Insourcing útočí! Podlehne mu outsourcing?

Důvodem bylo to, že subjekty, jimž byly určité činnosti zadávány, byly schopny pro zadavatele zajistit dané činnosti kvalitněji, kvalifikovaněji a rychleji a mnohdy i levněji. Jde o činnosti výrobní, o personalistiku, o marketing, public relations, logistiku i účetnictví včetně mzdového, o úklid, stravování v podnicích, údržbu a ostrahu objektů a další činnosti.

S pojmem outsourcing někdy splývá blízký pojem offshoring, který znamená přemístění některé aktivity, nejčastěji výroby, do zahraničí, aniž je touto aktivitou pověřen jiný subjekt. Podnikatel přestěhuje do zahraničí vlastní výrobu anebo tam pro ni postaví novou kapacitu. A protože vesměs jde o přesuny výroby do rozvojových zemí, nejde podnikatelům primárně o využití kvalifikovaných pracovních sil (takové tam, alespoň v počáteční fázi offshoringu, nebývají), nýbrž o využití faktu, že pracovní síly jsou tam levnější než doma.

Dochází i ke kombinaci outsourcingu a offshoringu, kdy renomované firmy z různých oborů (textilní, IT) zadávají výrobu komponent do rozvojových zemí, přičemž sledují, aby tam byla dodržena požadovaná kritéria kvality.

Změna podmínek

To byla a stále ještě je pravda, avšak na základě hodnocení vývoje v posledním desetiletí je nutno dodat, že ve stále menší míře. Podmínky pro outsourcing se během let hodně změnily. V době rychlého rozvoje technologií bylo jen otázkou času, kdy tyto proniknou i do výrobní základny zemí, kam byla outsourcována řada výrob z USA, západní Evropy nebo Japonska a které jsou stále ze zvyku označovány za rozvojové. V některých směrech jsou už dnes výrobní kapacity třetího světa, ať už jde o tam převedené výroby z průmyslových zemí nebo tamní domácí podniky, na světové špičce. Za všechny lze uvést třeba Indii v oblasti IT.

V důsledku technického rozvoje v této části světa došlo jednak k tomu, že rostla i náročnost na pracovní síly, a tedy i náklady, které na ně podnikatelé musejí vynakládat, a současně rostl podíl zmíněných moderních technologií ve výrobě. Takže se začalo stávat stále častěji, že výrobky z převedených kapacit ze zahraničí začaly být kvalitnější a vyhledávanější než výrobky z nepřevedených výrob v mateřských zemích podnikatelů.

Stagnace koncem minulého desetiletí: nástup insourcingu

K tomu se před několika lety přidružila krize, která s sebou přinesla pokles poptávky. Američtí a západoevropští podnikatelé, kteří outsourcovali své výrobní činnosti do zemí s dříve levnou pracovní silou, byli postaveni před problém, zda uzavřít či omezit domácí anebo zahraniční kapacity. Tato situace trvá už několik let a lze konstatovat, že u podnikatelů většinou vítězí "láska k vlasti", podložená důkladnými kalkulacemi, a že outsourcing se změnil v insourcing, tedy ve zpětné začleňování jinam převedených výrob zpět do rámce mateřských firem. Platí to jak o offshoringu, tak o outsourcingu, pokud byl tento praktikován dříve do firem v zahraničí.

Pokud jde o západní průmyslové země, je možno ještě dodat, že k insourcingu přispívají i politické a sociální faktory, které v rozvojovém světě zatím nehrají tak velkou roli. Podnikatelé insourcingem museli reagovat i na riziko prudkého růstu nezaměstnanosti, k němuž by docházelo, kdyby se výroby nevrátily ze zemí s nižšími mzdami a platy zpět do Evropy a Severní Ameriky, i když tam jsou příjmy zaměstnanců samozřejmě vyšší.

Budoucnost: inovační partnerství?

Odborníci z Kompetenčnho střediska pro inovace v průmyslu a službách v Karslruhe přepovídají, že tento trend potrvá a ještě zesílí. Outsourcing a insourcing jsou spojité nádoby. Dle údajů Ústavu pro výzkum trhu TPI v SRN se jen v roce 2008 ve světovém měřítku snížil objem outsourcingu o pětinu a o ni rostl objem insourcingu. Podle rozborů a prognóz agentury pro manažerské poradenství Accenture potrvá jev insourcingu tak dlouho, jak dlouho potrvá hospodářská stagnace.

V dlouhodobém výhledu ale odborníci přisuzují outsourcingu budoucnost a tvrdí, že jeho rozmach teprve přijde, jak experti Fink, Kohler a Scholtissek tvrdí v knize Třetí revoluce ve tvorbě hodnot - společnými kompetencemi k podnikatelskému úspěchu. Ti tvrdí, že výrobní aktivity jsou sice dominantní náplní outsourcingu, ale v budoucnosti půjde o jeho jiné formy, třeba inovační partnerství a společné (i spojené) kompetence. Jako příklad uvádějí situaci, kdy výrobce IT uvolní několik techniků a vývojářů a dá je k dispozici firmě fungující jako poskytovatel IT služeb a oba budou provádět výzkum a vývoj společně.

Zásady se nemění

Hlavní zásada outsourcingu, totiž že firma si v každém případě musí ponechat své podstatné (jádrové) aktivity a ty nikdy nepřevádět, samozřejmě musí být neustále zachovávána, má-li taková firma přežít. A další zásada, kterou firma nesmí opomenout, zvažuje-li eventualitu outsourcingu té či oné aktivity, je získat předem zcela vyčerpávající odpověď na otázky: Zajistí náš partner výrobu v dosavadní kvalitě? Bude schopen dodržovat dodací lhůty? Má dostatečně kvalifikovaný personál? Disponuje patřičným vlastním know-how, vedle toho, které mu předáme my? Jakou má image a jaké má reference?