Zopakovat rekordní zisky z fondů bude letos obtížné

Pan Josef převedl začátkem loňského roku dvě stě tisíc korun do zajištěného fondu ESPA 3. "Během jednoho roku jsem vydělal dvanáct tisíc korun," říká. Jde o jednoho z více než miliónu Čechů, kteří už vložili peníze do podílových fondů. A to si ještě vybral poměrně málo rizikový fond s nízkým výnosem. Odvážnější investoři si u některých akciových fondů mohli přijít na částku několikanásobně vyšší.
Tvrzení, že Češi jsou v investování konzervativní, tak přestává platit. Dokazují to stále větší objemy peněz, které v posledních měsících do fondů tečou. Jen za loňský rok se jejich majetek zvětšil o třetinu na více než 225 miliard.
Velkým lákadlem jsou pro investory zejména akciové fondy, které díky rekordním výsledkům světových burz přinášely v loňském roce i rekordní výnosy. Třeba pokud někdo v polovině března uložil do nevýkonnějšího z českých akciových fondů ISČS Sporotrend České spořitelny sto tisíc korun, mohl by si teď odnést přes 40 tisíc navíc. Podobně vysoké zhodnocení přinesly třeba akciový fond ING nebo Akro akciový fond Nových ekonomik.
Důkazem jejich obliby je i téměř dvojnásobný objem prostředků v akciových fondech oproti roku 2004. Dnes v nich je uloženo přes 24 miliard korun. Daří se i smíšeným fondům - ty kromě do akcií investují i do dluhopisů, kterým Češi svěřili v únoru vůbec nejvíce peněz.
I když i letos předvádějí akciové a smíšené fondy velmi slušné výkony - akciové vynesly od začátku roku průměrně 3,5 procenta, smíšené pak o něco méně než procento, odborníci se shodují, že takové výsledky jako loni a předloni mít nebudou.
Třeba Miloslav Zábojník, portfolio manažer nejlepšího ze smíšených fondů J & T Opportunity, odhaduje výnosy mezi pěti a 25 procenty. Maximálně patnáctiprocentní zhodnocení předpokládá i Jiří Lengál, který má na starosti fond Sporotrend. Upřesnit toto číslo je však podle Zábojníka těžké, protože každý fond může mít jiné zaměření. "Fond, který investuje pouze do akcií technologických firem přinese svým klientům určitě jistý, ale malý výnos," uvedl Zábojník. "Ale například u investic do rumunských nebo ruských cenných papírů si dovedu představit zhodnocení klidně i 40 procent, riziko je však velké," dodal.
Právě do východní Evropy přesouvají fondy stále častěji své investice. Zdejší akciové trhy totiž zažívají masívní růst. Naproti tomu středoevropské akcie začínají být pro investory příliš drahé. Přesto objem prostředků, které Češi "nalijí" do fondů, podle odborníků stále poroste. Za jejich boomem totiž nestojí pouze sumy, které loni nasypaly do kapes svých klientů. Jedním z hlavních důvodů nebývalého zájmu klientů jsou také nízké úroky, jež vyplácejí banky z vkladů.
Roční termínovaný vklad přinesl vloni jen zhruba jednoprocentní zhodnocení. Z původní hodnoty uložených peněz však ukousla skoro tříprocentní inflace, a ve výsledku tak vklady v bankách prodělaly.
Výhodou investice do fondů je také možnost daňového zvýhodnění - když dojde k prodeji podílového listu za déle než půl roku od jeho koupě, neplatí klient žádnou daň z rozdílu mezi prodejní a kupní cenou.
Akciové fondy tak nejsou jediné, které v poslední době "frčí". Stále populárnější se stávají také takzvané zajištěné fondy, které jsou na rozdíl od těch akciových "pojištěné" proti tržním výkyvům. Jejich výnosnost sice není vysoká, garantují však minimální hranici výdělku. Letos to vypadá, že se s nimi roztrhl pytel. Třeba jenom největší česká banka ČSOB představila od začátku ledna už tři nové zajištěné fondy.
Další chystanou novinkou jsou pak fondy realitní. Ty mají být již brzy zpřístupněny drobným investorům a očekává se, že o ně bude velký zájem.

Nejlepší manažeři korunových fondů