Postih za nelegální práci

POSTIH ZA NELEGÁLNÍ PRÁCI

Dotaz: Zajímalo by mne, jaké právní předpisy definují nelegální práci a jaké postihy je možné za výkon nelegální práce ukládat?

Odpověď: Pro účely zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, se nelegální prací rozumí skutečnost, kdy fyzická osoba nevykonává práci pro právnickou nebo fyzickou osobu na základě pracovněprávního vztahu nebo jiné smlouvy, nejde-li o manžela nebo dítě této fyzické osoby, nebo pokud fyzická osoba - cizinec vykonává práci v rozporu s vydaným povolením k zaměstnání nebo bez tohoto povolení, je-li podle tohoto zákona vyžadováno, nebo v rozporu s povolením k dlouhodobému pobytu za účelem zaměstnání ve zvláštních případech (dále jen "zelená karta") vydaným podle zvláštního právního předpisu nebo bez zelené karty, je-li podle tohoto zákona vyžadována, nebo v rozporu s modrou kartou, nebo bez modré karty, je-li podle tohoto zákona vyžadována; to neplatí v případě převedení na jinou práci podle § 41 odst. 1 písm. c) zákoníku práce.

Kontrolní činnost na úseku zaměstnanosti vykonávají úřady práce a v rozsahu stanoveném v § 126 odst. 4 i celní úřady. Zaměstnanci orgánů kontroly jsou při kontrolní činnosti oprávněni vyžadovat od fyzických osob, které se zdržují na pracovišti kontrolované osoby a vykonávají pro ni práci, osvědčení totožnosti, a nejde-li o manžela nebo dítě kontrolované fyzické osoby, i prokázání, že tuto práci vykonávají na základě pracovněprávního vztahu nebo na základě jiné smlouvy. U cizinců jsou dále oprávněni vyžadovat předložení povolení k pobytu, zelenou kartu nebo modrou kartu, pokud ji zákon vyžaduje. Fyzické osoby jsou povinny osvědčit svou totožnost a prokázat další výše uvedené skutečnosti a za nesplnění těchto povinností jim může kontrolní orgán uložit pořádkovou pokutu až do výše 5000 Kč, a to i opakovaně, nejvýše však do částky 50 000 Kč.

Podle zákona o zaměstnanosti se fyzická osoba dopustí přestupku tím, že vykonává nelegální práci, za což jí může být uložena pokuta do 10 000 Kč. Fyzická osoba se dopustí přestupku tím, že jako zaměstnavatel a právnická osoba nebo podnikající fyzická osoba se správního deliktu dopustí tím, že umožní výkon nelegální práce, za což jim může být uložena pokuta do 5 000 000 Kč.

VHODNÉ ZAMĚSTNÁNÍ

Dotaz: Podle zákona o zaměstnanosti má fyzická osoba právo na zprostředkování vhodného zaměstnání. Jak zákon definuje vhodné zaměstnání?

Odpověď: Zákon o zaměstnanosti stanoví, že vhodným zaměstnáním je, pokud tento zákon nestanoví jinak, zaměstnání:

- které zakládá povinnost odvádět pojistné na důchodové pojištění a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti,

- jehož délka pracovní doby činí nejméně 80 procent stanovené týdenní pracovní doby,

- které je sjednáno na dobu neurčitou, nebo na dobu určitou delší než tři měsíce a

- které odpovídá zdravotní způsobilosti fyzické osoby a pokud možno její kvalifikaci, schopnostem, dosavadní délce doby zaměstnání, možnosti ubytování a dopravní dosažitelnosti zaměstnání.

Pro uchazeče o zaměstnání, který je veden v evidenci uchazečů o zaměstnání po dobu delší než jeden rok, je vhodným zaměstnáním i takové zaměstnání, které:

- zakládá povinnost odvádět pojistné na důchodové pojištění a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti, jehož délka pracovní doby činí nejméně 80 procent stanovené týdenní pracovní doby a které odpovídá zdravotní způsobilosti fyzické osoby a pokud možno její kvalifikaci, schopnostem, dosavadní délce doby zaměstnání, možnosti ubytování a dopravní dosažitelnosti zaměstnání nebo

- které zakládá povinnost odvádět pojistné na důchodové pojištění a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti, je sjednáno na dobu neurčitou, nebo na dobu určitou delší než tři měsíce, které odpovídá zdravotní způsobilosti fyzické osoby a pokud možno její kvalifikaci, schopnostem, dosavadní délce doby zaměstnání, možnosti ubytování a dopravní dosažitelnosti zaměstnání a délka jeho pracovní doby činí nejméně 50 procent stanovené týdenní pracovní doby.

DŮVODY PRO VYŘAZENÍ Z EVIDENCE

Dotaz: Kdy může úřad práce vyřadit uchazeče o zaměstnání z evidence?

Odpověď: Uchazeče o zaměstnání vyřadí úřad práce z evidence uchazečů o zaměstnání rozhodnutím, jestliže bez vážného důvodu odmítne nastoupit do vhodného zaměstnání, odmítne nastoupit na dohodnutou rekvalifikaci, neúčastní se rekvalifikačního kurzu ve stanoveném rozsahu teoretické a praktické přípravy, neplní studijní a výcvikové povinnosti stanovené vzdělávacím zařízením, které rekvalifikaci provádí, nebo se nepodrobí závěrečnému ověření získaných znalostí a dovedností, anebo uchazeč o zaměstnání, který je veden v evidenci uchazečů o zaměstnání nepřetržitě déle než pět měsíců, odmítne nabídku úřadu práce na rekvalifikaci, neposkytne součinnost při vypracování individuálního akčního plánu, jeho aktualizaci nebo vyhodnocování anebo neplní podmínky v něm stanovené, odmítne se podrobit vyšetření zdravotního stavu nebo psychologickému vyšetření anebo maří součinnost s úřadem práce.

Uchazeče o zaměstnání úřad práce z evidence uchazečů o zaměstnání vyřadí rozhodnutím rovněž tehdy, pokud vykonává nelegální práci. Uchazeč o zaměstnání, který byl takto vyřazen z výše uvedených důvodů, může být na základě nové písemné žádosti do evidence uchazečů o zaměstnání znovu zařazen nejdříve po uplynutí doby šesti měsíců ode dne vyřazení z evidence uchazečů o zaměstnání.

Uchazeč o zaměstnání maří součinnost s úřadem práce, jestliže je podle lékařského posudku schopen plnit povinnosti vůči úřadu práce, a přesto je neplní, neprojedná doporučené zaměstnání ve lhůtě stanovené úřadem práce, nebo se nedostaví na úřad práce ve stanoveném termínu bez vážných důvodů, neplní povinnosti stanovené v § 21, nebo jiným jednáním zmaří zprostředkování zaměstnání nebo nástup do zaměstnání.

Podle § 21 zákona o zaměstnanosti je fyzická osoba, které úřad práce poskytuje služby podle tohoto zákona, povinna úřadu práce sdělit údaje o svých zdravotních omezeních v rozsahu potřebném pro vyhledání vhodného zaměstnání, rekvalifikaci a pro stanovení vhodné formy pracovní rehabilitace a dále sdělit, zda je osobou se zdravotním postižením. Uplatňuje-li fyzická osoba pracovní omezení ze zdravotních důvodů, je povinna doložit je lékařským posudkem registrujícího praktického lékaře pro děti a dorost nebo pro dospělé, nebo v případě, že registrujícího lékaře nemá, posudkem jiného ošetřujícího lékaře.

ODNÍMÁNÍ POVOLENÍ KE ZPROSTŘEDKOVÁNÍ ZAMĚSTNÁNÍ

Dotaz: Ve kterých případech může Ministerstvo práce a sociálních věcí odejmout agentuře práce povolení ke zprostředkování zaměstnání?

Odpověď: Agentury práce mohou zprostředkovávat zaměstnání podle § 14 odst. 1 písm. b) jen za podmínky, že mají sjednané pojištění pro případ svého úpadku a pro případ úpadku uživatele, a to ve výši zajišťující výplatu mzdy do výše trojnásobku průměrného měsíčního výdělku všech dočasně přidělených zaměstnanců. Doklad o sjednání tohoto pojištění je agentura práce povinna doložit Ministerstvu práce a sociálních věcí ČR do dvou měsíců ode dne nabytí právní moci rozhodnutí o povolení ke zprostředkování zaměstnání.

Zprostředkováním zaměstnání podle § 14 odst. 1 písm. b) se rozumí zaměstnávání fyzických osob za účelem výkonu jejich práce pro uživatele, kterým se rozumí jiná právnická nebo fyzická osoba, která práci přiděluje a dohlíží na její provedení (dále jen "uživatel").

Ministerstvo práce a sociálních věcí rozhodnutím povolení ke zprostředkování zaměstnání odejme, jestliže právnická nebo fyzická osoba:

- přestane splňovat podmínky stanovené zákonem pro udělení povolení ke zprostředkování zaměstnání,

- zprostředkovává zaměstnání v rozporu s vydaným povolením ke zprostředkování zaměstnání nebo s dobrými mravy, nebo jinak poruší povinnosti vyplývající z tohoto zákona,

- zprostředkovává zaměstnání bez sjednaného pojištění nebo nedoloží Ministerstvu práce a sociálních věcí ČR do dvou měsíců ode dne nabytí právní moci rozhodnutí o povolení ke zprostředkování zaměstnání doklad o sjednání tohoto pojištění,

- poruší povinnost, kterou agenturám práce ukládá § 308 nebo § 309 zákoníku práce,

- opakovaně nesplní oznamovací povinnost uloženou zákonem o zaměstnanosti nebo

- o to požádá.

Ministerstvo práce a sociálních věcí v rozhodnutí o odejmutí povolení ke zprostředkování zaměstnání stanoví den, ke kterému je právnická nebo fyzická osoba povinna zprostředkovatelskou činnost ukončit. Ode dne doručení rozhodnutí o odejmutí povolení ke zprostředkování zaměstnání může právnická nebo fyzická osoba, které bylo povolení ke zprostředkování zaměstnání odňato, vykonávat pouze takové činnosti, které nejsou v rozporu s účelem vydaného rozhodnutí.

Agentura práce, která zprostředkovává zaměstnání podle § 14 odst. 1 písm. b) zákona o zaměstnanosti, musí být pojištěna proti úpadku. Tzn. dočasně přiděluje své zaměstnance za účelem výkonu práce u uživatele. V případě, kdy agentura práce sjedná pojištění záruky proti svému úpadku, splňuje tím současně podmínku pojištění proti úpadku uživatele.

Agentura práce je povinna toto pojištění sjednat ve výši trojnásobku průměrného měsíčního (hrubého) výdělku všech svých dočasně přidělených zaměstnanců. Jejich počet se stanovuje ke dni uzavření pojistné smlouvy.

V případě, že agentura práce nemá dočasně přiděleného žádného zaměstnance, nemusí mít uzavřené pojištění. V okamžiku, kdy by však začala tuto činnost vykonávat, tzn. začala by své zaměstnance dočasně přidělovat k výkonu práce u uživatele, podmínka pojištění již musí být splněna.

Povinnost agentur práce doložit doklad o sjednaném pojištění je splněna doložením kopie pojistné smlouvy nebo příslibem pojistného plnění. Doklad o pojištění je možné doručit do datové schránky, písemně, e-mailem nebo osobně na Ministerstvo práce a sociálních věcí ČR. V případě, že pojištění nebude uzavřeno, může agentuře práce povolení ke zprostředkování zaměstnání pro formu zaniknout nebo může být odejmuto podle § 14 odst. 1 písm. b) (dočasné přidělování zaměstnanců k uživateli). Současně může být agentura práce v případě, že uvedenou činnost i nadále vykonává, za toto své jednání v rámci správního řízení postihnuta pokutou.

Podle zákona o zaměstnanosti se právnická nebo podnikající fyzická osoba správního deliktu dopustí tím, že zprostředkuje zaměstnání bez povolení nebo jiným způsobem poruší při zprostředkování zaměstnání tento zákon nebo dobré mravy, za který jí může být uložena pokuta do 2 000 000 Kč.

V případě zániku nebo odejmutí povolení ke zprostředkování zaměstnání nesmí agentura práce vykonávat činnost v oblasti dočasného přidělování zaměstnanců k uživateli, tzn. dle formy zprostředkování zaměstnání podle § 14 odst. 1 písm. b) zákona o zaměstnanosti. V případě, že má agentura práce vydané povolení ke zprostředkování zaměstnání i pro poradenskou a informační činnost nebo pro vyhledávání zaměstnanců zaměstnavateli (resp. vyhledávání zaměstnání pro fyzické osoby), může tyto činnosti vykonávat i nadále.

ZAMĚSTNAVATEL V PLATEBNÍ NESCHOPNOSTI A PROPLÁCENÍ MZDY

Dotaz: Chtěl bych vědět, jaké změny přinesl od 1. dubna 2011 zákon č. 73/2011 Sb., o Úřadu práce České republiky a o změně souvisejících zákonů v uplatňování mzdových nároků zaměstnanců zaměstnavatele, který je v platební neschopnosti?

Odpověď: Zaměstnanec může od 1. dubna 2011 požádat o uspokojení svých mzdových nároků kteroukoliv krajskou pobočku Úřadu práce nebo kontaktní pracoviště krajské pobočky Úřadu práce. Pokud mzdové nároky uplatňuje zaměstnanec, který se v České republice nezdržuje, je povinen zvolit si v České republice zástupce pro doručování písemností a tuto skutečnost, spolu s číslem účtu vedeným u peněžního ústavu, sdělit krajské pobočce Úřadu práce nebo kontaktnímu pracovišti krajské pobočky Úřadu práce při uplatňování mzdových nároků.

O nároku rozhoduje Úřad práce České republiky prostřednictvím krajské pobočky Úřadu práce, v jejímž obvodu má sídlo zaměstnavatel, který je právnickou osobou, místo podnikání pak zaměstnavatel, který je fyzickou osobu, nebo v jehož obvodu je umístěna organizační složka nadnárodního zaměstnavatele, který nemá sídlo na území České republiky, nebo tam má bydliště zaměstnavatel, který je fyzickou osobou, a který nemá místo podnikání.

Pokud zaměstnanec požádá o uspokojení mzdových nároků krajskou pobočku Úřadu práce, která není místně příslušná, nebo kontaktní pracoviště krajské pobočky Úřadu práce, tato krajská pobočka Úřadu práce nebo toto kontaktní pracoviště krajské pobočky Úřadu práce postoupí žádost místně příslušné krajské pobočce Úřadu práce.

Krajská pobočka Úřadu práce místně příslušná vyvěsí na úřední desce neprodleně poté, co ji soud vyrozumí o vyhlášení moratoria před zahájením insolvenčního řízení nebo o zahájení insolvenčního řízení, informace o zaměstnavatelích, jejichž zaměstnanci mohou uplatnit své mzdové nároky u krajské pobočky Úřadu práce nebo kontaktního pracoviště krajské pobočky Úřadu práce, a současně informuje o lhůtě, do které mohou zaměstnanci tyto nároky uplatnit. Informace sdělí ve stejné lhůtě rovněž Ministerstvu práce asociálních věcí, které je zveřejní na své internetové stránce nejpozději následující pracovní den po jejich obdržení a současně je oznámí ve stejné lhůtě všem krajským pobočkám Úřadu práce a kontaktním pracovištím krajských poboček Úřadu práce, které je následující pracovní den po jejich obdržení od Ministerstva práce a sociálních věcí vyvěsí na své úřední desce nebo je oznámí jiným rovnocenným způsobem.

Mzdové nároky může zaměstnanec uplatnit nejpozději do pěti měsíců a patnácti kalendářních dnů následujících po dni, kdy místně příslušná krajská pobočka Úřadu práce zveřejnila informace na úřední desce, jsou-li splněny další podmínky stanovené zákonem. Jestliže v této lhůtě zaniklo moratorium vyhlášené před zahájením insolvenčního řízení nebo soud rozhodl o insolvenčním návrhu jinak než vydáním rozhodnutí o úpadku, lze mzdové nároky uplatnit nejpozději v den zániku moratoria nebo v den právní moci soudního rozhodnutí. Nárok na uspokojení mzdových nároků zaniká, není-li uplatněn ve stanovených lhůtách. Právo zaměstnance na uplatnění těchto mzdových nároků u soudu tím však není dotčeno.

KTERÝ ÚŘAD ZPROSTŘEDKUJE PRÁCI PO ZMĚNĚ ORGANIZAČNÍ STRUKTURY ÚŘADŮ PRÁCE

Dotaz: Chtěl bych vědět, jaký je postup v souvislosti se změnou organizační struktury úřadů práce od 1. dubna 2011, pokud budu chtít, aby mi zaměstnání zprostředkovával úřad práce, v jehož územním obvodu se skutečně budu zdržovat?

Odpověď: Uchazeč o zaměstnání může od 1. dubna 2011 požádat příslušnou krajskou pobočku Úřadu práce o zprostředkování zaměstnání krajskou pobočkou Úřadu práce, v jejímž územním obvodu se z vážných důvodů skutečně zdržuje. Dohodnou-li se krajské pobočky Úřadu práce do deseti kalendářních dnů ode dne podání žádosti, zprostředkovává jeho zaměstnání a vykonává další práva a povinnosti vyplývající z tohoto zákona krajská pobočka Úřadu práce, v jejímž územním obvodu se uchazeč o zaměstnání skutečně zdržuje. Jestliže se krajské pobočky Úřadu práce nedohodnou, generální ředitelství Úřadu práce určí, která krajská pobočka Úřadu práce bude zprostředkovávat zaměstnání a vykonávat další práva a povinnosti stanovené zákonem.

Uchazeč o zaměstnání je povinen plnit povinnosti uchazeče o zaměstnání na kontaktním pracovišti krajské pobočky Úřadu práce, které požádal o zprostředkování zaměstnání; povinnosti lze plnit i na kontaktním místě veřejné správy stanoveném krajskou pobočkou Úřadu práce. Uchazeč o zaměstnání může požádat o změnu kontaktního pracoviště v územním obvodu krajské pobočky Úřadu práce. Krajská pobočka Úřadu určí, u kterého kontaktního pracoviště bude plnit povinnosti uchazeče o zaměstnání vyplývající ze zákona.

Odpověď na dotaz zpracovala

Olga Bičáková
právnička, Kamenné Zboží

SVOBODNÝ PŘÍSTUP K ODBORNÉMU LÉKAŘI

Dotaz: Může jít občan na prohlídku k odbornému lékaři i bez doporučení od praktického lékaře (např. na alergologii či k dermatovenerologovi)?

Odpověď: In media res: Ano, toto právo pojištěnec skutečně má, díky principu svobodné volby lékaře, může jít občan opravdu na prohlídku či vyšetření ke "specialistovi" i bez doporučení od jeho praktického lékaře.

Existuje zde jedna výjimka, a tou je překročená kapacita odborného lékaře, ke kterému by chtěl jít "pacient z ulice" na vyšetření.

Dle čl. 31 Listiny základních práv a svobod (tedy normy nejvyšší právní síly) má každý právo na ochranu zdraví. Občané mají na základě veřejného pojištění právo na bezplatnou zdravotní péči a na zdravotní pomůcky za podmínek, které stanoví zákon.

Zákony, které provádí výše uvedené ustanovení Listiny základních práv a svobod jsou zejména zákon č. 20/1966 Sb., o péči o zdraví lidu, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění, ve znění pozdějších předpisů.

V citovaných právních předpisech je poté závazně stanoveno také právo na svobodnou volbu lékaře jako jeden z výchozích principů, na němž je vztah lékaře a pacienta v České republice postaven.

Připomeňme si § 9 zákona č. 20/1966 Sb., o péči o zdraví lidu, ve znění pozdějších předpisů: Občanům, s výjimkou osob ve výkonu zabezpečovací detence, vazby a ve výkonu trestu odnětí svobody, se umožňuje volba lékaře, klinického psychologa a zdravotnického zařízení.¹⁾

Z praxe je mi známo, že někteří odborní lékaři a lékařky podmiňují poskytnutí zdravotní péče doporučením praktického lékaře, ale zmíněná aplikační praxe není v souladu s dnešní legislativou garantující svobodnou volbu lékaře.

Výše uvedeným textem nijak nepopírám, že někteří lidé navštěvují lékaře s bagatelními zdravotními potížemi, s nimiž by stačilo navštívit praktického lékaře - jak se lidově říká "u nás na středisku". Nicméně současně též platí, že spousta pojištěnců přijde k lékaři se svými obtížemi příliš pozdě.

Netřeba myslím dodávat, že čím dříve je nemoc odhalena, tím větší je šance na její zdařilou a rychlou léčbu. Jak známo, mnoho lidí přijde k lékaři až když je k tomu donutí vážné (nebo až kritické) obtíže, což bývá mnohdy pozdě a leckdy i s nevratnými zdravotními důsledky.

De lege ferenda (návrh Ministerstva zdravotnictví ČR) se uvažuje o zvýšení poplatku za návštěvu ambulantního specialisty bez doporučení praktického lékaře na 200 korun. Nyní činí tento poplatek 30 Kč.

Podtrženo a sečteno: Pacient/ka může jít nyní bez doporučení přímo ke specialistovi a ten je musí přijmout, pokud má volnou kapacitu.

Poznámky:

¹⁾ Dodejme, že možnost volby se netýká závodní preventivní péče (tu zajišťuje zaměstnavatel na základě § 18a zákona č. 20/1966 Sb., o péči o zdraví lidu) a zdravotnických zařízení v případech, kdy jsou tato zařízení příslušným orgánem ochrany veřejného zdraví stanovena k provedení protiepidemických opatření. Možnost volby se také netýká vyšetření osoby lékařem ke zjištění, zda ji lze umístit do policejní cely nebo je nutno ji z ní propustit.

Odpověď na dotaz zpracoval

Petr Kolman
právník, odborný asistent na PF MU, Brno