Jsou to lesní plody, kočičí moč anebo propocené koňské sedlo? Před pár lety by mi tyhle otázky přišly legrační, a dost možná bych ani netušila, že řeč je o různých chutích vína a jejich odstínech. Dnes na ně s vážnou tváří dokážu sama odpovídat. Stala jsem se someliérkou, píše pro HN manažerka z firmy Hewlett - Packard Senta Čermáková.
V rychlém sledu a v podstatě náhodou jsem se dostala do několika krásných vinařských oblastí. Bordeaux, Rioja, Mosela, Rhona, Wachau... a tam jsem zjistila, že víno se dá nejen pít, ale že se o něm dá i krásně mluvit, přemýšlet nebo básnit. Že se vína zkrátka dají prožívat.
A tak jsem se o víno začala zajímat, bavila se o něm s vinaři, kupovala knížky, ochutnávala v restauracích. V zásadě náhodou - od přátel u večeře - jsem se dozvěděla, že existují someliérské kurzy.
Zbývá vám ještě 80 % článku
Zaujal vás článek? Pošlete odkaz svým přátelům!
Tento článek je zamčený.
Na tomto místě můžete odemykat zamčené články přátelům, když si pořídíte
předplatné.
Vyberte způsob sdílení