Spekulanti sázejí na uran a zvyšují cenu

Spekulanti sázejí na uran a zvyšují cenu

Obohacený uran sloužící jako palivo pro jaderné elektrárny nyní přijde na 37,50 dolaru za libru, tedy necelého půl kilogramu. Je to asi pětkrát více než na konci roku 2001. Cena ale půjde dále nahoru, neboť ve světě během dvaceti let k dosavadním 441 reaktorům přibude dobrá šedesátka nových.
Spekulanti cítí skvělou příležitost a palivo nakupují, uvedla agentura Bloomberg. "Rozhodně by neměli prodělat. Už v polovině letošního roku bude libra stát kolem 40 dolarů," řekl pro PressWire Paul Willmott, šéf kanadské firmy Uranium Resources.
"Je velice pravděpodobné, že se cena jaderného paliva během roku až půldruhého vyšplhá k 50 dolarům. Během dalšího období ji potenciálně vidíme kolem 70 dolarů," předpovídá Greg Coules, šéf newyorského hedgeového fondu Metropolitan Capital Advisors.
Provozovatelé jaderných elektráren se musí prostě smířit s tím, že palivo bude stále dražší, je přesvědčen také šéf australské těžební společnosti BHP Billiton Chip Goodyear. Ta se stala významným producentem uranu loni v červnu, když za 7,2 miliardy dolarů koupila firmu WMC Resources.

Víra, která se vyplatila

Po katastrofě v ukrajinském Černobylu (duben 1986) se svět od jaderné energetiky odvrátil a rozpracované projekty šly k ledu.
Na to reagovala i cena uranu. V roce 1979 činila přes 43 dolarů za libru, koncem roku 2001 se pohybovala mírně nad sedmi dolary.
Pak ale na trhu energie nastal obrat, neboť se začala projevovat silná asijská poptávka. Ke "vzkříšení" jaderné energetiky pomohla také drahá ropa, připomíná v listu Globe and Mail Jerry Grandey, výkonný ředitel kanadské společnosti Cameco, podílející se na světové produkci uranu zhruba pětinou.
"Pryč jsou doby, kdy vést největší uranovou společnost vyžadovalo jediné - věřit v budoucnost," říká Grandey. Kdysi považoval za "rozumnou" cenu mezi 15 - 20 dolary za libru. Ale zároveň se bál, že půjde stále dolů. "Někdy jsem dokonce pochyboval o svém duševním zdraví," říká Grandey.
Hodnota akcií Cameca, jejíž význam v uranovém byznysu se přirovnává váze Saúdské Arábie v byznysu ropném, od roku 2002 stoupla šestinásobně. Její úhrnná tržní kapitalizace dosáhla 14 miliard kanadských dolarů, tj. zhruba dvakrát více než před rokem.
Zprávy o plánované výstavbě nových jaderných elektráren příznivě působí na růst akcií i dalších společností, které vlastní uranové doly - například již zmíněné firmy BHP Billiton nebo Rio Tinto.

Brazílie v jaderném klubu

Jenom osm zemí je zatím schopno ve velkém objemu obohacovat uran. V nejbližší době se k nim připojí Brazílie, kde jsou zatím v provozu dvě jaderné elektrárny.
"Hodláme postavit další a zvýšit i výrobu paliva, abychom byli soběstační," prohlásil v listu San José Mercury News Odail Dias Goncalves, prezident brazilské Národní komise pro jadernou energii. Dodal, že svět začíná do uranového byznysu investovat a Brazílie nechce zůstat stranou. Vládní poradce pro energetiku Rogerio Leite sdělil, že zdaleka nejde jen o národní prestiž. "Chceme pronikat na rostoucí mezinárodní trh," řekl.
Ve světě se spotřebovává kolem 68 tisíc tun uranu ročně. Největšími dodavateli jsou Kanada (s podílem 28 procent) a Austrálie (23).