Kvalifikace? Důležitý je výsledek ...

Od roku 2009 až do roku 2015 běží návazný projekt NSK2, který pokračuje rozvojem systému s maximálním zapojením zaměstnavatelů. Po skončení tohoto projektu by měl celý systém pokrývat maximum vyžadovaných kvalifikací a být připraven pro další rozvoj, doplňování kvalifikací či jejich aktualizaci. Tyto činnosti pak budou financovány z prostředků státního rozpočtu.

SYSTÉM PRO VŠECHNY

Tento systém je však nejen nástrojem pro získání kvalifikace pro pracovníky, ale i nástrojem pro úřady práce, kteří připravují rekvalifikace, a potažmo i pro personalisty. Soustava se stále ještě tvoří a personalisté mohou například navrhnout, které kvalifikace by měly být do systému zařazeny a zapracovány. "Národní soustava kvalifikací (NSK) je to nový flexibilní a státem garantovaný systém budovaný na reálných požadavcích trhu práce na výkon činností v rámci jednotlivých povolání a pracovních pozic, na jehož vzniku a rozvoji se aktivně podílejí zaměstnavatelé." - tak zní oficiální definice systému. Národní soustava kvalifikací nabízí alternativu počátečnímu systému vzdělávání - jinou cestu vedoucí k získání celostátně uznávané kvalifikace než je návrat do školních lavic. Je zaměřená na výsledek, nikoli na cestu, která k němu vede. Za nejdůležitější je zde považováno prokázání osvojených kompetencí, nikoliv způsob jejich získání. Podobné systémy úspěšně existují v řadě dalších zemí Evropské unie (Irsko, Malta a Velká Británie), zkušenosti s nimi mají i v Belgii, Nizozemsku, Dánsku, Německu, Rakousku... Navíc je tu i nový přístup Evropské unie, tzv. Evropský rámec kvalifikaci, který umožní srovnání kvalifikací napříč zeměmi Unie a usnadní tak mobilitu pracovní síly.

PROČ NĚCO TAKOVÉHO POTŘEBUJEME?

Na otázku odpovídá Ing. Jolana Blažíčková, MBA, tisková mluvčí veřejné zakázky NSK2: "Nejen konkrétní firma, ale celá Česká republika i Evropská unie potřebuje udržet svoji konkurenceschopnost. A nezbytnou podmínkou k dosažení konkurenceschopného, udržitelného a inovativního hospodářství je jednoznačně kvalifikovaná pracovní síla. Dynamické změny na trhu související se změnami technologii či organizací práce spolu s velmi nelichotivým demografickým vývojem (počet obyvatel EU v produktivním věku začne klesat již v roce 2012, a to dokonce navzdory neustávajícímu přílivu migrantů!) nutí všechny hledat efektivní cesty k získávání a rozvoji kvalifikovaných pracovníků. Ruku v ruce s těmito změnami jdou i požadavky zaměstnavatelů na kompetence pracovníků, které se rovněž velmi rychle vyvíjejí a vyžadují bezprostřední reakci světa vzdělávání. Je nezbytné co nejdříve změnit myšlení v této oblasti." Národní soustava kvalifikací vychází ze systému celoživotního učení, v jehož rámci bude existovat řada možností, jak se naučit něco nového, jak si tyto nové dovednosti nechat rychle ověřit a dále je uplatňovat ve svém profesním i osobním životě. Lidé si budou muset přivyknout tomu, že nemají jedno povolání na celý život, ale že jich během pracovní kariéry vystřídají pět, šest, možná i 10 či více a pokud chtějí uspět, budou se muset neustále učit něco nového.

SOUČASNOST A BUDOUCNOST

Národní soustava kvalifikací se postupně rozvíjí a zaplňuje. Začalo se v několika málo sektorech a u prací, kterým odpovídají úrovně kvalifikací, jež bychom mohli označit jako zaučení či vyučení v nějaké oblasti či oboru. Jistě jste v mediích zaznamenali zprávy o tom, jak skládají kvalifikační zkoušky zájemci o povolání hrobaře.

Nyní se pokračuje v této úrovni ve zbývajících sektorech hospodářství a přidává se úroveň maturitní a vyšší. Celkový přesný počet zpracovaných kvalifikací je těžké určit, protože se mění každý den. Zpracovaná kvalifikace, ale neznamená, že je umístěná do systému a využitelná v praxi. Tomu všemu předchází náročný systém schvalování, ve kterém je zahrnut Národní ústav odborného vzdělávání (správce NSK), příslušné resortní ministerstvo (např. zemědělství pro kvalifikace z tohoto sektoru), MPSV (soulad s Národní soustavou povolání) a MŠMT, které má poslední slovo. Takže od finálního zpracování kvalifikace do jejího oficiálního schválení může uběhnout několik měsíců. V tuto chvíli je v NSK 235 kvalifikací, ze kterých je možné složit zkoušku a získat tak celostátně platný certifikát. A je velmi těžké říci, kde je cílový stav. Potřebuje trh 300 nebo 3 000 kvalifikací? Potřeby se mapují postupně a v tuto chvíli to vypadá, že bude cca 1 200 kvalifikací, ale kdo ví, jak to bude ke konci roku 2014?

ZAMĚSTNAVATELÉ A ODBORNÍCI V SEKTOROVÝCH RADÁCH

Na vypracování kvalifikačních a hodnotících standardů se podílí obrovské množství odborníků, možná že by menší množství by prospělo rychlejšímu naplňování NSK. Ing. Jolana Blažíčková však tvrdí opak: "Určitě ne. Víte, utváříme celostátně platné kvalifikace a chceme zajistit to, aby jejich struktura a obsah byly výsledkem konsenzu, v němž mají klíčovou úlohu reprezentanti zaměstnavatelů sdružení v sektorových radách. To jsou přibližně patnáctičlenné týmy odborníků z daného sektoru, kteří si pro tvorbu konkrétní kvalifikace ještě přibírají další kolegy. Výsledek jejich práce je ještě posuzován tzv. stvrzovateli - dalšími zaměstnavateli z branže, kteří se na vlastní tvorbě nepodíleli, ale určitě mají co říct. Pokud chceme, aby byla příslušná kvalifikace opravdu odpovídající potřebám trhu práce a akceptovatelná všemi zaměstnavateli, kteří ji potřebují, pak ji nemohu vytvořit jen s jedním z nich. Musí být zahrnuti do procesu tvorby nebo následné komunikace k produktu. Nemůžeme upřednostnit čas před kvalitou. Myslím si ale, že až si všichni na tento systém zvykneme, půjde to rychleji."

NĚKOLIK ÚDAJŮ

Umístění příslušné kvalifikace do systému znamená, že je možné získat osvědčení o příslušné kvalifikaci u autorizačního orgánu. Během roku 2010 se podstatně zvýšil počet lidí, kteří využili možnosti získat kvalifikaci tímto způsobem. Ke konci roku 2009 bylo realizováno 737 zkoušek, o rok později již 5 392.

V současné době je přezkoušení možné v 235 dílčích kvalifikacích z různých oblastí, převážně odpovídající úrovni vyučení. Jde o dílčí kvalifikace gastronomické, zemědělské, ale i z oblasti služeb či technicky zaměřených řemesel.

Je dosud zřejmě předčasné hovořit o postoji a důvěře personalistů ve firmách vůči absolventům zkoušek. Nositelé projektu chtějí v komunikační kampani a řadou informačních materiálů personalisty o celém systému informovat. Pokud personalisté zařadí osvědčení o získané kvalifikaci do požadavků na výkon příslušné pracovní pozice, získají alternativní možnost vyjádření kvalifikace pro nabízenou pracovní pozici, jasnější zařazení do mzdových stupnic a systémů, přesnější zadání pro výběrová řízení a komunikaci s úřady práce a vůbec zjednodušení personální práce díky jazyku kompetencí (popis pracovních míst, nábor a výběr zaměstnanců, rozvojové plány...).

CO SI O NÁRODNÍ SOUSTAVĚ KVALIFIKACÍ MYSLÍ PERSONALISTÉ?

O názor jsme požádali Jana Březnu, personálního ředitele, Kooperativa pojišťovna, a.s., Vienna Insurance Group; Prezidenta Klubu personalistů ČR:

"Jsem přesvědčen, že je to krok správným směrem. Pokud se podaří, tak přinese výrazné zpružnění na trhu práce. Lidé budou moci rychleji nabývat nových kvalifikací a měnit tak dosti zásadně svoji profesi a to dle toho, po jakých povoláních bude na trhu momentálně poptávka. Přínosné to může být zejména pro živnostenské profese. U povolání vyžadujících úplné střední vzdělání s maturitou jsem poněkud skeptičtější. Úvahy, byť teoretické, o možném průniku i mezi vysokoškolské profese však naprosto odmítám.

Dovolte mi jeden příklad z praxe v pojišťovnictví. Pojistné produkty dnes, dle zákona, může prodávat pouze osoba s minimálně středním vzděláním. Moc krásná podmínka a její autor byl jistě veden dobrým úmyslem, nicméně zákon hovoří o úrovni dosaženého vzdělání (tedy minimálně "vyučen") ale neřeší odborný směr tohoto vzdělání. V praxi se to projevilo tak, že "pojišťovákem" může být kdokoli s jakýmkoli výučním listem. Ještě, že zákon stanovil alespoň minimalistickou povinnost absolvovat "licenční" zkoušku. Do budoucna bych byl rád zato, kdyby v rámci Národní soustavy kvalifikací existovaly i kvalifikace v oblasti pojišťovnictví a to včetně vzdělávacích, školících a certifikačních autorit. Dost by to všem po všech stránkách pomohlo. Oblast pojišťovnictví si to určitě svým významem i širokým dopadem zaslouží."

Lenka Smrčková