Koncept ECDL ověří úroveň počítačové gramotnosti uchazečů i zaměstnanců

V současné době se tento koncept začíná využívat i pro lidi se zrakovým postižením, pro něž ovládání počítače může být zásadní podmínkou při hledání pracovního uplatnění.

Česká republika dostala možnost zavést testování ECDL v roce 1999, ve světě funguje koncept ECDL již téměř dvacet let - od roku 1992, kdy byla založena za podpory Evropské komise nadnárodní nadace ECDL Foundation. "Dosud prošlo ve světě testy počítačové gramotnosti přes 11 a půl milionu lidí, z toho 9 milionů v Evropě a asi 55 tisíc v ČR," říká Ing. Jiří Chábera, manažer ECDL-CZ, který má u nás ECDL na starosti od jejího zrodu. Testování se účastní lidé nejrůznějších profesí a různého věku, od nejmladšího pokolení přes střední generaci až po seniory. "Existuje testování pro běžného uživatele počítače a testování pro naše testery, což jsou ti, kteří vzdělávají a testují uchazeče o certifikát ECDL. Mezi testery máme třeba šestnáctiletého mladíka, ale i zkušeného osmdesátníka. Na českém trhu najdete už v páté třídě základní školy děti s vysokou úrovní počítačové gramotnosti a stejně tak najdete držitele ECDL certifikátu i v populaci 60-65letých seniorů. V obou těchto případech jde o procenta populace, ale už na středních školách a ve věku kolem 50 let je zastoupení skupin úspěšných držitelů certifikátu v populaci velmi vyrovnané," dodává další údaje Ing. Jiří Chábera.

O CO PŘI TESTOVÁNÍ VLASTNĚ JDE?

Koncept počítačové gramotnosti je rozdělen do 7 oblastí, modulů, kterými musí uchazeč o certifikát projít a splnit zadané úkoly v modulech na určitý počet bodů. Pokud se mu to nepodaří hned napoprvé, může zkoušku opakovat. "Koncept je sestaven tak, že si můžete zkoušku v každém jednotlivém modulu, v němž neuspějete, zopakovat, " komentuje možnosti reparátu pan Chábera. Podle údajů národního informačního systému pro ECDL testování WASET se u nás úspěšnost v jednotlivých oblastech počítačové gramotnosti pohybuje od 60 % - 90 %, záleží na konkrétní cílové skupině. Podle Chábery je u nás ve srovnání s jinými evropskými zeměmi míra úspěšnosti složení testu ECDL průměrná. "Zhruba třetina uchazečů z množiny testovaných je zcela úspěšná, druhá třetina zůstává tak v půli cesty," říká Jiří Chábera.

VYŠŠÍ ŠANCE ZÍSKAT PRÁCI V ZAHRANIČÍ

Certifikát ECDL je mezinárodní doklad, který potvrzuje kdekoliv v Evropě, ale i v mnoha dalších zemích světa, že jeho držitel je počítačově gramotný a má tedy při výběrovém řízení na určité pracovní místo výhodu. Ostatně sama myšlenka zavedení tohoto "řidičáku na počítač" souvisí s trhem práce a se zvýšením šancí uchazečů při hledání zaměstnání. Má mezinárodní platnost. "O mezinárodním významu ECDL jsme se mnohokrát přesvědčili, protože nám přicházejí od českých držitelů ECDL certifikátu dopisy, kde nám děkují, že měli možnost si testy udělat, protože jim to pomohlo v pracovní kariéře v zahraničí. Např. v Rakousku vás nevezmou na místa ve školství, zdravotnictví nebo státní správě bez tohoto dokladu. Ve Velké Británii nebo Švédsku mají takto otestováno více než 12 % populace a na Maltě prošlo tímto testem asi 35 % práceschopného obyvatelstva," dokládá Jiří Chábera váhu certifikátu v některých evropských zemích.

POMOCNÍK PŘI NÁBORU I VZDĚLÁVÁNÍ

U nás zatím tak daleko ještě nejsme, tento certifikát není mezi zaměstnavateli doceňován a po uchazečích příliš požadován. I když podle studií už 90 % pozic na trhu práce je spojeno se znalostmi práce s počítačem a počítačové dovednosti mohou ovlivnit produktivitu práce. Bohužel leckdy až v průběhu adaptace nebo až posléze zaměstnavatel zjistí, že se spletl, když uvěřil tvrzení uchazeče, že umí zacházet s PC. Musí pak často věnovat finance a čas, aby daného člověka v práci s počítačem zaškolil. "Jindy si zase firmy samy prověřují, jak na tom kandidáti se znalostmi a dovednostmi v práci s PC jsou, když jim například při pohovoru dají personalisté praktický úkol. Tím však firmy ztrácí čas a navíc nemusí uchazeče dostatečně prověřit," říká Chábera. Přitom právě koncept ECDL dokáže během jediného dne efektivně prověřit a změřit znalosti a dovednosti kandidáta v konkrétních úkolech při práci s počítačem.

"Na druhou stranu, velmi dobrou referencí může být například Národní bezpečnostní úřad (NBÚ), kde je testování ECDL už 8 let součástí přijímacího řízení, adaptačního procesu nebo požadavků na další vzdělávání zaměstnanců," pochvaluje si příklad z praxe Chábera. Také v řadě základních a středních škol běží testování podle konceptu ECDL u žáků i učitelů velmi nadstandardně. Např. učitelům pomáhá tento koncept při praktické výuce informatiky vyhodnocovat dosažené výsledky.

Pokud má zaměstnavatel nebo běžný občan sám zájem o složení ECDL testů, má možnost to udělat v libovolném akreditovaném testovacím centru, kterých je po ČR na 160. Prakticky v každém větším městě existuje nějaké testovací centrum, např. ve státních institucích, na školách, úřadech, ale i v komerčních organizacích se zřizují testovací místnosti, kde pod vedením testera lze zkoušky složit.

"Naše testy využívají úřady práce i při rekvalifikacích. Jsou akreditované MŠMT a zaručují, že vzdělavatel, který je používá, poskytne zadavateli, úřadu práce a potažmo budoucímu zaměstnavateli, měřitelné výsledky, jakých účastník rekvalifikace dosáhl, a může tak mimo jiné dokázat efektivnost finančních prostředků vynaložených na tyto vzdělávací kurzy," doplňuje zkušenosti z praxe Jiří Chábera. A mne přitom napadá, proč by se nemohlo těchto osvědčených, snadno kvantifikovatelných a mezinárodně uznavatelných testů využívat i při skládání maturity v předmětu informatika?

OTEVÍRÁ SE PROSTOR PRO NEVIDOMÉ

Letos u příležitosti Národního semináře ECDL, který pořádala Česká společnost pro kybernetiku a informatiku (ČSKI), byla Česká republika oceněna cenou Best Practice Awards 2010 v kategorii Sociálního začlenění. Tato cena byla předána prvnímu nevidomému testerovi ECDL Marku Sikorovi. Ten usiluje o to, aby v ČR bylo stále méně zrakově postižených lidí, kteří neumí s počítačem efektivně pracovat. Sám se o konceptu ECDL dozvěděl náhodou od své kolegyně, která se certifikát chystala složit. "Ta čtyři písmena mě zaujala natolik, že jsem se jí ptal, co to vlastně je, a pak jsem se rozhodl testování podstoupit, abych zjistil, jak na tom se svými dovednostmi v práci s počítačem tedy vlastně jsem," říká Marek Sikora. Prokázal přitom při jednotlivých ECDL testech nebývalé znalosti a dovednosti - udělal testy téměř na plný počet bodů a poměrně rychle, takže se rozhodl stát akreditovaným testerem. Ale po složení testů přemýšlel Marek dál.

Zaujalo ho totiž, že by se dalo testů využít pro vzdělávání dalších nevidomých uživatelů speciálních pomůcek, a tak jim v éře internetu pomoci při hledání pracovního uplatnění. Neboť moderní technologie se pro lidi s handicapem stávají velkou nadějí na lepší uplatnění na trhu práce.

Začal proto s týmem lidí z občanského sdružení EyeâÇĹT.cz spolupracovat s ČSKI na přizpůsobení sady ECDL testů technicky tak, aby je mohli skládat i lidé se zrakovým postižením. A sám jako tester jim hodlá pomáhat v přípravě na testy, pak je na testy doprovázet a s dalšími testery vyhodnocovat jejich výsledky. Věří, že touto cestou se nevidomým a zrakově postiženým otevře větší prostor pro nalezení zaměstnání.

CERTIFIKÁT ECDL JE MEZINÁRODNÍ DOKLAD,

který potvrzuje kdekoliv v Evropě, ale i v mnoha dalších zemích světa, že jeho držitel je počítačově gramotný a má tedy při výběrovém řízení na určité pracovní místo výhodu. Ostatně sama myšlenka zavedení tohoto "řidičáku na počítač" souvisí s trhem práce a se zvýšením šancí uchazečů při hledání zaměstnání. Má mezinárodní platnost.

CO DĚLÁ TESTER ECDL

A co je náplní práce testerů? Testeři ECDL vedou testování a vyhodnocují výsledky testovaných uchazečů o tzv. "řidičák na počítač", tudíž musí mít kromě organizačních schopností také hlubší znalosti v informačních technologiích. Aby se zájemci mohli stát akreditovanými testery ECDL, musí absolvovat náročnou odbornou přípravu, jejíž součástí jsou mimo jiné testy ECDL prováděné za ztížených podmínek (to znamená s kratší časovou dotací a s požadavkem na lepší výsledky než u běžných uchazečů o ECDL certifikát) a tzv. srovnávací zkoušky. Marek Sikora zvládl splnit všechny tyto podmínky bez zásadních zvýhodnění oproti zdravým testerům a stal se tak prvním nevidomým testerem ECDL v České republice. "Konceptu ECDL si moc vážím. Akreditace testera ECDL mi pomohla zvýšit si kvalifikaci, což nyní uplatňuji ve svém povolání. Zvyšování počítačové gramotnosti beru jako poslání a snažím se o to, aby v České republice bylo stále méně zrakově postižených lidí, kteří neumí efektivně pracovat s počítači. Jsem rád, že moje úsilí někdo ocenil a moc za tuto cenu děkuji," řekl Marek Sikora na letošním Národním semináři ECDL a dodal: "Přestože by se mohli někteří domnívat, že je možné při testech podvádět, musím je zklamat. I když jsem prakticky nevidomý, je objektivnost testů zaručena. Máme totiž celou škálu mezinárodně standardizovaných opatření, jak transparentnost testů zajistit."

Alena Kazdová

foto: Profimedia