Nádivka z Gödölö se dá péct uvnitř kuřete, vedle drůbeže i na samostatném pekáčku

Nedávno jsem v jedné starší kuchařce své kamarádky objevila rukou psaný recept. V záhlaví měl nadepsáno Kuře Zgödöllö. Chvilku jsme se dohadovaly, zda je Zgödöllö šlechtický rod nebo jméno vesnice, pak přišel na řadu Google. Všechny výsledky vyhledávání byly česky nebo slovensky a všechny se týkaly pečení kuřat. Ani stopa po tom, co je původně zgödöllö. Chvíli nám trvalo, než jsme přišly na to, že zgödöllö neznamená vůbec nic.

A jak tedy tohle slůvko do desítek československých kuchařek proniklo? Představuji si hospodyni, která před několika desítkami let ochutnala báječné nadívané kuře a vyžádala si recept. Dostala ho s dovětkem: "Tohle je kuře z Gödölö." Jméno zámku nedaleko Budapešti, který zbožňovala císařovna Sisi, se v té chvíli slilo s předložkou a vznikl název receptury, již si hospodyňky dál čile předávaly.