Češi patří k nejkonzervativnějším investorům z postkomunistických zemí

Češi patří v investování k nejvíce konzervativním v porovnání s ostatními postkomunistickými státy střední a východní Evropy. 

Přes 55 procent svých aktiv totiž drží buď v hotovosti, nebo v bankách na běžných a spořících účtech. Proti tomu průměr eurozóny je jen 36 procent.

A lépe na tom jsou i v sousedních východoevropských zemích. Například v Maďarsku mají lidé v hotovosti a na bankovních účtech jen 39 procent svých aktiv. 

Vyplývá to z aktuální studie Generali PPF Asset Managementu Potential to Invest, kterou má iHNed.cz k dispozici. 

Dostat se k evropskému průměru a snížit objem peněz držených na účtech v bankách by přitom mohlo znamenat velký prostor pro další investice. Českým domácnostem by se tak uvolnilo více než 744 miliard korun.

"Když vezmeme v úvahu konzervativní výnos těchto investic zhruba ve výši 2,5 procent ročně, přineslo by to českým domácnostem minimálně 12,4 miliardy korun ročně navíc. Domníváme se, že to je zajímavá zpráva pro občany," říká Marcel Dostal, generální ředitel společnosti Generali PPF Asset Management.

Ani když Češi svá aktiva vloží jinam než na běžné a spořící účty u banky, jde v regionu střední a východní Evropy spíše o podprůměrné částky. Z průzkumu vyplývá, že průměrná investice na osobu dosahuje v tuzemsku 591 eur ročně. 

Ve Slovinsku se jedná téměř o dvojnásobnou částku. Zhruba o dvě stě euro víc investují do fondů i Maďaři. Okolo 470 eur pak vycházejí investice na osobu v Polsku a na Slovensku. Téměř desetinásobně větší jsou v průměru investice do fondů v zemích eurozóny.

Chuť investovat se zase má vrátit 

Ačkoli v posledních letech zájem lidí o investování zeslábl, čekají autoři studie výraznou změnu. "Během dalších pěti let by nárůst investic do fondů mohl stoupnout o 70 až 80 procent. To očekávám při nejpravděpodobnějším ekonomickém vývoji," říká makroanalytik Generali PPF Asset Managementu Martin Pohl. 

Podle něj se Češi zase začnou víc zajímat o alternativní a zajímavější možnosti uložení peněz zároveň s tím, jak postupně budou klesat úrokové sazby na bankovních účtech. 

Zatímco běžné účty mají prakticky nulové úročení a lidé na nich loni kvůli inflaci prodělali, moc si nepomohli ani ti, kteří mají své finance uložené na spořících účtech. I nejlepší nabídky spořících účtů loni zaostaly za celoroční inflací o jeden procentní bod. Podle Pohla se přitom dá očekávat, že banky budou letos dál snižovat úročení spořících účtů. 

Kromě toho bude mít podle autorů studie velký vliv na české investory i penzijní reforma. Ačkoli zájem o druhý pilíř důchodového systému podle průzkumů klesá, lidé se víc zajímají i o další možnosti lepšího finančního zajištění na stáří. 

---

Struktura rozložení aktiv domácností

zdroj: Eurostat, studie Potential to Invest Generali PPF Asset Managementu, údaje v procentech za rok 2012 (v případě Bulharska a Rumunska jsou data ke konci roku 2010), *údaje včetně penzijních fondů

Proti průměru eurozóny mají i tady Češi ještě hodně co dohánět.

Zatímco v zemích, kde se platí eurem, mají lidé téměř třetinu svých aktiv v penzijních fondech a životním pojištění, v Česku je tento podíl se 14 procenty jen poloviční. O tři procenta je na tom lépe i průměr zemí střední a východní Evropy. 

Zároveň autoři studie očekávají, že v Česku, Polsku a na Slovensku bude v následujících letech růst HDP. Díky oživení ekonomiky by se pak měl vrátit předkrizový růst objemu soukromých investice. Které od roku 2004 stouply v případě podílových fondů o 65 procent.