Středoevropské banky: Akcionáři pamatují na další expanzi

Peněžní ústavy hodlají letos vyplácet slušné dividendy nejenom v Česku, ale i dalších středoevropských zemích. Tamní akcionáři se však spokojují se skromnějším růstem dividend, než jaký oznámila zdejší Komerční banka. Vytvářejí si totiž zdroje na další obchodní expanzi.
To je případ rakouské Erste Bank nebo maďarské OTP. "Naproti tomu pro domácí ústavy, které jsou součástí nadnárodních skupin, je příznačné, že velkou část čistého zisku vyplácejí na dividendách," říká Tibor Bokor z brokerského domu Wood & Co.

Někdo na výplatě šetří
Z bank, které razantně pokračují v zahraniční expanzi, se nejlépe daří akciím rakouské Raiffeisenbank International. Ta za uplynulých dvanáct měsíců zhodnotila majetek akcionářů o 77 procent. Během letošního prvního čtvrtletí titul získal více než 20 procent, zatímco index DJ Stoxx European banks stoupl o necelých 10 procent, uvedla agentura Reuters.
Čistý zisk zmíněného ústavu by se měl letos zvýšit nejméně o 25 procent na skoro 480 miliónů eur. Loni ale vylétl o 83 procent. Podle výkonného ředitele Herberta Stepice jsou za poklesem tempa především náklady na integraci dvou bank na území bývalého SSSR - ruské Impexbanky a ukrajinské Aval, za kterou Rakušané loni zaplatili miliardu dolarů.
Management letos navrhuje dividendu 0,45 eura na akcii. Drží se tedy při zemi, aby měl dostatek zdrojů na další expanzi, hlavně na území bývalého SSSR. Svůj kapitál hodlá posílit emisí dalších akcií.
Podobně se chová i maďarská banka OTP, největší samostatná úvěrová instituce v nových zemích EU. Letos hodlá na výplatu dividend vyčlenit zhruba 55 miliard forintů (40 procent čistého zisku), v přepočtu necelých šest miliard korun). Na akcii tak připadne 197 forintů (22 korun), tedy o 26 procent více, než se vyplácelo loni.
Maďaři během posledních šesti let za akvizice utratili přes miliardu eur - v Rumunsku, Bulharsku, Chorvatsku, Srbsku a na Slovensku. Svoji pozici chtějí dále upevnit, hlavně na Balkáně.
Naproti tomu rakouská Erste Bank si ve svém akvizičním tažení prozatím dopřeje oddych, oznámil už dříve její šéf Andreas Treichel. V pozvánce na valnou hromadu svolanou na 19. května, mj. uvádí, že by chtěla během příštích pěti let na burze prodat na 90 miliónů nových akcií. Podle současného kursu by jí to vyneslo 4,5 miliardy eur, napsal list Wiener Zeitung.
Slušné dividendy budou vyplácet také polské banky. Ty největší letos nabízejí průměrný dividendový výnos 3,4 - 3,5 procenta, tedy asi polovinu toho, co zdejší Komerční banka.
Ústav PKO Bank, polská jednička podle hodnoty aktiv, hodlá na výplatu dividend vyčlenit 800 miliónů zlotých, v přepočtu asi 5,8 miliardy korun. Uvedená suma představuje více než polovinu loňského čistého zisku. Ale na akcii připadne 0,8 zlotého, zatímco loni se vyplácel jeden zlotý.
Stát, jemuž v uvedené bance patří 51,6 procenta akcií, rozhodl ponechat ve srovnání s loňskem více prostředků na chystanou zahraniční expanzi ústavu, uvedla agentura Reuters.

Byznysu se daří
Bankám ve střední Evropě se daří díky rychlému hospodářskému růstu, s nímž souvisí skutečný úvěrový boom. "Důležité je, že se jim v uplynulých letech podařilo výrazně snížit náklady, které v poměru k příjmům představují 54 - 60 procent," sdělil z Varšavy Dariusz Gorski, sledující finanční sektor pro Deutsche Bank.
Podle Jana Schiessera ze společnosti Atlantik FT byl loňský rok v Česku posledním, který lze nazvat jako "restrukturalizační". "To znamená, že ještě byl prostor pro snižování nákladů, což příznivě ovlivnilo i kurs akcií. Letos už tomu tak nebude," domnívá se Schiesser.
Jak dodává, bankovní půjčky v celé střední Evropě nadále rostou solidním tempem jak v retailu, tak pro podnikový sektor. "Česko se vyznačuje tím, že zde loni po letech stagnace ožila poptávka firem po bankovních úvěrech. Zvlášť to platí pro velké společnosti," dodává Schiesser.