Průzkum s názvem Workplace Flexibility in the 21st Century vychází z odpovědí 551 manažerů HR náhodně vybraných z členů SHRM, kterých v té době bylo téměř 250 tisíc.

67 procent HR profesionálů pak vidí v zavádění programů pružného uspořádání pracovní doby pozitivní vliv na pracovní morálku, spokojenost zaměstnanců s jejich prací, angažovanost a retenci zaměstnanců.

53 procent hovoří o pozitivním vlivu na oddanost zaměstnanců vůči organizaci a 52 procent o vítané pomoci při získávání potenciálních zaměstnanců.

Pětice nejúspěšnějších programů pružného uspořádání pracovní doby zahrnuje:

1. Práce v určitých měsících (např. učitelé nebo účetní).

2. Práce na dálku.

3. Pružný pracovní rozvrh bez vytýčení povinných hodin pro přítomnost na pracovišti.

4. Pružný pracovní rozvrh s vytyčením povinných hodin pro přítomnost na pracovišti.

5. Stlačený pracovní týden.

Průzkum shrnuje, že programy pružné práce nejčastěji vznikají na žádost zaměstnanců. V ekonomicky náročných dobách pak mohou být alternativou k propouštění. Stěžejním předpokladem k fungování těchto programů je komunikace mezi liniovými manažery a jejich přímými podřízenými. Cílem by mělo být vytvoření pracovní kultury, kdy nadřízení usilují o to, aby zaměstnanci uspěli nejen v pracovním, ale i osobním životě.

Pouze 13 procent organizací s formálními programy pružné práce měří úspěch těchto programů. Bez dostatku informací, které by prokázaly hodnotu programu pro organizaci, přitom hrozí ztráta zájmu a podpory ze strany nejvyššího vedení.

Tento článek máteje zdarma. Když si předplatíte HN, budete moci číst všechny naše články nejen na vašem aktuálním připojení. Vaše předplatné brzy skončí. Předplaťte si HN a můžete i nadále číst všechny naše články. Nyní první 2 měsíce jen za 40 Kč.

  • Veškerý obsah HN.cz
  • Možnost kdykoliv zrušit
  • Odemykejte obsah pro přátele
  • Ukládejte si články na později
  • Všechny články v audioverzi + playlist