Dobře kvalifikovaní, špatně integrovaní

Někdy je jejich začlenění do německých poměrů natolik tíživé, že se někteří raději vracejí zpět do své vlasti. Právě při řešení těchto problémů by jim měli být příslušní pracovníci německých podniků a institucí od počátku nápomocni, konstatoval letos v dubnu deník Frankfurter Allgemeine Zeitung.

Edda Currle, specialistka na otázky migrace na univerzitě v Bamberku, patří k těm, kdo se v této problematice dobře vyznají. "Po dlouhou dobu si Němci mysleli, že se vzdělaní přistěhovalci již tak nějak sami od sebe integrují," konstatovala. "I proto to ještě donedávna nebylo námětem pro průzkum. Ale od té doby, co nedostatek kvalifikovaných sil, modré karty a demografické změny začínají být stále více předmětem politických diskuzí, dělá se jeden průzkumný projekt za druhým." Podle paní Currle jsou věci, které by podniky a výzkumné instituce mohly činit pro získání zahraničních inženýrů a jejich udržení v Německu. Začíná to jazykovými kurzy a to i tam, kde je pracovním jazykem angličtina.

KULTURA VÍTÁNÍ CIZINCŮ A JEJICH RODIN

"Ten, kdo se pokouší zakořenit plně v Německu na základě angličtiny, je často sociálně zcela odříznut," upozornila. Zaměstnavatel by se měl postarat o pracovní místo i partnerku a napomáhat rovněž při výběru školy či péči o děti. "Aby nový pracovník zůstal natrvalo, je důležité, aby se jeho rodina u nás dobře cítila," podotkla paní Currle. Zaměstnavatelé by mohli pomáhat cizincům v praktických záležitostech, jako je doprovod na cizinecký úřad nebo do banky, zařídit překlad nájemní smlouvy, to vše jsou maličkosti, které ale mohou působit významně. Důležitost takové pomoci potvrdil například i Kishjore Angrishi, 30letý inženýr mikroelektroniky z Indie, který po příchodu na studium v Německu rychle získal kontakt k pracovnímu světu a nalezl i zaměstnání u výrobce automobilových součástek firmy Brose. Sociální svět v Německu poznával za pomoci mentorské rodiny, která mu i zprostředkovala stipendijní program Northern Institute of Technology. "Mentorská rodina mne zvala pravidelně na jídlo, chodili jsme do kina či jezdili na výlety. Jednali se mnou jako se členem rodiny," vzpomíná dnes na vše, co mu pomohlo rychle se seznámit s běžným životem a postavit se na vlastní nohy.

Taková "kultura vítání cizinců" je však ve firmách ještě spíše výjimkou, poznamenala Grit Grigoleit, jež se na Technické univerzitě v Hamburku zabývá zkoumáním integrace vysoce kvalifikovaných přistěhovalců. Mnoho velkých koncernů pořádá již kurzy a poskytuje administrativní pomoc. "To jsou ale tzv. Relocation programy, jež se obracejí výlučně na zaměstnance, kteří byli do Německa přemístěni v rámci vlastního koncernu," uvedla. "Smysl by však mělo, aby se takové akce nabízely i migrantům, kteří byli naverbováni zvenčí," doporučila Grigoleit. Formální uznávání zahraničních dokladů o kvalifikaci, o němž se v současnosti vede diskuze, není dle jejího názoru pro cizí inženýry tak rozhodující. "Mnozí z nich již prošli praxí v dané profesi anebo prokázali své znalosti během zkušební doby," dodala.

JAK TO DĚLAJÍ V SIEMENSU

Širokou pomoc poskytuje cizím inženýrům koncern Siemens. "Nabízíme každému, kdo k nám přichází, kurz němčiny," sdělila Maria Vogel, která je v ústředí koncernu odpovědná za recruitment. Obstarávání bytů, povolení k pobytu, registraci řidičského průkazu, školu pro děti zajišťuje externí agentura. Siemens pořádá rovněž interní integrační kurzy. Vedoucí tzv. "Learning Campus" Robert Gibson se stará o zprostředkování informací cizincům o profesním a soukromém životě. V případových studiích je zasvěcují např. do komunikace v mezinárodních týmech. V kurzech jsou však nejen zahraniční kolegové, ale i němečtí zaměstnanci. Některých akcí se zúčastňují i manželští partneři, kteří dostávají informace o německém školském a zdravotnickém systému. Michal Roščin, IT inženýr a specialista na umělou inteligenci přišel v roce 2002 přišel na stipendium Siemens do Německa, aby získal svůj druhý titul Master a brzy nato pracoval v koncernu, dnes působí v ústředním výzkumu Siemensu. "Pro mne bylo velmi důležité, že jsem si mohl do Německa přivést i svou tehdejší přítelkyni a dnešní manželku, které koncern rovněž umožnil podobné stipendium ve stejném oboru. Dnes Roščin hovoří plynnou němčinou a má mnoho německých přátel.

Jan Hála

publicista