Podnikání: Tuzemské firmy chtějí na čínský trh

Tuzemské firmy chtějí na čínský trh

Dva roky trvalo, než se ostravská firma VAE Controls dostala na čínský trh. Se zakázkou za pouhý jeden milión korun. Považuje ji však za referenční, dveře otevírající. "Porazili jsme tam naše konkurenty ze SRN a USA," vysvětlil Martin Kuchta s tím, že zařízení pro dávkování barviv do benzínu a nafty při plnění autocisteren vycházelo z domácí konstrukce užívané prakticky ve všech skladech pohonných hmot v Česku, Polsku a na Slovensku.

Finanční podpora od státu

Pro Čínu je Češi upravili podle místních technických podmínek a tamní legislativy. "Průnik na východ nás stál hodně času a peněz. Ještě že jsme se mohli alespoň zčásti opřít o finanční podporu marketingu z Operačního programu průmysl a podnikání Ministerstva průmyslu a obchodu," dodal.
Podle údajů vládní agentury CzechTrade se o totéž pokoušejí zhruba tři desítky českých firem s počtem zaměstnanců do dvou set padesáti. "Míra jejich úspěšnosti v tomto vzdáleném teritoriu bývá hodně odlišná, čínský trh je velmi komplikovaný," připomíná mluvčí agentury Marek Pšeničný.

Společný podnik je výhoda

Společník firmy GF Machinery Jan Janota zná problémy východního teritoria detailně. Už šestým rokem se podnik v Číně prezentuje jako dodavatel speciálních textilních strojů na skleněná vlákna. "V Evropě jdou do tohoto oboru zanedbatelné investice, oproti Číně. Tam musíme být, i kdybychom nechtěli," říká. Brněnská společnost je ryze vývojovou, veškerou výrobu i montáž si nakupuje. "Potřebovali bychom tam mít společný podnik. To je ale nad naše současné finanční možnosti, byť bychom měli dostatek zákazníků," připojil s tím, že do dvou let chtějí společné podnikání v Číně zahájit.
Hledají proto nyní vhodného společníka, jenž by pomohl soustředit kapitál. Podle Janoty je potřeba jen na založení společné firmy vynaložit předem kolem 20 tisíc eur s nejistým výsledkem.

Problém - plagiátorství

Brněnští mají i své zkušenosti také s tamním široce rozvinutým plagiátorstvím. "Zabránit mu nedokážeme, jedinou schůdnou alternativou, jak mu předcházet, je prodávat technologie podle potřeb zákazníků. Také neustálá tvůrčí invence, která Číňanům zatím není příliš vlastní," doplnil.
Na čínský trh má políčeno rovněž český producent cereálních produktů - firma Emco. Zatím je na počátku svých snah prosadit se tam.
"Více než rok trvalo našemu čínskému obchodnímu partnerovi, než dokázal získat registraci pro pět výrobků, s nimiž se snažíme uplatnit," uvedl Jan Pokorný, jenž má obchod s Čínou na starosti. Náklady registrace přitom nejsou zanedbatelné pro menší podnikatelský subjekt. Registrace na jeden produkt vycházela na 300 eur.

Potraviny mohou prorazit

"Zatím nejde o nějak oslnivý business. Až tam začneme vozit celé kontejnery s naším zbožím, ekonomika se výrazně zlepší," dodal. Čína je podle odborníků teprve na samotném počátku očekávaného růstu spotřeby potravin pro zdravou výživu.
Teprve nesměle se objevují v tamních obchodních sítích první značky cereálních produktů. "Žije tam ale více než jeden a čtvrt miliardy obyvatel a každý producent potravin, naši firmu nevyjímaje, tam chce být zastoupen," připojil Pokorný.

Byrokracie i levní dělníci

Česko-čínská obchodní bilance je dlouhodobě značně nevyrovnaná v neprospěch České republiky. Podle místopředsedy představenstva Asociace malých a středních podnikatelů a živnostníků Jiřího Belingera a současně generálního ředitele Vari, a.s., také menší subjekty musí usilovat o čínský trh. "Je složitý, komplikovaný a je s ním spojená značná byrokracie.
Zato však nabízí některé zajímavé přednosti. Především lacinou a legislativou příliš nesvazovanou pracovní sílu," říká. Podle poznatků šéfa firmy Vari se nejvhodnějším způsobem podnikání v Číně jeví výroba dílů a polotovarů za spoluúčasti spolehlivého místního partnera. Tím se totiž do určité míry snižuje riziko rozšířeného plagiátorství.