Rybáři při výlovu připomínají Repinovy burlaky. Jenže Česko není Rusko, a to je dobře

Na podobném obrazu, který se v české krajině objevuje každý podzim, táhnou muži sítě plné kaprů, tloušťů, okounů a línů. A také štik, candátů a sumců, plotic i ouklejí. Zdálky to je přitom tak podobné. Muži, svaly, lana a voda. Jenže Česko není Rusko, a to je dobře.

Český podzim v tahu je čas sytosti a pochutin. Kapr na kmíně, sumec naložený v aspiku nebo pečený okoun v kyselém láku. Všechny recepty začínají u hrází rybníků. Nad ránem se tu schází pěšáci a hajní, aby v baštýřem vystrojeném rybníku zatáhli nevod ke kádišti, zjádřili síť a připravili tak ryby k vydávání. Z každého slova je cítit rozdíl oproti Repinovu obrazu, na kterém muži také táhnou. Baštýř prostě zní jinak než nevolník.