousi kotvou, kolem které se vybuduje flotila dodavatelských firem, které budou celý ten ekosystém doplňovat a obohacovat. Ideální by podle mě byla právě kombinace velkého strategického podniku a sítě malých, třeba i rodinných firem.

Karvinsko potřebuje kombinaci silného strategického investora, který generuje nové peníze, a sítě malých lokálních firem, které je budou multiplikovat a utrácet.

Jakým způsobem podporují tuto transformaci obce a kraj?

Existuje celá řada nástrojů, které fungují relativně dobře. Obce například nabízejí startovací vouchery na podnikání, dostupné prostory nebo podnikatelské one stop shopy, kde začínající podnikatelé dostanou první konzultace. Mohou také nabídnout městská data o trzích a zákaznících nebo chytré veřejné zakázky. Kraj zase podporuje rozvoj školství, dopravy, nabízí vouchery nebo regionální specializaci.

Zmínil jste podnikatelské vouchery, které nabízí město i kraj. Jaký je o ně zájem ze strany začínajících podnikatelů?

Poptávka po těchto nástrojích je velká. Co ale není úplně dobře vidět, je jejich ekonomický dopad. Potřebovali bychom tento systém doplnit o metody, které zmapují, jestli se z živnostníka během dvou tří let opravdu vyvine firma, která bude zaměstnávat další lidi.

Na Slezské univerzitě jste k propojení vzdělání a byznysu založili studijní program Inovativní podnikání. Jak se vám daří přenášet znalosti z tohoto programu do praxe lokálních firem na Karvinsku?

Slezská univerzita se snaží být klíčovou univerzitou pro ekonomický rozvoj celého Moravskoslezského kraje. Jsme aktivně zapojeni do místního ekosystému a chceme přinést naše know-how přímo tam, kde se transformace děje. Jedním ze společných projektů s městem Karviná je například projekt Business Gate, kde firmy zadávají konkrétní problémy, studentské týmy na nich deset týdnů pracují a řešení jim pak prodávají.

Samotný studijní program Inovativní podnikání jde ale ještě dál. Je to celý bakalářský obor, kde se studenti učí podnikat tím, že přímo podnikají. Není to klasické chození na přednášky, ale studenti zakládají své týmy a pod dohledem koučů procházejí celým podnikatelským martyriem – od založení firmy přes první zakázky až po neúspěchy i úspěchy. Cílem není jen předat jim znalosti, ale poskytnout jim reálné dovednosti, aby si osahali lokální trh na vlastních projektech.

To znamená, že studenti musejí založit reálnou firmu?

Přesně tak. To je jedna z prvních věcí, kterou udělají, a zároveň si začnou vydělávat skutečné peníze na reálných projektech. Zatímco v klasickém ekonomickém studiu by se v prvním semestru učili základy práva, tady si je osahají tím, že vyberou správnou právní formu své firmy a založí ji. Ekonomii si vyzkouší tak, že jdou na skutečný trh a zkoumají poptávku. Finance se naučí tím, že si vytvoří finanční plán svého projektu. Po třech letech nejenže mají titul, ale mají i reálné zkušenosti. A ideálně zůstávají v regionu a rozvíjejí své projekty tam, kde se je naučili.

Jaký vliv má malé a střední podnikání na celkovou kupní sílu v regionu?

Kupní síla má v každém regionu dvě úrovně. Jednak stojí na velkých strategických firmách, které své výrobky a služby prodávají mimo region a přivádějí do něj peníze zvenčí. A kromě toho potřebuje hustou síť místních firem, které tyto peníze zachytí a následně využijí v gastronomii, bydlení, zdravotní péči, kultuře, řemeslech nebo malých dodávkách. Kdybychom neměli strategického investora, zůstane v regionu jen místní omezená poptávka. Kdybychom neměli tu druhou vrstvu malých regionálních firem, peníze rychle odtečou do ciziny nebo jiných center.

Když se podíváme na data, Moravskoslezský kraj měl v roce 2024 disponibilní důchod na obyvatele o zhruba 45 tisíc korun ročně nižší, než je český průměr, a průměrná mzda byla o desetinu pod průměrem země. Je vidět, že jsou tu ještě rezervy. A právě proto potřebujeme kombinaci silného strategického investora, který generuje nové peníze, a sítě malých lokálních firem, ve kterých můžeme peníze multiplikovat a utrácet.

Na silného strategického investora čeká průmyslová zóna u bývalého dolu Barbora. Jak to s ní aktuálně vypadá?

V současné době je pro nás důležitá asi měsíc a půl stará zpráva, že tato průmyslová zóna nemusí procházet celým náročným posouzením EIA, což je složitý proces, který hodnotí vliv připravované stavby na životní prostředí. Není to sice ještě stavební povolení ani závazek konkrétního nájemce, že tam bude podnikat, ale je to zásadní krok k tomu, že se tam průmyslová zóna vybuduje. Projektová dokumentace pracuje s územím kolem sto hektarů a různými etapami rozvoje. Dokončení může podle různých variant sahat až do roku 2035. Podle developera a krajských údajů by tam v ideálním případě mohlo najít práci zhruba čtyři a půl tisíce zaměstnanců a hovoří se o pětadvaceti miliardách korun investovaných do areálu. To jsou zatím ale jen odhady.

V uplynulých letech tyto snahy často narážely na efekt NIMBY a vedly se debaty o negativních dopadech na místní obyvatele a krajinu. Pozorujete v těchto diskusích nějaký posun?

V těchto debatách je třeba používat klíčové argumenty a seriózní data a zároveň naslouchat oprávněným obavám. Není možné snažit se zachránit starou Karvinou, která už vlastně ani neexistuje. Oprávněné námitky se ale mají zakomponovat do přípravy zóny. Ministerstvo životního prostředí obdrželo celkem 41 vyjádření s problémy, které by mohly ohrozit stavbu průmyslové zóny, podepsáno tam bylo zhruba 280 lidí. Správným postupem by bylo provést třeba archeologický průzkum před nevratnou stavbou, stanovit procesy pro monitorování dopravy a konkrétní limity její úrovně. Stejně tak u využití železniční vlečky je třeba brát ohled na krajinu, aby zóna korespondovala s okolím a nerušila ho. Pro region je každopádně důležité, aby ta průmyslová zóna tam byla, aby strategický investor přišel a aby to do budoucna nevyvolávalo další spory.

Kdybyste měl celkově porovnat vizi Spravedlivé transformace s realitou, jak tento vývoj zatím hodnotíte? Daří se scénář proměny regionu naplňovat, nebo se Karvinsko z ekonomického pohledu stále vzdaluje zbytku republiky?

Operační program Spravedlivá transformace není jediným nástrojem, který by transformaci měl zajistit. Moravskoslezský kraj má alokaci zhruba devatenáct miliard korun a bylo by naivní předpokládat, že tyto finance zajistí transformaci celého kraje. Možná by se dalo říct, že vize se začíná naplňovat, protože projekty financované v rámci programu se rozběhly, začínají se stavět a využívat. Bude ale potřeba podívat se s časovým odstupem na konkrétní ekonomická data – jak se vyvíjí krajský hrubý domácí produkt, průměrná mzda, demografická struktura, jestli stále převažuje odchod lidí z regionu, nebo už vidíme známky změny trendu.

V Karviné máme velkou radost, že za rok 2025 se do města přistěhovalo o sto lidí více, než se jich odstěhovalo. To je první vlaštovka trendu, který – pokud se potvrdí – může být zajímavý. Všechno se rozbíhá s určitým zpožděním, ale budeme věřit, že projekty pomohou a transformace regionu skutečně bude efektivní.

Text vznikl ve spolupráci se statutárním městem Karviná.