Svět žízní po ropě. OPEC nechce těžit víc

Mezinárodní agentura pro energii (IEA) hájící zájmy 26 zemí, včetně Česka, bije na poplach. Podle ní bude Západ během letošního léta žíznit po ropě, pokud kartel OPEC co nejdříve podstatně nezvýší své dodávky.

Ropní šejchové ale o něčem takovém nechtějí ani slyšet. Své "ne" zopakovali i na indonéském ostrově Bali, kde včera skončily pravidelné "konzultace" mezi IEA a kartelem OPEC.

"Zásoby v západních zemích letos klesly na neobvykle nízkou úroveň. Na trhu podle našich odhadů chybí 600 - 700 tisíc barelů denně, a to už je důvod k obavám," prohlásil podle agentury Bloomberg šéf agentury Claude Mandil.

OPEC, těžící kolem 30 milionů barelů denně, by podle něho měl co nejdřív pootevřít kohoutky. Tím spíše, že země mimo kartel, například Rusko či Mexiko, dodávají na trh méně, než se čekalo.

Není proto divu, že cena ropy před hlavní motoristickou sezonou zdražuje. Barel lehké americké ropy včera v New Yorku podražil o víc než 90 centů na 64,86 dolaru. Cena severomořské ropy Brent v Londýně se včera dokonce poprvé od loňského září přehoupla přes 70 dolarů. Připsala si 3,4 procenta na 70,27 dolaru za barel.

Ale kartelu OPEC takový vývoj vyhovuje, a proto vůbec nemíní pootevřít kohoutek. "Nevidíme důvod pro zvýšení těžby," odpovídá prezident OPEC Muhammad Hamilí. Nabídka na světovém trhu, který denně potřebuje kolem 85 milionů barelů ropy, podle něj postačuje. "Trh je v rovnováze," tvrdí prezident OPEC.

Ceny dále porostou

Země kupující ropu se ale musejí podle analytiků připravit na to, že ropa bude dále zdražovat. Například společnost Merril Lynch ve středu uvedla, že barel lehké americké ropy bude ve třetím čtvrtletí v průměru stát 66 dolarů, zatímco na počátku letošního roku uváděla 60,50 dolaru.

"Nevylučujeme, že cena krátkodobě vystřelí nad 75 dolarů kvůli silné sezonní poptávce v dopravě," sdělil agentuře Bloomberg Francisco Blanch ze zmíněné společnosti.

OPEC ale dává od možného zdražování ruce pryč. "Tlak na vyšší ceny způsobují problémy, s nimiž se na Západě potýkají rafinerie," argumentuje Hamilí.

Mezinárodní agentura pro energii v poslední zprávě připouští, že kvůli nutným opravám a údržbě je nyní odstaveno více rafinerských kapacit než v jiných letech.

Platí to hlavně pro USA, kde v posledních 30 letech nebyla postavena jediná rafinerie. Galon benzinu (3,8 litru) tam nyní přijde na průměrných 3,10 dolaru (zhruba 18 korun za litr). Padl tak rekord z pátého září 2005, kdy se - týden po hurikánu Katrina - galon prodával za průměrnou cenu 3,07 dolaru.

Česko se předzásobí

S výpadkem rafinerií se bude muset vyrovnat také zdejší trh ropných produktů. Ve druhé polovině roku bude 21 dní mimo provoz pardubické Paramo a především Česká rafinérská zásobující podstatnou část tuzemského trhu. Ta ale vytvoří také letos s předstihem zásoby. Obchodníci mohou navíc případný nedostatek nafty nahradit z jiných zdrojů, třeba od rafinerií Slovnaftu v Bratislavě nebo polského Orlenu v Plocku.

Problém může být s tím, že v té době bude mimo provoz i rafinerie v Německu. A také to, že v poslední době ve středoevropském regionu roste poptávka po naftě. "S naftou bude možná problém. Ale jsme schopni se předem předzásobit. Výpadek našich rafinerií by tedy trh neměl výrazně poškodit," říká Pavel Švarc, šéf firmy Čepro.

Spor o těžbu ropy