STUDIUM: Mentoring na školách - osobní přístup v předávání zkušeností

Stav našeho školství mnohdy může vypadat bezútěšně a snahy o jeho reformu možná ještě hůře. Ze strany vlády se motivace a nových nápadů nedostává, a tak se zdá, že se tento stav v dohledné době nezlepší. Mluvíme-li obecně. Najdou se ale i výjimky - školy, které se rozhodly svou úroveň vzít do vlastních rukou a zkusit něco úplně nového. Než se ale v navazujícím článku zaměříme na jednu takovou školu konkrétně, chtěli bychom vám představit ono „něco nového“, o čem možná v budoucnu uslyšíme častěji - mentoring.

Hned zpočátku zjistíme, že se vlastně o nic moc nového nejedná. Vlastně se nejedná vůbec o nic nového, bráno z hlediska etymologie. Slovo samotné vzniklo ze jména starce, který se objevuje v Homérově díle Oddyseia. Skrze Mentora, jehož podobu na sebe vzala, pomáhá v příběhu bohyně Athéna mladému Telemachovi. Ten má problémy se svou matkou a dá se říci i sám se sebou - neví, kudy kam. Je to právě Mentor (či Athéna v jeho podobě, chcete-li), který Telemacha nabádá a také přemluví k tomu, aby situaci řešil a vzal život do svých rukou.

Tento antický příběh můžeme považovat za definici mentora v dnešním slova smyslu. Jedná se o osobu, která předává svému svěřenci (v angličtině se používá termín „protégé“, neboli chráněnec) své zkušenosti a vědomosti. Ve většině případů je mentor starší než jeho svěřenec, což je logické vzhledem k faktu, že zkušenosti člověk nabývá věkem, ale nemusí to být vždycky tak. Podmínkou je, že je zkušený či vzdělaný v oboru, v jakém chce mentoring provádět.

Mentoring totiž nalezneme ve velké spoustě oblastí života. Někteří mentoři pomáhají lidem jednoduše se životem jako takovým. Může se to zdát triviální, ale tak zvaný coaching se v poslední době stává službou, po které roste poptávka obrovským tempem. Mentoři se ale specializují i na jednotlivé obory; takových služeb často využívají nadnárodní firmy, které tímto způsobem násobí výkonnost svých zaměstnanců. Tento článek se zabývá mentoringem na školách.

V České republice tato forma ještě není příliš rozšířená, a pokud ano, týká se vysokých škol. V zahraničí ale jde o již poměrně běžnou věc, která se ukázala být užitečná, díky čemuž roste její popularita. A pokud zmiňuji zahraničí, mám na mysli spíše západní země. Především se jedná o Spojené státy americké, baštu neustálých inovací. V této zemi tradice mentoringu vznikla a můžeme ji zde potkat takřka na každém kroku.

Pomineme-li univerzity, na kterých je tato možnost běžná, dostávají příležitost mít svého vlastního mentora i mladší. Nabízejí jim to jak školy samotné, tak speciální agentury. Jedna z nich, nazvaná MENTOR uvádí na svých internetových stránkách následující: „Sloužíme mladým lidem mezi 6 a 18 lety. (…) V současné době v Americe chce a potřebuje mentora 18 miliónů dětí, ale jen 3 milióny ho mají. Naše mise je uzavřít tuto ‚mentoringovou propast‘ tak, aby každé ze zbývajících 15 miliónů dětí mělo ve svém životě dospělého, který o ně bude pečovat.“

V zemích západní Evropy se mentoring ke školákům zatím v takové míře nedostal, a zatím se týká spíše vysokoškolských studentů. Samozřejmostí je na kvalitnějších britských či například holandských univerzitách. University of Cambridge mentoring nabízí svým studentům už téměř dvacet let, University of Oxford zase mimo jiné v jednom ze svých projektů do mentoringu zapojuje absolventy své školy. Takovou formou se snaží svým studentům dopomoci k lepším výsledkům i například některé univerzity skandinávských zemí.

V České republice se tento trend bohužel ještě nerozšířil. V této oblasti dá hovořit pouze o výjimkách, které potvrzují pravidlo. Naštěstí ale aspoň takové existují. Jednou z nich je ČVUT v Praze, jehož kariérní centrum nabízí už šestým rokem „Program Mentoring“. Student, který se projektu dobrovolně účastní, se pravidelně se svým mentorem setkává, navštěvuje ho v jeho firmě a seznamuje se s prací, kterou určitý obor přináší, a to především pasivně, ale v některých případech dostane i možnost se aktivně účastnit a zapojit se do projektů. Takto studenti získají nenahraditelné zkušenosti, které s velkou pravděpodobností využijí i při svém vlastním zaměstnání.

Zmíněná forma školního mentoringu vlastně není až tolik běžná. Hodí se především pro studenty, kteří již mají do jisté míry o své budoucnosti jasno, a snaží se na ni co nejlépe připravit s pomocí člověka, který je v daném oboru činný. Pro typický školní mentoring ale platí, že jde především o dlouhodobější vztah člověka, který již získal ve svém životě určité množství zkušeností, a studenta, který je ochotný zkušenosti přijmout a nechat si od svého mentora poradit. Může s ním prodiskutovat studijní záležitosti, možnosti, které se mu nabízejí, kariéru, která se pro něj hodí, cíle, které si chce stanovit, a zároveň překážky, které přitom musí překonat.

Nabízí se otázka, zda mentor vlastně nepřebírá úlohu rodičů – nepřebírá. Nemá za úkol svého svěřence vychovávat, pouze mu nabízí svou pomoc, pokud o ni bude požádán, a také rady ohledně studia, které budou pravděpodobně prakticky využitelnější od člověka, který stejným procesem před pár lety prošel, nebo který se v této oblasti vyzná.

Mentor je člověk, který je mladým lidem oporou během jejich studia. Může jim pomoci vyřešit problémy, které se školou mají. Může je i do dalšího studia motivovat. Může s nimi hledat oblast, které se chtějí v dalším studiu a možná i pracovním životě věnovat. To vše samozřejmě jen v případě, že sami studenti budou chtít. Jak ale vidíme v zahraničí, kde mentoring běžně probíhá - oni chtějí.

Právě takovou osobu studenti často postrádají. Vztah s profesory je většinou příliš neosobní, a rodiče zase, ač by možná chtěli, v této oblasti svým dětem příliš pomoci nemohou. Studenti proto mají neustále spoustu práce, kterou do školy musí splnit a kterou se zaobírají v přítomnosti; z dlouhodobého hlediska ale tápou. V České republice tomu není jinak. Tedy alespoň zatím ne. Doufejme, že české školy, a to nejen vysoké, brzy poznají výhody mentoringu a svým studentům jej nabídnou.

V dalším pokračování seriálu o mentoringu se dozvíte více o již zmíněném zavedení mentoringu na střední škole. Asociace absolventů Gymnázia Hejčín v Olomouci přišla s nápadem poskytnou systém mentoringu i středoškolským studentům. Je to úplně první případ mentoringu na střední škole v ČR a my se v dalším článku o mentoringu podíváme na to, jak celý systém funguje a co si z něj studenti i samotní mentoři odnášejí.