Angličtina, Temelín a eurostřepy

Dočetl jsem se v Lidových novinách, že se na ministerstvu školství a ve vládě opět uvažuje o povinné maturitě z angličtiny. Nic proti tomu, ale dovedu si představit, že lze mít dobrou známku z maturity z angličtiny a přitom neumět vůbec nic.

Já osobně již dvacet let pléduji za to, aby vláda zakázala televizním společnostem (státním i soukromým) dabing filmů v angličtině, a to včetně filmů pro nejmenší děti, jak je to běžné ve Skandinávii. To, že to funguje perfektně, dokládá skvělá znalost (tedy schopnost dobře mluvit) angličtiny na severu Evropy. Nedávno to zavedli dokonce i v Albánii, ale u nás je trend opačný: už dabují i všechny dokumenty na ČT 2.

Z toho si lze snadno vyvodit, že čeští politici zleva doprava nemají na vzdělanosti populace žádný zájem a už vůbec jim nevoní, aby lidé měli živý, srozumitelný a nezprostředkovaný kontakt se světem. Motivace je jasná: čím méně vzdělaná populace, tím snadněji ji zle oblbovat a polarizovat ideologickým žvástem. Tohle je mnohem důležitější než nějaká dabingová lobby. O schválení podobného zákona se totiž nikdo nikdy ani nepokusil.

Byl by tu i vedlejší estetický efekt: malé děti by zůstaly ušetřeny ohavného kvákání českých dabingových herců a hereček.

Vláda by také mohla – kdyby chtěla – finančně motivovat pobyt rodilých mluvčích coby učitelů angličtiny, a to především v regionech.

…

Hillary Clintonová přiletěla do Prahy pomoci Westinghousu s Temelínem. Takový lobbing je normální a běžný, ale připomenout je třeba dvě věci. Jednak má Westinghouse (ač sídlí v USA) především japonské akcionáře. Zajímavější by však bylo vědět, co si v USA myslí o tom, že se Temelín nakonec vůbec stavět nebude. Ne snad tolik kvůli německému protijadernému tažení, ale protože je to příliš drahé a není to vlastně z hlediska předpokládané poptávky potřeba. Koneckonců to tvrdí stále více nezávislých specialistů na energetiku.

…

V rámci "oteplování britsko-francouzských" vztahů řekl guvernér francouzské centrální banky Christian Noyer deníku Financial Times, že nemá žádný smysl, aby eurozóna měla svoje hlavní finanční centrum "offshore". Centrální banka potřebuje kontrolovat likviditu bankovního sektoru. Nějaký byznys se prý "v Londýně může dělat, ale hlavní koláč musí zůstat pod naší kontrolou. Je to důsledek volby Británie zůstat mimo eurozónu."

Tyhle úvahy samozřejmě souvisejí s tím, jaký bude vztah bankovní unie a jednotného trhu pro finanční služby, což je téma velmi zajímavé i pro nás.

Angela Merkelová řekla deníku Bild am Sonntag, že nevylučuje odepsání řeckého dluhu, ale pouze poté, až Řecko dosáhne primárního rozpočtového přebytku (po odečtení splátek dluhu), a to bude nejdříve v letech 2014–2015. Současný program finanční pomoci je neslučitelný s odpisováním a říká to i německý ministr financí Schäuble.

Balíček pro Řecko prošel v německém parlamentu také díky hlasům SPD a Zelených. SPD se v poslední době nesnaží být výrazně proevropštější než vláda Merkelové, která vždy na poslední chvíli přistoupí na to nejnutnější minimum, ale nějakou odvážnější vizi pro Evropu spíše odmítá. Souvisí to samozřejmě i s průzkumy veřejného mínění, které nejsou nakloněny ani větším transferům, ani tomu, aby Německo mělo v Evropě roli lídra.