Trichet tlumí spekulace o růstu sazeb

Trichet tlumí spekulace o růstu sazeb

Evropská centrální banka nesdílí očekávání finančních trhů, že její úrokové sazby vzrostou už v květnu. Její prezident Jean-Claude Trichet, který s nimi včera nepohnul a ponechal základní úrokovou sazbu na 2,5 procenta, těmito slovy doslova vyrazil dech měnovým analytikům i investorům.
Ti totiž předpokládali, že Trichet opět zvolí "jestřábí" tón a jednoznačně určí směr měnové politiky - nahoru. Klíčová sazba se tak měla příští měsíc dostat na 2,75 procenta a koncem roku ještě o půl bodu výš.
"Očekávání, že sazby stoupnou už v květnu, není v souladu s názorem ECB." Těmito slovy zchladil Trichet prognostiky i "hráče" na finančním trhu sázející na posilování eura. "Zcela jasně trhům sdělil, že sázka na vyšší sazby už příští měsíc je přehnaná," komentoval Richard McGuire ze společnosti RBC Capital Markets.
Podle hlavního ekonoma Živnobanky Patrika Rožumberského, který rovněž počítal, že ECB sazby v květnu zvedne, je obtížné říci, proč Trichet nasadil jiný tón. "Jedno z vysvětlení je, že se mu nelíbí tempo posilování eura," míní Rožumberský.
Česká národní banka podle něj nemá po včerejším zasedání ECB důvod měnit své chování. "Stále platí, že ČNB bude muset jít letos se sazbami nahoru už s ohledem na jejich růst v eurozóně. S prvním takovým krokem se počítá někdy během třetího čtvrtletí," souhlasí Radomír Jáč ze společnosti PPF Asset Management.

Slova, která hýbou trhy

Na obezřetné Trichetovo vyjádření okamžitě reagovala také společná měna. Zatímco dopoledne před rozhodnutím ECB se vůči dolaru dostala na sedmiměsíční maximum 1,2332 dolaru, krátce po patnácté hodině oslabila na 1,2230 dolaru. Trichetův komentář "krotící" spekulace o brzkém růstu sazeb naproti tomu podpořil kursy evropských akcií.
Prezident ECB včera ze svých úst záměrně nevypustil slůvko "ostražitost", jímž varoval před stoupajícím rizikem inflace. "Když ono slůvko v uplynulých měsících použil, chápali jsme to jako varovný výstřel před samotným zvýšením sazeb," uvedl Martin van Vliet z finanční skupiny ING.
Podle něj i dalších expertů je ale dost pravděpodobné, že Evropská centrální banka přitvrdí v červnu. K tomuto kroku si Trichet totiž včera nechal pootevřená vrátka, když zdůraznil, že banka bude sledovat "cenová rizika".
Dal také najevo, že se mu nelíbí rychlé tempo, jímž se zvyšují úvěry domácnostem a firmám.
Celková hodnota poskytnutých úvěrů v eurozóně v únoru meziročně vzrostla o 10,3 procenta. ECB pamatuje dvouciferný růst jenom v prvních letech existence eurozóny, kde její hospodářství rostlo asi o tři procenta. To je dvakrát rychleji než nyní.
Jak vyplývá z posledních statistik ECB, peněžní zásoba v eurozóně v únoru meziročně stoupla o osm procent. Přitom banka si nepřeje vidět více než 4,5 procenta.

Inflace dělá stále starosti

Průměrná inflace v eurozóně prorazila dvouprocentní strop už před čtrnácti měsíci a nedokáže se pod něj vrátit zpět. Loni v září dokonce kvůli dražší ropě vylétla na 2,6 procenta, poté zkrotla na 2,2 letos v březnu. Ropa od počátku roku 2004 do současnosti podražila o 104 procent, připomněla agentura Bloomberg.
Nejde však jenom o ropu. Trichet nemůže ze své "eurověže", jak se frankfurtské sídlo ECB nazývá, přehlížet, co se děje v německé ekonomice. Vždyť ta odvádí zhruba 30 procent hospodářského výkonu eurozóny.
Právě včera tam odboráři z nejvlivnějšího svazu IG Metall se zaměstnavateli znovu jednali o růstu mezd.
Odbory s ohledem na velmi dobré firemní zisky silně tlačí na pětiprocentní přídavek. "Je to jako s tubou zubní pasty. Musíte dole pořádně zmáčknout, aby nahoře něco vylezlo," charakterizoval přístup k jednání Uwe Hück, odborový předák z automobilky Porsche.
Ale zaměstnavatelé sdružení ve svazu Gesamtmetall včera nabídli jenom 1,2 procenta. Jednání tak skončilo po půldruhé hodině.
"Takovou nabídku nemůžeme brát vážně, reagovali v písemném prohlášení odboráři, poukazující také na to, že německá ekonomika nyní roste nejrychleji za posledních šest let.

Spotřebitelé jsou vlažní

A právě zrychlení hospodářské dynamiky vždy s sebou přináší vyšší inflační rizika. Roste nejenom poptávka po zboží a službách, ale také po penězích. Zpracovatelský průmysl eurozóny v březnu zaznamenal nejrychlejší vzestup za posledních více než pět let. Index podnikatelské důvěry (IFO) je nejvýš od roku 1991.
"Je to právě rychlé tempo růstu, které přiměje ECB přitvrdit během letošního roku více, než se trhy ještě před několika měsíci domnívaly," řekl agentuře Bloomberg ještě před zasedáním ECB Hans Redeker z ústavu BNP Paribas.
Se svižným růstem v průmyslu ale kontrastuje včerejší zpráva o nevalném maloobchodním obratu v eurozóně. Meziroční index, s jehož pomocí výzkumná společnost NTC Economy vývoj sleduje, klesl už třiadvacátý měsíc po sobě.
Přitom hospodářský růst eurozóny z poloviny pohánějí právě spotřebitelské výdaje (v USA je to nejméně 70 procent). "Spotřebitelé jsou tím nejslabším článkem hospodářského zotavení," podotkl Dominic White, ekonom londýnské ABN Amro. Za závažné považuje, že maloobchodní prodej spadl ve třech největších ekonomikách eurozóny - německé, francouzské a italské.

Kolik stojí peníze v EU

(současné klíčové sazby některých centrálních bank v procentech)
Eurozóna 2,5
Maďarsko 6
Británie 4,5
Polsko 4
Dánsko 2,75
Švédsko 2
Česko 2
Nejvyšší sazbu v Evropě a celé OECD má Island, a to 11,5 procenta.
Zdroj: centrální banky