Firmy řeší potíž: lidí je stále méně

Firmy řeší potíž: lidí je stále méně

Chybějí zedníci, horníci, projektanti i inženýři.

Pro ekonomy dobrá zpráva, pro manažery Jobova zvěst: v Česku ubývá nezaměstnaných.
Počet lidí bez práce klesl v září na 7,8 procenta. Ale jak se zlepšují statistiky úřadů práce, mají firmy čím dál větší nouzi o pracovníky.
Některé profese se staly doslova úzkoprofilovým zbožím. "Chybí nám šedesát svářečů, zámečníků, frézařů a soustružníků. Staří odcházejí, mladší generace není. Je to velký problém," stěžuje si Ladislav Martínek, výrobní šéf Ostravských opraven a strojíren.
Úplně stejně ale mluví desítky jeho kolegů. V celé zemi nyní chybějí stovky dělníků v kovoprůmyslu, zedníků, horníků, počítačových odborníků, konstruktérů, stavebních techniků.
"Je to způsobeno boomem v průmyslu a ve stavebnictví, ale také tím, že do průmyslových oborů v minulých letech nenastupovali mladí lidé, je tu velký generační propad," vysvětluje mluvčí ostravského Úřadu práce Svatava Baďurová. Svou roli sehrává i demografický vývoj: do důchodu odchází víc lidí, školy opouštějí početně slabší ročníky.
Úřady práce podle nejnovější zprávy statistického úřadu evidují přes 427 tisíc nezaměstnaných a mají pro ně necelých sto tisíc volných míst. Za poslední rok jde o obrovské zlepšení: ještě v září 2005 připadalo na jedno volné místo devět uchazečů, podle posledního průzkumu už počet nezaměstnaných na jedno místo klesl pod pět.
Potíž je v tom, že mezi lidmi evidovanými na úřadech práce je čím dál víc těch, kteří pracovat nechtějí - nebo nemohou. "Mezi nejžádanější profese patří obory náročné na fyzický výkon. Nároky firem stoupají. Je dost lidí, kteří nemají důchodový věk, ale přesto na práci nestačí. Máme v evidenci i řadu lidí s požadovanou kvalifikací, přesto je nedokážeme uplatnit," říká Baďurová.
Češi jsou také při výběru zaměstnání čím dál vybíravější. Ukazuje to čerstvá studie Centra pro výzkum veřejného mínění Sociologického ústavu Akademie věd, v níž ochotu přijmout v případě ztráty zaměstnání jakoukoliv práci deklaruje jen o málo více než čtvrtina pracujících. Ochota přijmout jakoukoliv práci je tak nejnižší od roku 2003, kdy ústav tuto otázku položil respondentům poprvé.
Problém je i v tom, že školy nejsou schopny dodávat na trh práce nejžádanější profese. "Situace je tragická," míní Bohuslav Roll, ředitel Střední školy stavební v Chomutově. "Všichni studenti mají pocit, že musí mít gymnázium. Profesní zaměření zůstává stranou a lidí je na učňovských oborech nedostatek. Jen pro příklad: před deseti lety z naší školy vycházelo pětaosmdesát vyučených studentů, loni jich absolvovalo jen pět."