Průzkum: Polovina Evropanů nechce euro

Eurem platí už 317 milionů Evropanů ve třinácti zemích. Ale podle posledního průzkumu agentury Taylor Nelson Sofres si 49 procent obyvatel eurozóny přeje návrat národních měn. Euro je u nich v nemilosti a připisují mu citelné zdražení běžného zboží a služeb, které přišlo po jeho zavedení.

Nálada se ale velice liší podle zemí. Proti společně měně v eurozóně nejvíce rebelují Řekové (70 procent). Naproti tomu si ho považuje naprostá většina Irů a také sousedních Rakušanů, potvrdil průzkum, který včera ve Vídni zveřejnil guvernér Rakouské národní banky Klaus Liebscher. Podle něj zhruba tři čtvrtiny Rakušanů považuje euro za stabilní měnu, které lze i do budoucna věřit.

Ale lidí tesknících po šilincích je i v Rakousku stále dost. Podle únorové zprávy ústavu SWS 15 procent mužů a dokonce dvakrát tolik žen. Zdražení po zavedení eura se totiž nejvíce dotklo zboží, které hospodyňky běžně nakupují.

"Musíme ještě dobrou čtvrtinu lidí přesvědčit, že zavedení eura bylo správné," říká Liebscher. Ten má jasno: od zavedení eura v roce 1999 (nejprve do bezhotovostního oběhu) činila průměrná míra inflace v Rakousku pouhých 1,7 procenta ročně. Země tak patří spolu s Německem a Finskem k cenově nejstabilnějším zemím EU.

První slovinské zkušenosti

Ještě vyšší podpoře než v Rakousku se euro těší ve dvoumilionovém Slovinsku, které ho zavedlo letos v lednu. Také tamní spotřebitelé zažili malý šok. To když za svoji kávičku v oblíbeném baru najednou platili třeba o třetinu více než před zavedením eura. Ceny nahoru si zaokrouhlily také kadeřnice a nejvíce si přirazily soukromé firmy provozující v Lublani parkoviště.

Slovinci směnili jedno euro za necelých 240 tolarů. Teď si podle lublaňského ekonoma Janeze Šušteršiče uvědomují, že i mince vyjadřují hodnotu. "Dříve obsluze v restauraci bez přemýšlení nechali hrst drobných, teď mnozí nedávají spropitné vůbec," říká Šušteršič.

Lidé byli podle něj velice zaskočeni, když loni v září na své výplatní pásce poprvé měli uvedenu sumu také v eurech. Překvapilo je, že místo čtvrt milionu tolarů budou brát "jenom" tisíc eur.

Slabá podpora mimo zónu

Pokud by se ve 14 zemích EU, které stojí mimo eurozónu, nyní hlasovalo o zavedení společné měny, prošla by jenom ve třech - v Dánsku, na Maltě a v Rumunsku, vyplývá z průzkumu firmy TNS. Proti projektu společné měny už tradičně nejvíce vystupují Britové (77 procent proti). Hned za nimi následují země, které v EU patří podle HDP na obyvatele k nejchudším - Lotyšsko a Litva. Vysoký je podle průzkumu podíl odpůrců v Česku (59 %). Ale zdejší Centrum pro výzkum veřejného mínění uvedlo, že v lednu se zavedením eura souhlasila zhruba polovina Čechů.