Příliv peněz do fondů loni citelně ochabl

Zájem lidí o investování do otevřených podílových fondů loni polevil. Přibylo v nich pouze 8,4 miliardy korun, zatímco o rok dříve to bylo více než 18 miliard.
Podle včerejší zprávy Asociace fondů a asset managementu (AFAM), sdružující 67 domácích fondů a tři zahraniční, se slabší příliv peněz projevil i na celkovém zhodnocení majetku uloženého ve fondech.
Jeho hodnota během uplynulého roku stoupla o devět procent na 147,6 miliardy korun. V roce 2005 se zhodnotil skoro o čtvrtinu.

Ztrácí snad trh dech?
Kolektivní investování v Česku poněkud ztratilo na dynamice, myslí si generální manažer AFAM Martin Hanzlík. Za úspěch by pokládal, kdyby se letos majetek fondů zvyšoval alespoň stejným tempem jako loni.
"Problém tkví ale v tom, že nabídka fondů už je velice široká. Jen těžko mohou přijít se zásadně novými produkty, které by klienty opravdu zaujaly, a tím přilákaly do fondů nový kapitál," podotýká Hanzlík.
S tím, jak se v Česku rozvíjí kolektivní investování, není příliš spokojen ani Jeremy Monk z investiční společnosti AKRO. Ten spravuje akciový fond nových ekonomik, jemuž se loni podařilo zhodnotit majetek klientů nejvíce ze všech podílových fondů AFAM. Peníze klientů investuje hlavně do čínských titulů, ale také do ruských či brazilských. "Češi jsou ve srovnání s ostatními Evropany velice opatrní. Bojí se riskovat. A tak raději než na akcie pohlížejí na investice do nemovitostí. Růst hypoték v Česku je díky příznivým úrokovým sazbám vskutku impozantní. Ale řekl bych, že na to do jisté míry doplácí sektor kolektivního investování," uvádí britský manažer Monk.
Za nejslibnější považuje smíšené a akciové fondy.
Posledně uvedené koncem minulého roku spravovaly podle statistik AFAM majetek za 11,6 miliardy korun, zhruba o polovinu více než koncem roku 2005.

Trhu vévodí peněžní fondy
O tom, že jsou Češi velice obezřetní, svědčí i poslední čísla AFAM. Podle nich zdejšímu trhu nadále vévodí peněžní fondy, na které připadá skoro polovina peněz, které lidé fondům AFAM svěřili.
Přitom i ty nejlepší peněžní fondy zhodnotily loni klientům peníze o 1,5 - 1,8 procenta, což sotva stačí pokrýt inflaci. "Tak vysoký podíl v peněžních fondech není ve vyspělých evropských zemích obvyklý," podotýká Hanzlík.
Čechy zklamaly také dluhopisové fondy, které vynesly zhruba stejně jako fondy peněžního trhu. Proto se lidé jejich podílových fondů loni zbavovali, hlavně během prvního pololetí.
Ale peníze podle Davida Urbánka ze společnosti Moneco nepřelévali do rizikovějších akciových či smíšených fondů, nýbrž hlavně na na bankovní účty - běžné i termínované.
"Investoři ale dělají chybu, hodnotí-li dluhopisy podle minulé neuspokojivé výkonnosti," domnívá se Urbánek.
Ten dluhopisové fondy nadále doporučuje takovým investorům, kteří nechtějí příliš riskovat a zároveň jsou trpěliví. Hodně ale bude záležet na tom, kam zamíří úrokové sazby, upozorňuje Petr Houštecký z firmy Conseq Investment. "Pokud porostou, zhodnocení dluhopisů se sníží," říká.

Nejvýnosnější fondy za poslední rok