Investovat do zdraví zaměstnanců se vyplatí

Významným předpokladem pro zdravotní prevenci je znalost rizikových faktorů a jejich vzniku. Jednak jsou to civilizační rizikové faktory, které souvisejí se změnami životního stylu, dále mohou svou roli hrát i individuální rizikové faktory, mezi něž se řadí tělesná konstituce, věk, pohlaví, dědičnost, tělesná hmotnost, mimopracovní činnost a i jiná onemocnění. V neposlední řadě jsou to rizikové faktory pracovních podmínek, která se různí v závislosti na typu práce.

Bolesti zad, hlavy a únava jsou pouze jedním příkladem obtíží, které doprovázejí jednostranné pracovní zatížení. Tyto obtíže mohou výrazně ovlivnit zdravotní stav zaměstnanců, a snížit tak jejich výkonnost a motivaci. Bolesti zad jsou uznány Světovou zdravotnickou organizací jako jedno z tzv. profesionálně podmíněných onemocnění, v rámci nichž jsou to právě onemocnění pohybového aparátu (OPA), která pro firmu představují nejvyšší finanční náklady.

Významným předpokladem pro prevenci i terapii OPA je znalost rizikových faktorů a jejich vzniku. Rizikových faktorů je mnoho a málokdy je původcem problémů jen jeden z nich. Jednak jsou to civilizační rizikové faktory, které souvisejí se změnami životního stylu, dále mohou svou roli hrát i individuální rizikové faktory, mezi něž se řadí tělesná konstituce, věk, pohlaví, dědičnost, tělesná hmotnost, mimopracovní činnost a také jiná onemocnění. V neposlední řadě jsou to rizikové faktory pracovních podmínek, která se různí v závislosti na typu práce. Může to být těžká fyzická práce, dlouhodobé sezení a stání, vnucené pracovní polohy, fyzikální faktory (vibrace, mikroklimatické podmínky), chemické škodliviny či nespokojenost s prací, monotónní práce nebo časový stres.

POMÁHÁ ZNALOST RIZIKOVÝCH FAKTORŮ

Zodpovědný manažer může řadu oblastí ovlivnit, a zajistit tak vyšší efektivitu práce. Jak?

1. V první řadě jsou to zásady ergonomie. Pozornost by měla být věnována např. ergonomickému uspořádání pracoviště či volení ergonomicky vhodných pracovních nástrojů a pomůcek, například pracovních židlí.

2. Dále pak může být zaměstnancům zprostředkován tzv. posture coaching, neboli správná technika pracovního pohybu, ať již se jedná o držení těla při práci (pracovní pozice), či způsob držení pracovních pomůcek (šroubovák, PC myš).

3. Vhodnou alternativu může představovat zavedení kompenzačního pohybového režimu, který je úměrný typu a náročnosti práce. Je třeba zvážit vhodnou délku pracovní zátěže, efektivní rozložení pracovní doby do více časových úseků a zařazení kompenzačního pohybového/relaxačního režimu do pracovní doby.

4. Neměla by být opomenuta ani důležitost mimopracovní činnosti, která by vhodně kompenzovala pracovní zátěž a mohla tak příznivě ovlivnit výsledek celkového procesu.

Jedná se tedy o celkem složitý proces nastavení optimálního poměru mezi uvedenými oblastmi, typem pracovní zátěže a individuálních předpokladů dané osoby nebo skupiny osob. Výstupem tohoto ergonomického optimalizačního procesu (EOP) by měl být zdravý a spokojený zaměstnanec, který přinese firmě přidanou hodnotu ve formě nadstandardního pracovního výkonu.

PRACOVNÍ POZICE A ERGONOMIE

Z pohledu ergonomie dělíme pracovní pozice na práci ve stoji a práci v sedě. V administrativní sféře je dominantní práce v sedě, ve výrobní jsou zastoupeny obě polohy, sed i stoj. EOP v administrativě a ve výrobě se výrazně neliší. Ve výrobě je situace složitější, protože je třeba vytvořit systém pro určitou pracovní pozici nebo pro pozice s obdobnou zátěží. V administrativě je pracovní zatížení na většině pracovních pozic srovnatelné, budou tedy podobná i zdravotní rizika, kompenzace a doporučení pro mimopracovní aktivity.

Proces OEP probíhá v těchto fázích

> analýza ergonomické zátěže na pracovišti,

> analýza zdravotních obtíží zaměstnanců,

> analýza pracovní doby ve smyslu časové posloupnosti,

> vyhodnocení výsledků,

> navržení EOP,

> vytvoření časových a technických podmínek pro aplikaci EOP,

> vyškolení zaměstnanců.

Pro názornou ukázku překládáme dvě studie, z výrobní a z administrativní sféry, které vycházejí z praktických zkušeností projektu FitTeam, který se specializuje na řešení problematiky ergonomie práce a kompenzace zdravotních obtíží v důsledku jednostranné pracovní zátěže.

PŘÍKLAD Z PRAXE - Z VÝROBNÍ SFÉRY

Základní pracovní náplní zaměstnanců firmy byla kompletace lékárniček první pomoci a skládání operačních roušek. Zaměstnavatel oslovil fyzioterapeuty FitTeam, jelikož musel řešit častou pracovní neschopnost zaměstnanců z důvodů obtíží pohybového aparátu, tj. bolesti zad a dolních končetin, bolesti horních končetin apod. Odborníci byli požádáni, aby zhodnotili situaci a navrhli možná řešení.

Nejprve bylo provedeno odborné ergonomické posouzení pracoviště. Bylo sledováno, jaká je výška pracovních stolů, jaké je kvalita pracovních pomůcek a jak zaměstnanci mění směny a jak během směn rotují. FitTeam zaměstnance při práci sledoval a soustředil se na to, jaké mají držení těla a techniku práce. Následně bylo provedeno zhodnocení zdravotního stavu vzorku zaměstnanců, včetně vyšetření pohybového aparátu a anamnézy zdravotních obtíží.

Na základě pozorovaných jevů byly výsledky vyhodnoceny a zohledněny ve speciálním manuálu, který měl za cíl eliminovat zdravotní obtíže a zefektivnit práci.

V rámci praktického semináře byli zaměstnanci vyškoleni a seznámeni s praktickými radami, které jim mohou práci usnadnit a zpříjemnit. Pro zvýšení efektivity celého procesu uspořádal FitTeam po 3 měsících pro zaměstnance re-fresh seminář, který pomohl zhodnotit výsledky projektu s odstupem času.

Navržené změny se týkaly především změn pracovní polohy, rotace zaměstnanců během směny, vytvoření kompenzačního pohybového režimu a navržení mimopracovních aktivit. Výsledky byly velmi uspokojivé a vedle nadšení samotných zaměstnanců, vyjádřil pozitivní ohlas i management, který zaznamenal snížení nemocnosti, zvýšení efektivity a motivace zaměstnanců.

PŘÍKLAD VYUŽITÍ ERGONOMIE V OBLASTI SLUŽEB

V oblasti služeb a administrativy byl zvolen příklad společnosti, která poskytuje informace po telefonu. FitTeam řešil stížnosti pracovníků na bolesti zad a hlavy, bylo také třeba řešit jejich vysokou fluktuaci a potřebu vyvinout motivační program.

Prvním bodem postupu bylo stejně jako v předchozím případě ergonomické posouzení pracoviště, tj. nastavení počítače, sledování držení těla, zejména postavení hlavy, ramen a bederní páteře u zaměstnanců. Následně proběhl test zdravotního stavu vzorku zaměstnanců a po vyhodnocení výsledků byl vytvořen manuál EOP.

Zaměstnanci měli možnost využít individuální konzultaci na pracovišti a nacvičit si správné držení těla při práci včetně rehabilitačních cvičení. Pro zachování vysoké efektivity programu byla navázána dlouhodobá pravidelná spolupráce.

Navržené změny se týkaly především ergonomického nastavení počítačového pracoviště, nácviku jednoduchých rehabilitačních cvičení pro cvičení během pracovní doby a vytvoření dlouhodobé spolupráce formou pravidelných týdenních návštěv fyzioterapeuta na pracovišti, který poskytuje individuálně své služby.

Dle managementu bylo dosaženo velmi pozitivních výsledků, které se projevily zejména na větší motivaci zaměstnanců a na snížení zdravotních obtíží.

Dlouhodobá pracovní zátěž způsobuje nejen fyzické zdravotní komplikace, ale též psychické vyčerpání, které vedou k rapidnímu snížení pracovní výkonnosti. Je tedy v zájmu každé firmy zabývat se prevencí vzniku těchto zdravotních komplikací a vytvořit pracovní podmínky pro udržení a rozvoj dobré fyzické i psychické kondice svých zaměstnanců.

TOP 10 DOPORUČENÍ PRO MANAŽERY

Jak získat zdravého a výkonného zaměstnance:

01. Motivovat k péči o zdraví

02. Zajistit vhodné pracovní podmínky

03. Zajistit ergonomickou způsobilost pracoviště

04. Informovat o možném riziku zdravotních obtíží v důsledku pracovní zátěže

05. Poskytnout všem kvalitní preventivní zdravotní péči

06. Informovat o možnostech fyzické a psychické relaxace

07. Vytvořit časový prostor pro kompenzační pohybový a relaxační režim

08. Doporučit vhodné mimopracovní aktivity

09. Dbát na dodržování ergonomicky správného výkonu práce a držení těla

10. Zajistit používání ergonomických pracovních pomůcek

Karel Beran

ředitel projektu Fitteam