Sociální sítě mohou úspěšně fungovat i v pracovním procesu

Oba tyto přístupy mají svůj racionální základ. Na jedné straně sociální média, jako je třeba Facebook, LinkedIn nebo Twitter, mohou posunout pracovní komunikaci uvnitř organizace na mnohem rychlejší a účinnější úroveň. Na straně druhé se s fenoménem sociálních sítí pojí také objektivní nebezpečí jejich možného zneužití.

Sociální sítě lze využívat prakticky pro veškerou komunikaci, a proto se už běžně stávají účinným nástrojem rovněž v oblasti kulturní, nebo také pro komunikaci obcí, měst, svazků obcí či krajů s občany. (Podrobněji k tomuto tématu viz například březnové vydání Moderní obce, V on-line sítích musí být pořád živo, str. 26 - pozn. redakce.)

INTRANET, NEBO SOCIÁLNÍ SÍŤ? MOŽNÉ JE OBOJÍ!

V rámci obecního, městského, magistrátního nebo krajského úřadu mohou sociální sítě částečně suplovat tzv. intranet - tedy interní komunikaci mezi zaměstnanci. Ještě větší přínos je však zřejmý při komunikaci radnic s veřejností. Díky takto pojatým diskusím se občané mohou přímo vyjadřovat prakticky ke stávajícím problémům a vznášet své připomínky. Radnice naopak zase může obyvatele zpravovat o své činnosti, o jednotlivých dílčích krocích obyvatele a být s veřejností v těsnějším kontaktu.

ZAMĚSTNANCI VÝKONNOST NEZTRATÍ

Pokud jde o vnitřní fungování jakékoli organizace, sociální média představují obrovský přínos pro každodenní pracovní praxi. Zaměstnanci nemusejí svou výkonnost ztrácet, jak se mnohdy uvádí, ale naopak ji mohou nabývat.

Sociální sítě zvyšují kvalitu komunikace a spolupráce mezi zaměstnanci navzájem, s externími pracovníky i s občany. A v neposlední řadě také s vedením příslušného úřadu.

Pomocí sítí se nabízejí nové způsoby, jak systematizovat snahu získávat znalosti a nápady od svých podřízených. Zapojením zaměstnanců do procesu zařazování těchto médií do praxe se zvyšuje i jejich zainteresovanost a možnost všech druhů alternativních forem zaměstnání, jako je home office.

Za zmínku jistě stojí rovněž další výhody, jako třeba využití sítě LinkedIn při náborových aktivitách nebo pro zachování provozu a obnovu po haváriích.

ŘÍZENÉ VYUŽITÍ SOCIÁLNÍCH SÍTÍ

S nástupem používání sociálních sítí se pojí nutné změny, které vyžadují důkladné plánování a řízení. Vedoucí pracovníci musí chápat, jaký přínos mohou mít sociální média, a měli by hledat nápady a nové myšlenky u svých zaměstnanců i v široké veřejnosti. S přihlédnutím k podstatě sociálních médií, která je založena na komunitách, je důležité dát zaměstnancům či občanům odpovědnost a umožnit jim podílet se na rozvoji - což je dlouhodobý proces.

ETIKA NESMÍ BÝT OPOMENUTA

Zavedení každé inovace s sebou nese výhody, nevýhody, problémy i etické otázky, které se netýkají jen strany firmy, úřadu, zaměstnavatele, zaměstnanců či občanů. Zmíníme-li tolik diskutovanou ochranu pověsti, sociální sítě jsou médiem, které se může lehce stát nekontrolovatelným - alespoň v případě, že jej nespravujeme denně. Nikdy se neví, kdo do diskuse přispěje a jakým příspěvkem. Bohužel mnohdy se ozývají lidé, kteří o problému neví mnoho.

Na druhou stranu toto může být výzva, osvětlit jakýkoliv problém či jednání a získat si větší důvěru v úřad a jeho funkci.

Při využití sociálních sítí pro vnitřní fungování úřadu, zaměstnanci nemusejí ztrácet svou výkonnost, jak se dosud ještě někdy uvádí, ale naopak ji mohou nabývat.

JIŘÍ HALBRŠTÁT
Manpower Česká a Slovenská republika

Sociální síť může využít úřad i veřejnost a její výhody už začíná doceňovat také veřejná správa.

ILUSTRAČNÍ FOTO: MICHAELA HASÍKOVÁ