Volunteering: činnost, která přináší výhody oběma stranám

Jednou z mimoškolních aktivit, která je běžná především v západních zemích, je „volunteering“, neboli dobrovolnictví. O tom, co konkrétního si pod tímto pojmem můžeme představit, bude zmínka později. Důležitou a definující součástí „volunteeringu“, je fakt, že činnost provádějí dobrovolníci bez nároku na úplatu. Z pohledu ekonoma nesmysl. Mladí lidé ale mají i jiné motivace.

V České republice se s dobrovolnictvím zatím ve velké míře nesetkáme. Dokazují to i názory na to, co dobrovolnictví vlastně je. Obrázek většiny lidí je tvořen jedním z extrémů; dobrovolníci jsou buď nábožensky motivovaní lidé, kteří většinou prostřednictvím charity pomáhají v hospicích a podobných zařízeních, anebo jsou to lidé, kteří často sami nevědí co si počít vlastním životem, a tak odjedou na rok do rozvojové země zachraňovat ohrožené druhy. 

Většina dobrovolníků ale nemá blízko ani k jednomu z těchto případů. „Volunteering“ je činnost, kterou můžete zvládat i během studia nebo práce, a vůbec nemusí být nudná a nezáživná. Je to možnost jak získat jedinečné zážitky a zkušenosti, a k tomu udělat dobrý skutek.

Důležitost dobrovolnictví pro rozvoj osobnosti si uvědomují i některé střední školy. V Americe nebo Velké Británii často dobrovolnické projekty zařizují školy samotné. Tato společná činnost utužuje školní komunitu, která je v západních školách opravdu důležitá. Na školách, které poskytují program International Baccalaureate, je splnění padesáti hodin dobrovolnictví dokonce povinnou součástí úspěšného ukončení studia.

O jaké činnosti se tedy jedná a jaké možnosti mají studenti v České republice? Zažitým pohledem je, že dobrovolnictví znamená přímo pomáhat ostatním lidem. Koneckonců, spousta dobrovolnických aktivit do této kategorie opravdu zapadá. Ač zmíněné v úvodu jako stereotyp, charity jsou opravdu jednou z organizací, které tyto možnosti poskytují. Každé větší město má svou vlastní charitu, na jejíchž internetových stránkách najdete informace o tom, jak můžete sami pomoci.

Dobrovolníky také hledají nejrůznější centra pomoci lidem. Tyto poskytují konkrétní služby, a proto je často potřeba absolvovat školení nebo výcvik, který vás kvalifikuje k tomu, abyste mohli v centru pracovat. Zapojit se můžete např. v protidrogových centrech přímo jako pracovníci s drogově závislými, nebo třeba jako lektoři programů pro školy.

Pomoc ochotně vítají centra, ve kterých tráví volný čas děti ze sociálně vyloučených rodin. Samotní rodiče těchto dětí v mnoha případech nemají motivaci své děti do těchto center posílat, a proto by bylo kontraproduktivní vybírat jakékoliv poplatky. Práce dobrovolníků je proto velice důležitá. V těchto centrech můžete uplatnit své dovednosti a vést kroužek, který se přímo týká vašich zájmů, nebo třeba pomáhat dětem s domácími úkoly.

Některá centra také nabízejí programy, díky kterým dobrovolníci tráví vyhrazený čas s konkrétním dítětem, a snaží se mu ukázat život z jiné, většinou té lepší stránky.

Velice zajímavá je také práce s lidmi s postižením, ať už tělesným nebo mentálním. V tom prvním případě jsou lidé většinou soběstační, pomoc je ale potřeba během akcí pořádaných pro ně. V České republice je poměrně vysoká úroveň sportovních aktivit pro tělesně postižené, díky čemuž jsou pro ně pořádány nejrůznější soutěže. Center pro mentálně postižené je podstatně více, od volnočasových po ty, ve kterých postižení žijí. Všechny z těchto zmíněných případů se liší místo od místa, a proto je potřeba je vyhledávat, všímat si nejrůznějších upozornění. Iniciativa často musí přijít od dobrovolníka samotného. 

Kromě přímé práce s lidmi ale existuje také velká spousta jiných možností. Jedná se například o komunitní projekty. Ty v rámci měst v Česku ještě příliš rozšířené nejsou, využívají je ale některé vesnice. Obyvatelé konkrétní obce díky nim společně zvelebují místo, ve kterém společně žijí, což přispívá jak k vylepšení prostředí pro život, tak k bližším mezilidským vztahům. Pracovat můžete také na farmách, v turistických objektech a na nespočtu dalších míst. Vždy záleží na konkrétní domluvě.

A pokud v místě vašeho bydliště není žádné místo, kde byste mohli pomáhat, nebo vás žádné nezaujalo, nic vám nebrání v tom, abyste si založili vlastní projekt. To samozřejmě vyžaduje mnohem větší množství úsilí a času, obojí ale rozhodně nebude vynaloženo bez výsledku. Navíc na takovou iniciativu velice pozitivně nahlížejí vysoké školy. Tím se dostáváme k jednomu z bodů, který často studenty do dobrovolnictví motivuje.

Alespoň tedy v zahraničí, kde je kromě standardizovaných testů kladen velký důraz na mimoškolní zájmy a osobnost uchazeče o studium. „Volunteering“ je velmi dobrou cestou, jak se prezentovat, i když nezaložíte svůj vlastní projekt a věnujete se dobrovolnictví pouze tou pasivnější formou. Pokud tedy plánujete studium v zahraničí, především v anglicky mluvících zemích, rozhodně dobrovolnictví zvažte. K přijetí na české univerzity vám volunteering bohužel příliš nepomůže. To ale není důvodem se mu nevěnovat; možná právě naopak.

V zemích, kde je „volunteering“ potřebný pro přihlášky na univerzity, se mu velké množství studentů věnuje právě a jen z tohoto důvodu. Otázkou je, jestli je to dobře. Rozhodně to těmto studentům pomůže v jejich akademickém životě, sami sebe ale ochuzují o něco možná ještě důležitějšího. „Volunteering“ dává těm, kteří si uvědomují jeho pravou podstatu, víc, než oni sami musí odevzdat. Získají cenné zkušenosti, které se jim mohou hodit i v budoucích zaměstnáních v případě, že dobrovolnictví vykonávali v oblasti, které se hodlají věnovat. Jako dobrovolník si můžete uvědomit svoje silné a slabé stránky, ty první potom využívat a na těch druhých pracovat.

Zároveň také, a to je nejspíš jedna z nejpodstatnějších aspektů dobrovolnictví, už v poměrně mladém věku získáte možnost začít si vytvářet hodnoty, které si s sebou ponesete po celý život.

__________________________________________________________________
Bottom line: Právě dnes je světový den lidských práv a nakonec máme také vánoční čas, proto bychom všichni mohli zauvažovat, zda něco nemůžeme udělat.