Slováci svým soukromým fondům věří

Slováci si na důchod spoří u soukromých penzijních fondů již třetí rok. Jejich reforma, která začala platit od ledna 2005, je vůbec nejmladší v evropském penzijním byznysu. "Už z tohoto důvodu je zajímavá i pro Česko. Ocenil bych především její jasná a zároveň striktní pravidla," říká prezident zdejší Asociace penzijních fondů Jiří Rusnok.

Každý Slovák, který poprvé vstupuje na trh práce, si podle zákona musí vybrat soukromou společnost, která bude spravovat jeho peníze na důchod.

Ostatní se mohou připojit dobrovolně. A činí tak s chutí. Zájem o soukromé penzijní fondy, které na počátku letošního roku spravovaly majetek za zhruba 28 miliard slovenských korun, předčil veškerá očekávání.

Nyní si v rámci tak zvaného druhého pilíře spoří přes půldruhého milionu Slováků. "Je to asi o půl milionu více, než jsme při zahájení reformy předpokládali," sdělil agentuře SITA Torsten Leuhe, šéf společnosti Allianz - Slovenská. Podle něj je to také důkaz, že lidé kapitálovým trhům, na nichž fondy peníze zhodnocují, věří.

Do soukromě spravovaných fondů na Slovensku tečou pěkné peníze. Zaměstnanec i jeho zaměstnavatel jim odvádí po devíti procentech z hrubé mzdy. Stejný díl si na financování prvního pilíře, tedy státního průběžného systému, bere Sociální pojišťovna. Třetí pilíř - dobrovolné připojištění - hraje jen doplňkovou úlohu.

Přísný metr na náklady

Slováci se poučili z předchozích reforem, které zahájili Poláci nebo Maďaři. Mnohem přísněji hlídají náklady jednotlivých soukromých správcovských společností. "Schválená pravidla jsou opravdu jasná a transparentní," říká Jiří Rusnok.

Na Slovensku v lednu letošního roku vstoupila v platnost novela zákona omezující maximální výši poplatku za správu penzijního fondu z 0,08 procenta na 0,075 procenta z úspor.

Zprostředkovatel, který pro soukromý fond "uloví" nového klienta, za něj letos může dostat provizi ve výši až 1036 slovenských korun. Od příštího roku mu každá nová smlouva vynese nejvýš šest procent z průměrné mzdy za předchozí dva roky.

Soukromé správcovské společnosti nemohou příliš rozhazovat ani za reklamu a marketing. Na letošek mají stanoven limit necelých 17,3 milionu Sk. Od příštího roku to může být částka odpovídající nejvýše tisícinásobku průměrné mzdy za předchozí dva roky.

Přestoupit lze jen občas

Soukromý penzijní byznys si na Slovensku rozdělilo osm "hráčů" - finančně silných mezinárodních skupin. Jsou mezi nimi například nizozemská ING a Aegon nebo belgická KBC (prostřednictvím ČSOB).

Klient, který není spokojen s tím, jak společnost zhodnocuje jeho peníze, může přestoupit k jiné. K tomu ale potřebuje písemné svolení státní Sociální pojišťovny, které za ně zaplatí 500 Sk.

Při stanovení tohoto poplatku vyšli experti z předpokladu, že správcovskou společnost změní asi 50 tisíc lidí ročně. Změnit ji lze nejdříve po dvou letech. Tímto omezením se mají omezit takzvané spekulativní přestupy klientů.

Správci ručí majetkem

Důchodové správcovské společnosti koncem minulého roku "penzijním střádalům" celkem spravovaly majetek za skoro 27,8 miliardy slovenských korun, uvedla agentura SITA.

Slováci dosud nejvíce peněz svěřili růstovým fondům (18,3 miliardy Sk), ve vyvážených fondech je 8,4 miliardy Sk a zbytek ve fondech konzervativních, kde je nejnižší míra rizika.

A co když správcovská společnost peníze střádalů "prohospodaří" z důvodu, že špatně rozhodovala? V takovém případě slovenský stát lidem žádné záruky neposkytuje. Pokud by se ale prokázala trestná činnost (zpronevěra), pak stát postiženým klientům vyplatí to, co jim patří.

Zákon současně stanoví, že špatně hospodařící společnosti musejí velké ztráty "umazat" ze svého majetku. Pokud by na to neměly, přešly by pod nucenou správu Úřadu pro finanční trh a majetek ve fondech by převzala jiná, finančně zdravá společnost.