Jaké benefity nese samotné zaměstnávání zdravotně postižených osob? Má firma vůči lidem se zdravotním postižením nějaké povinnosti?

 Pokud máte zákonnou povinnost zaměstnat například jednoho člověka se zdravotním postižením a neučiníte tak, máte povinnost odvést do státního rozpočtu "pokutu" téměř 60 000 Kč, nebo nakoupit zboží či služby v režimu náhradního plnění v hodnotě téměř 166 000 Kč (bez DPH).

Pokud postiženého člověka zaměstnáte, pak nejenže na něj můžete od Úřadu práce získat například roční dotaci ve výši 48 000 korun, ale máte nárok i na slevu na dani z příjmu ve výši až 60 000 korun. Tedy: zaměstnáním zdravotně postiženého můžete ročně ušetřit téměř 274 000 korun. 

A jak to vypadá třeba u vás?

K 30. září 2011 pobíralo v České republice invalidní důchod přesně 451 409 lidí (oficiálně registrované osoby se zdravotním postižením) s různým typem postižení, vzdělání, praxe. Najít tedy kvalifikovaného zaměstnance z řad osob se zdravotním postižením by neměl být problém.

Rozhodnutí o přidělení stupně invalidity neznamená, že je tento člověk méně schopný. Toto rozhodnutí pro něj znamená jen určitou ochranu na trhu práce.

Zdravotně postižený člověk odkázaný na sociální dávky znamená zátěž pro celou společnost. Když má práci, je pro ni naopak přínosem. Pokud zaměstnáte OZP, pomáháte zdravotně postiženým udržet si duševní rovnováhu, získat pocit sebeuplatnění a společenské potřebnosti, ale také odbornosti. Díky posílení sebevědomí a psychické pohodě je objektivně vysledovatelné i zlepšení zdravotního stavu. Získáváte navíc pracovité a velmi loajální zaměstnance. Díky diverzitě pracovních týmů lze dosáhnout celkového snížení stresu na pracovišti, posílení sociální atmosféry ve firmě a snížení fluktuace zaměstnanců.

Podle nejnovějších výzkumů nakupujeme stále častěji zboží od výrobců, o nichž víme, že se snaží chovat odpovědně. Totéž platí o zaměstnancích. I zde průzkumy ukazují jasný nárůst počtu těch, kteří preferují odpovědného zaměstnavatele a mají pak k němu větší loajalitu. U firem tomu není jinak -odběratelé si mnohem častěji vybírají společensky odpovědné dodavatele. Pokud tedy budete odpovědní vy, budou se více prodávat vaše produkty, budete mít spokojenější zaměstnance a budete mít více zakázek. Zaměstnávání znevýhodněných skupin na trhu práce do společenské odpovědnosti rozhodně patří.

Zaměstnávání osob se zdravotním postižením upravuje Ústava, Zákon o důchodovém pojištění, Zákon o dani z příjmů a Zákon o zaměstnanosti. POZOR! Zákoník práce přistupuje ke zdravým a zdravotně postiženým zaměstnancům stejně. Neplatí tedy, že zdravotně postižený člověk je „nevyhoditelný“,  nebo že by  jeho propuštění stálo firmu obrovské peníze.

Jistým motivačním nástrojem, který osobně vnímám trochu diskriminačně, pro některé zaměstnavatele může být minimální mzda pro osoby se zdravotním postižením. Tak je v:
1. stupni invalidity 6 000 korun,
2. stupni invalidity 6 000 korun,
3. stupni invalidity 4 000 korun.

Zaměstnání člověka se zdravotním postižením je výhodné

Zaměstnáním osob se zdravotním postižením lze výrazně ušetřít. To je oč tu běží. Jde o nejjednodušší způsob úspor bez velké námahy.

Slevy na dani z příjmů pro zaměstnavatele
•18 000 korun na jednoho zaměstnance v 1. a 2. stupni invalidity,
•60 000 korun na jednoho zaměstnance ve 3. stupni invalidity,
•pro firmy na chráněném trhu práce je daň z příjmu poloviční

Slevy na dani z příjmů pro osoby se zdravotním postižením, které pracují
•2 520 korun za rok na 1. a 2. stupeň invalidity,
•5 040 korun za rok na 3. stupeň invalidity, držitel průkazu ZTP/P má slevu na dani z příjmu ve výši 16 140 korun.

Krom výše uvedeného má firma dále nárok na
• příspěvky od státu (III. část Zákona o zaměstnanosti),
• příspěvek při zřízení společensky účelného místa (§ 113 Zákona o zaměstnanosti – úhrada mzdových nákladů až do výše 75%, maximálně však 8000 korun),
• příspěvek při přípravě OZP k práci (§ 72 Zákona o zaměstnanosti – úhrada nákladů s tím spojených),
• příspěvek na podporu zaměstnávání OZP (§ 78 Zákona o zaměstnanosti),
• příspěvek na vytvoření chráněného pracovního místa (§ 75 Zákona o zaměstnanosti – 8×/12× průměrný výdělek),
• příspěvek na částečnou úhradu provozních nákladů (§ 76 Zákona o zaměstnanosti),
• příspěvek na zapracování (§ 116 Zákona o zaměstnanosti),
• veřejně prospěšné práce (§ 112 Zákona o zaměstnanosti),
• grantové příspěvky (například Operační program Praha – Adaptabilita, nebo Operační program Praha – Konkurenceschopnost)

Je jasné, že existují situace, kdy se z objektivních důvodů firmě zaměstnávat postižené nedaří. Příkladem jsou úzce specializovaná odvětví, která mají často problém najít dostatečně kvalifikované odborníky na volném trhu práce, a co teprve v řadách zdravotně postižených.

 V těchto případech je možné využít náhradní formu plnění zákonné povinnosti o zaměstnávání OZP a odebírat výrobky a služby od dodavatele, který zaměstnává více jak 50 % OZP – tzv. náhradní plnění. A o tom bude další díl našeho seriálu.

Máte dotazy k problematice zaměstnávání osob se zdravotním postižením? Pošlete nám je na komercní.prilohy@economia.cz.