Západu se chystané rozšíření OPEC nelíbí

Rusko, největší světový producent ropy mimo kartel OPEC, včera oznámilo, že hodlá do roku 2015 zvýšit její těžbu nejméně o 11 procent na 540 miliónů tun ročně. Vývoz by měl podle agentury Bloomberg stoupnout dokonce o 35 procent na 300 miliónů tun.
Potvrzuje se tak předpoklad expertů z peněžního ústavu Deutsche Bank, kteří v v poslední studii řadí Rusko do skupiny zemí mimo kartel, které budou schopny v příštích pěti až deseti letech poměrně rychle zvyšovat nabídku na světovém trhu. Patří do ní také Ázerbájdždán, Kazachstán, Brazílie a Angola.

Angola rozladila investory
Právě posledně uvedená africká země ale velice rozladila západní těžební společnosti oznámením, že už během prvního čtvrtletí 2007 požádá o členství v kartelu OPEC. Vláda v Luandě se domnívá, že jí to nejen pozvedne prestiž na africkém kontinentu, ale bude tak i moci ovlivňovat světovou cenu ropy.
To, že se bude muset řídit kvótou, kterou jí kartel přidělí, jí nevadí. Velice se to ale nezamlouvá nadnárodním společnostem, jako jsou americký ExxonMobil a Chevron, francouzský Total nebo britská BP.
Do Angoly přišly hlavně proto, že ji považovaly za velice slibný zdroj ropy mimo kartel OPEC, poznamenává britský list Financial Times. Podle něj může nastat situace, kdy příliv zahraničních investic na angolská těžební pole zeslábne.
Angola patří se skoro dvacetiprocentním růstem HDP k nejrychleji rostoucím ropným producentům. V příštím roce by měla zvýšit denní produkci na dva milióny barelů ve srovnání s letošními 1,4 miliónu.
"Vstoupí-li Angola do OPEC, pak budou rezervní kapacity ve světovém ropném průmyslu přibývat pomalejším tempem," cituje agentura Reuters z prohlášení Mezinárodní agentury pro energii
Ta se snaží prosazovat zájmy šestadvaceti vyspělých zemí včetně České republiky. "Angola, která klepe na dveře OPEC, vysílá varovný signál západním investorům," míní Mike Bittner, sledující ropné trhy v investiční bance Calyon.

Kartel nové členy vítá
Své členství v kartelu by chtěl obnovit také Ekvádor. Ten řady OPEC opustil v roce 1992 s odůvodněním, že se mu vysoké členské příspěvky nevyplatí. Jeho záměr obnovit členství podle analytiků netěší hlavně Spojené státy. Ekvádor, kde se nyní moci ujal levicový prezident Rafael Correa, se netají tím, že půjde ve stopách Venezuely, kladoucí stále tvrdší podmínky západním těžebním společnostem.
"Ekvádor ke vstupu zcela jistě ponouká venezuelský prezident Hugo Chávez," je podle agentury Reuters přesvědčen ropný analytik Geoff Pyne. V Ekvádoru už narazila americká společnost Occidental Petroleum. Na tamní vládě požaduje náhradu škody přesahující miliardu dolarů. Ekvádorské úřady jí totiž letos v květnu zrušily koncesi v oblasti Amazonie.
S myšlenkou připojit se ke kartelu si zahrává také Súdán, jedna z nejchudších afrických zemí, která na svá ropná pole přilákala hlavně čínské a malajské investory. Vídeňská centrála OPEC by nové "posily" uvítala. "Vstup Angoly a dalších zemí by pro nás byl velice přínosný," komentoval pro agenturu Bloomberg Mohammed Barkindo, úřadující generální tajemník OPEC.
Podle Manouchehra Takina z londýnského Centra pro globální výzkum energie je jasné, že čím více členů bude kartel mít, tím účinněji může ovlivňovat cenu ropy na světovém trhu.

Ropný kartel OPEC