Generace dnešních studentů hlásících se na vysoké školy je vlivem internetu přímo závislá na přísunu velkého množství komplexních informací. A tak se stává, že mají problém se od nich oprostit a jednoduše vyjádřit vlastní názor. To jim však může uškodit při přijímačkách na některé university, zvláště pak na Oxbridge, kde je úhel pohledu uchazeče jedním z nejdůležitějších hledisek.
Právě na anglických univerzitách Oxfordu a Cambridge je totiž originální pohled studenta považován za největší přínos. To se projevuje i na přijímačkách na tyto prestižní školy. Ty probíhají formou rozhovoru uchazeče s profesorem či s vedoucím daného oboru. Popřípadě se specialistou na přijímací řízení. Důvod, proč se mnozí studenti pohovorů bojí je, že nevědí, na co se jich profesoři budou ptát a na co se tedy mají připravovat. Tato nejistota způsobuje jistou nervozitu, která samozřejmě není žádným přínosem.
Byl Richard III. zloduch?
Okruh otázek při přijímacích pohovorech je velmi široký a netestuje uchazečovy konkrétní znalosti, ale spíše celkový přehled a orientaci na poli předmětu, schopnost syntézy problému a originální přínos k řešení dané otázky. Přijímací interview je tedy spíše rozebíráním předmětu s profesorem, ne test kvantity znalostí se zkoušejícím.
Otázky se samozřejmě odvíjí podle jednotlivých předmětů. Při přijímačkách na medicínu tak bude uchazeč například prezentovat svůj pohled na etickou správnost prodeje ledviny. V matematice musí student třeba vyřešit, kolik kousků pizzy může získat z určitého počtu řezů. Pokud se hlásí na historii, může rozebírat osobnosti významných historických postav a pravdivost mýtů k nim vázaných a na anglistice se jej mohou zeptat, jestli byl Shakespeare rebel.
Tyto otázky musí uchazeč vyřešit, rozebrat je s profesorem a snažit se do diskuze přinést něco nového. Zkrátka musí umět o daných otázkách přemýšlet a dobře formulovat a prezentovat osobité názory.
Existuje možnost přípravy
Kromě rozebírání otázek souvisejících s předmětem, by se měl student na rozhovor připravit i prezentací svých esejů, které přiložil již při podávání přihlášky. Profesor, který s ním bude dělat přijímací interview, se jej na téma eseje může ptát.
I na takovou formu přijímacích zkoušek se lze připravovat. Jde především o studium a z něj plynoucí obeznámenost s předmětem. Potřeba je také dostatečná vášeň a nadšení pro věc. K laterálnímu myšlení by studenty měli vést již jejich učitelé na středních i základních školách, ale jak všichni víme, ne vždy je tomu tak. Proto mají u pohovorů výhodu studenti IB programů nebo AP či SAT kurzů, kde se na takovémto způsobu uvažování pracuje.
Přijímačky na Oxbridge se blíží a přihlášky by měli uchazeči zasílat do 15. října.
Více o tématu si můžete přečíst například na stránkách britského Telegraphu nebo v deníku The Independent.
Přidejte si Hospodářské noviny mezi své oblíbené tituly na Google zprávách.
Tento článek máteje zdarma. Když si předplatíte HN, budete moci číst všechny naše články nejen na vašem aktuálním připojení. Vaše předplatné brzy skončí. Předplaťte si HN a můžete i nadále číst všechny naše články. Nyní první 2 měsíce jen za 40 Kč.
- Veškerý obsah HN.cz
- Možnost kdykoliv zrušit
- Odemykejte obsah pro přátele
- Ukládejte si články na později
- Všechny články v audioverzi + playlist