Kanada svázána s USA: pupeční šňůrou je nafta

Severoamerická dohoda o volném obchodu (NAFTA), jejímiž členy jsou Spojené státy americké, Kanada a Mexiko, je vůbec největším integračním seskupením na světě s celkovým hrubým domácím produktem (HDP) v hodnotě 11,4 biliónu dolarů. A to, jak blahodárně působí od roku 1989, kdy vstoupila v platnost dvoustranná dohoda o volném obchodu, na oživení kanadsko-amerického obchodu, dokazuje následující fakt: hodnota vzájemné výměny se téměř ztrojnásobila.
Kanada si tak se svým jižním sousedem vyměňuje zboží v hodnotě za skoro dvě miliardy dolarů denně, což je vůbec nejmohutnější dvoustranný tok zboží na světě. Tím se však země javorového listu stala ještě závislejší na USA, kam směřuje skoro 85 procent jejího vývozu.
Někteří kanadští ekonomičtí komentátoři v této souvislosti dokonce hovoří o ztrátě národní suverenity. Vždyť vývoz do USA odpovídá přibližně 30 procentům kanadského HDP, takže jakékoliv ochlazení americké konjunktury představuje pro Kanadu riziko, zejména pro její zpracovatelský průmysl.
Na druhé straně je Kanada nejdůležitějším partnerem USA, na jejich vývozu se loni podílela 23 procenty a na dovozu 17 procenty. Spojené státy silně závisejí na dovozu kanadské ropy, zemního plynu, kovů a také stavebního dřeva.

Kanada se v obchodu s USA nevyhnula jejich ochranářským opatřením. Nejznámější je spor o dovoz kanadského stavebního dřeva, na který Washington v roce 2002 uvalil "vyrovnávací antidumpingové clo" v průměrné výši 20,15 procenta.
Dřevařské společnosti v Kanadě, kde je většina lesů ve státních rukou, odvádějí nízké poplatky z těžby. To se nelíbilo dřevařské lobby v USA, která tvrdila, že nízký poplatek představuje vládní subvenci umožňující kanadským firmám jít s cenou vyváženého stavebního dřeva dolů. Kanada to označila za ochranářství, které je v rozporu s pravidly NAFTA. Soud řešící spory v tomto seskupení dal koncem loňského léta za pravdu Kanaďanům, kteří mezitím na clu zaplatili kolem 4,2 miliardy USD a tuto sumu požadují zpět.
Třenice vznikají i v agrárním obchodu. Velké škody způsobil Kanaďanům americký zákaz dovozu hovězího masa a skotu v květnu 2003, kdy se v provincii Alberta vyskytla kráva nakažená BSE. Zákaz, který vyhlásily i další země, přinesl farmářům škody odhadované na miliardu kanadských dolarů ročně.
I z těchto důvodů se Kanada snaží svůj zahraniční obchod diversifikovat. V souvislosti s tím se ale příliš nemluví o Evropě, kanadské snahy jsou směrovány na Čínu, Indii a ASEAN.
Kanada má však zájem i o rozvíjení vztahů s Mexikem, jehož nově zvolený prezident Felipe Calderon koncem října zavítal na oficiální návštěvu do Ottawy. Pro kanadské vývozce je mexický trh druhým nejvýznamnějším po USA - během prvního pololetí na něm prodali zboží za 7,8 miliardy USD.
Kanada je v Mexiku pátým největším investorem, její přímé investice vloni dosáhly 3,1 miliardy USD a není vyloučeno, že její pozice se ještě zlepší. Mexická ústava nedovoluje zahraničním společnostem investovat do těžby ropy, ale Calderon se přimlouvá za to, aby to bylo v omezené míře možné. Kanada by to uvítala.

Pro další hospodářský vzestup Kanady má klíčový význam energetika. Podle Mezinárodního měnového fondu země disponuje druhými největšími zásobami ropy a zemního plynu na světě - hned po Saúdské Arábii.
Společnosti jenom vloni do rozvoje těžby těchto surovin v Kanadě investovaly 40 miliard USD, hlavně do oblastí roponosných písků v provincii Alberta.
Kanada do USA dodává kolem 2,5 miliónu barelů ropy denně, a je tak nejvýznamnějším dodavatelem (před Mexikem a Venezuelou). Američané by však chtěli nákupy kanadské ropy zvýšit.
Kanadský Energetický regulační úřad proto posuzuje žádost společnosti TransCanada, plánující postavit skoro 3000 kilometrů dlouhý ropovod z centrální části provincie Alberta na Středozápad USA, kde by končil nedaleko Chicaga. Měl by se dokončit v roce 2009 a přepravovat až 435 tisíc barelů ropy denně. Odborové svazy v Kanadě ale varují, že pokud by se projekt uskutečnil, mohl by zhatit plánovanou expanzi rafinérských kapacit v Kanadě. A ta slibuje asi 18 tisíc nových pracovních míst.

Citelné ochlazení konjunktury, které nastalo v USA, se projeví i v Kanadě. Tamní ekonomové letos počítají s hospodářským růstem kolem 2,8 procenta, tedy jenom nepatrně méně než vloni (2,9 %). V příštím roce by to mělo být 2,5 procenta.
Rozdíly v dynamice mezi jednotlivými provinciemi ale zůstanou značné. Nejrychleji půjdou nahoru Alberta, British Columbia a Saskatchewan se silným těžebním průmyslem (ropa, zemní plyn, rudy). Naproti tomu Ontario a Québec s vývozně orientovaným průmyslem mohou čekat růst kolem půldruhého procenta, uvedla v předpovědi Royal Bank of Canada.
Problémy by mohlo přinést další posilování kanadské měny. Její kurs stoupl z 1,26 CAD/USD počátkem loňského roku na současných 1,12 CAD/USD.

Hospodářství Kanady a USA (základní srovnání, 2005)
Ukazatel Kanada USA
Hodnota HDP (mld. USD) 1006 11 135
Vývoz k HDP (v %) 40,6 16,4
Skladba HDP (v %):
Služby 69,1 77,6
Zpracovatelský průmysl 18,3 15,6
Stavebnictví 6,1 4,6
Primární sektor* 6,5 2,2
* zemědělství, lesnictví, rybolov a důlní průmysl
Zdroj: USDA (Economic Research Service)