Ropa zdražuje, nejistota světa stoupá

Cena severomořské ropy Brent v Londýně se na počátku včerejšího obchodování krátce dostala až na rekordních 69,70 dolaru za barel.
V New Yorku rekord nepadl, cena dosáhla 69,45 dolaru. Navíc po zprávě, že zásoby ropy a jejích produktů v USA rostou, ceny na obou hlavních trzích odpoledne zamířily k 68 dolarům.
Ale analytici jsou přesvědčeni, že trh se jenom připravuje k útoku na sedmdesátidolarovou hranici. Napovídají tomu čilé nákupy fondů spekulujících na další vzestup ceny i sílící poptávka z USA a Číny.
"Předpokládám, že sedmdesátidolarová hranice bude brzy prolomena nejen v New Yorku, ale i v Londýně," řekla agentuře Bloomberg Deborah Whiteová z francouzské společnosti SG CIB.
Ale světu to, zdá se, nevadí. Ministři financí ze 37 evropských a asijských zemí, kteří se nedávno sešli ve Vídni, se shodli, že světová ekonomika letos bez ohledu na zdražující ropu zrychlí na 4,5 procenta proti loňským 4,3 procenta.
Pokud jde o západní spotřebitele, ani ty podle Iana Hendersona z fondu JP Morgan Fleming dosavadní cena ropy a od nich odvozená cena pohonných hmot zatím nebolí. "Myslím, že většina nebude rušit své cestovatelské plány ani při ceně kolem 100 dolarů za barel," vyjádřil se Henderson.

Co znervózňuje trh
Obchodníky a investory, kteří si "hrají s ropou" nyní nejvíce trápí nejistota kolem vývoje ve čtyřech členských zemích ropného kartelu OPEC - Íránu, Iráku, Nigérii a Venezuele. Írán, čtvrtý světový producent ropy, vede ostrý spor se Západem o svůj jaderně energetický program. Co z toho vyvozují spekulanti na trhu?
Pokud by mezinárodní společenství na jednoho z nejvlivnějších členů OPEC uvalilo hospodářské sankce, Teherán použije svoji "ropnou zbraň". Zablokuje Hormuzský průliv mezi íránským pobřežím a Ománem.
Touto jedinou branou Perského zálivu se přepravuje zhruba pětina veškeré ropy, která se na světě vytěží, uvedla agentura Bloomberg. "Je to vážné riziko, které trh s ropou nemůže přehlížet," řekl jí John Kilduff z firmy Fimat.
Nejlepší se situace v Iráku, který nyní vyváží nejméně ropy od americké invaze v březnu roku 2003.
V Nigérii zase protivládní povstalci útočící na těžební zařízení ropovody vyřadili z provozu asi čtvrtinu kapacit.
Západní ropné koncerny mají nejistou půdu pod nohama také ve Venezuele. Tamní vláda na více než dvacítce zahraničních firem spravujících ropná pole pro státní společnost Petroleos de Venezuela požaduje údajné daňové nedoplatky ve výši 363 miliónů dolarů.

A zas udeří hurikány
I když je teprve jaro, prognostici s obavami vzhlížejí k nadcházející sezóně hurikánů, "oficiálně" začínají v červnu a končící v listopadu. "Jejich výskyt bude letos opět nadprůměrný," varují experti z Colorado State University.
Přírodní živly tak znovu mohou výrazně ovlivnit cenu ropy, předpovídá Peter Beutel z poradenské firmy Cameron Hanover. Nejde však jen o to, že surovina kvůli nim podraží. Trh nemá rád hlavně silné cenové výkyvy.
"Hurikány, které se poženou k americkému pobřeží, budou mávat s cenou ropy nahoru a hned zase dolů. V závislosti na tom, jak se budou měnit předpovědi meteorologů. A na nich by měl trh záviset co nejméně," sdělil agentuře Bloomberg Beutel.
USA přes přístavy na pobřeží Mexického zálivu dovážejí polovinu ropy. V jižních státech Unie, v nichž loni řádily hurikány, pracuje polovina amerických rafinérií. Z ropných plošin v zálivu pochází 30 procent ropy těžené v USA