Celý minulý týden žilo hlavní město akcí Prague Pride, která vyvrcholila sobotním průvodem za účasti nejméně patnácti tisíc lidí. Proti tomu, to znamená proti občanské svobodě a toleranci, se vydala pochodovat asi dvoustovka obhájců tzv. rodinných hodnot. Také zamykáte svoje děti ze strachu před všudypřítomnými homosexuály?
My, lidé, máme neustálou potřebu zasahovat ostatním do jejich životů. Zároveň se považujeme za vyspělé tvory a „své“ civilizační hodnoty, na kterých z podstaty nepanuje shoda, chceme bránit za každou cenu. A někteří z nás jsou „teplí".
Každý, ať už tvrdí cokoliv, má nějakou představu dobra a spravedlnosti. Jak lze ale rozumně, to znamená bez nějaké politické dezinterpretace náboženského textu za zády, obhájit pohoršení, v horším případě dokonce zákaz homosexuality, když někteří z nás jsou „teplí"? Zakazovat homosexualitu je jako trestat nevinné bez příčiny, jako projev zvůle moci.
Láska je láska, někdy sex a jindy zase sex s chlapem
Homosexualita prostě existuje. Homosexuálové se rodí heterosexuálním rodičům i naopak. Můžeme se tvářit, že to tak není, ale někteří muži spí s muži a některé ženy spí se ženami. Někteří lidé jsou bisexuální. Ohrožuje dobrovolný pohlavní styk dvou homosexuálů moji svobodu?
Tím, že se budou někteří samozvaní obhájci morálky snažit tento „problém” vytěsňovat legislativně nebo jenom verbálně, se nezmění vůbec nic. Lidé stejného pohlaví budou spolu stále spát, jen jim budou do života kladeny zbytečné překážky. To rozhodně, i s ohledem na výkonnostní povahu současné doby, není veřejným zájmem.
Homosexuální sex není něco, s čím by se měli heterosexuálové smiřovat. Není důvod chovat se blahosklonně a milostivě uznat fakt, že v některých manželských postelích se vyskytuje více než jeden penis či vagína. Ostatně i v „normálních“ manželstvích se v posteli zcela běžně, pokrytecky a víceméně tajně střídá vícero penisů nebo vagín.
Homosexualita nebrání rozmnožování
Manželství nemá absolutní hodnotu, je produktem modernity stejně jako například zesvětštění státu. Je proto důležité opustit zažitou představu o normálnosti heterosexuality. Biologickým pudem našeho druhu je sice rozmnožování, ale již nikoli uzavíraní monogamních heterosexuálních a především materiálně založených smluvně-právních vztahů.
Monogamie a heterosexualita je kulturně-sociální nahodilost nebo snad průsečík siločar dlouhodobého vývoje ve společnosti. Totéž platí i pro domnělou mužskou dominanci nad ženami. Každý sociální antropolog potvrdí, že i dnes existují lidské společnosti, kde dominují ženy. A nemusí se jednat o bájné Amazonky.
Homosexuálové samozřejmě mají také děti. Pro některé v pasti uvězněné kreacionisty to může být nepochopitelná záhada, ale skutečně je to tak. Jde-li komukoliv o dobro dítěte, musí mu jít neméně o jeho rodiče. Vychovávat potomky navzdory nenávisti státu, v lepším případě v právním vakuu neprospívá žádné straně.
Vadí vám homosexuálové? To je váš problém
Moderní právní stát předpokládá, že dobrovolný sexuální styk mezi „dospělými“, jejichž status byl určen překonáním politicky definované věkové hranice, je soukromou záležitostí každého jednotlivce, pokud ovšem nenarušuje práva druhého.
Vadí-li lidem z bigotních kruhů, kteří se mylně označují za konzervativce, dva muži či ženy líbající se na ulici, nezbývá jim nic jiného než se s tím smířit anebo odvrátit svůj zrak. Skutečný ideologický konzervativec Roman Joch by si nikdy nedovolil omezovat práva jednotlivců, byť homosexuálů, natož se stavět proti zájmu dětí.
Nebo snad začneme ve jménu ochrany dětí před škodlivými vlivy v České republice zakazovat homosexuálům líbat se v blízkosti škol? Vždyť jen registrovaných herních automatů je v ČR čtyřikrát více, než kolik hlasů získal účastník pochodu pro rodinu lidovec Jiří Čunek v loňských senátních volbách.
Bottom line: Knihy jsou z papíru, ale člověk z krve, masa a kostí. Stavme proto člověka nad naše bohy. Vždyť i bible vypovídá více o člověku než o bohu.
