Veřejný dluh Česka: jak může občany ohrozit?

Celkový veřejný dluh v Česku loni poprvé přesáhl hranici bilion korun. To by znamenalo, že každý občan, včetně nemluvňat, dluží asi sto tisíc korun. Vyplývá to z odhadů analytiků, které včera oslovily Hospodářské noviny.

Největší část tohoto dluhu - zhruba čtyři pětiny - představují závazky státu. Ty během loňského roku podle včerejší zprávy ministerstva financí stouply o dalších 111 miliard korun na celkových 802,5 miliardy.

Co může občany ohrozit
Letos to vypadá tak, že vláda by si měla na svůj dlužnický účet připsat zhruba o dvě pětiny více než loni - přes 159 miliard korun. "Z toho vyplývá, že tempo zadlužování českého státu se zrychluje, což je zneklidňující," říká David Marek ze společnosti Patria Finance. Přitom není jediné zprávy Evropské komise či Mezinárodního měnového fondu, která by vládu v Praze naléhavě nevyzývala, aby konečně dala veřejné finance do pořádku.

A co když se to nepodaří? Pak to každý občan pocítí na své peněžence, neboť stát bude nucen zvednout daně. K čemu to může vést, ukazuje příklad Maďarska, kde kvůli vyšším daním zdražilo četné zboží a služby a zemi začala trápit inflace.
Další cestou je škrtání rozpočtových výdajů, což se může mj. projevit v nižší kvalitě veřejných služeb, upozorňuje Pavel Sobíšek z HVB Bank.

"Čím dále se zadluženost nechá zajít, tím drastičtěji bude muset jednou vláda reagovat, a tím více si bude muset běžný občan utáhnout opasek," varuje Jan Vejmělek z Komerční banky. Ale stoupající dluhy se projevují už dnes, i když to lidé přímo nepozorují. Musí se z nich platit úroky. Ty ze státního dluhu letos dosáhnou téměř 40 miliard korun. "To je srovnatelné s prostředky, které se každý rok v České republice vynakládají na výstavbu silnic, dálnic a železnic. Jinak řečeno, nebýt státního dluhu, mohli bychom si dopřát dvakrát tolik nových komunikací," srovnává David Marek.

Čím více budou stát, města a obce platit věřitelům na úrocích, tím méně peněz jim zbude na další výdaje - nejenom na spotřebu, ale i na investice.

Zatím si ale lidé takové nebezpečí neuvědomují. "Naopak to, že stát na dluh financuje výstavbu infrastruktury, poskytuje štědřejší sociální dávky nebo vytváří nová pracovní místa ve veřejné správě, většina lidí zatím vnímá pozitivně," říká Miroslav Plojhar z pražské Citibank.

V EU nejvíce "hřeší" Italové
Přestože veřejné finance končí v posledních letech ve schodku výrazně přesahujícím tři procenta hrubého domácího produktu (a ani letos to nebude lepší), česká ekonomika zatím ve srovnání s dalšími vyspělými zeměmi nenese příliš velké dluhové břemeno.

To se vyjadřuje jako celkový veřejný dluh vztažený k ročnímu HDP. Země, která chce zavést společnou měnu euro, by neměla překročit 60 procent. Tak stanoví Maastrichtská smlouva. "Česko podle tohoto ukazatele patří mezi deset nejméně zadlužených zemí Evropské unie," připomíná ekonom ČSOB Petr Dufek.

Je to snad důvod ke spokojenosti? Experti soudí, že nikoli. "V době, kdy hospodářství roste rychlým tempem, by měly být veřejné rozpočty v přebytku, nebo alespoň vyrovnané, aby se vytvořil rozpočtový polštář pro horší časy. A to se v Česku dlouhodobě nedaří," říká Pavel Mertlík z české pobočky Raiffeisenbank. V Evropské unii však jsou mnohem větší hříšníci. Dluhové břemeno Itálie odpovídá zhruba 105 procentům HDP, v Řecku by to letos mělo být kolem 101 procent. Naproti tomu nejlépe si vedou baltské země, Lucembursko a Dánsko.

Veřejný dluh v Evropské unii