Najít ideální rozložení peněz je obtížné, inspiraci ale nabízejí profilové fondy

Koupíte si zlato, akcie amerických firem, vsadíte na víno či obrazy? Nejistota na trzích přináší atraktivní příležitosti, spojené s velkým rizikem, bezpečných investic ale ubývá.

Jistotu státních dluhopisů USA nebo obligací dalších vyspělých zemí donedávna považovaných za bezpečný přístav pro peníze investorů ohrožuje růst státních dluhů. Stoprocentní pojistkou není - kvůli výkyvům ceny - ani zlato. Nebo, jak ukázala realitní krize, nemovitosti. Najít optimální složení investic je tak stále těžší.

Investor ochotný více riskovat může investovat do vybraných akcií v USA. Firmy jako Patric Industries, Arna Pharmaceuticals (viz strana 21) vydělaly za rok několik set i přes tisíc procent, zajímavé jsou technologické tituly v čele s Applem. Pro opatrnější investory pak dividendy, které ostatně vyplácí už i Apple.

Pro korunového investora je tato investice spojena s rizikem poklesu akcií, o část zisku ho může připravit i posilování koruny k jiným měnám. Ne vždy má smysl se proti tomuto riziku zajistit. Počet zajímavých korunových investic je přitom omezený. Nelze ani očekávat, že index PX pražské burzy, který od června 2008 (viz graf) ztrácí asi 40 procent, ztrátu brzy dožene jako americký akciový index S&P 500 či německý DAX.

Pozapomenutý RM-Systém

Akcie na pražské burze lákají hlavně na dividendy, což podle expertů dál platí zejména u firem Philip Morris, Telefónica O2 a Pegas Nonvowens. Další příležitosti nabízí RM-Systém, kde se kromě České spořitelny, Vítkovic či třeba Tatry obchoduje v korunách i s akciemi Deutsche Telekomu, Exxon Mobilu, Intelu, McDonald's, Microsoftu, Nokie nebo Volkswagenu.

Jejich cena v korunách se v ročním horizontu od kurzů na mateřské burze liší. Akcie Volkswagenu například posílily na Deutsche Boerse o více než třetinu a na pražské burze o čtvrtinu. Dividendovým výnosem (dividenda vůči ceně akcie), který činí podle agentury Bloomberg 7,77 procenta, láká Deutsche Telekom. Akcie McDonald's potvrzují dlouhodobou stabilitu. Nevýhodou je ale nízký objem obchodů v RM-S.

Nezatracujte dluhopisy

Růst inflace, jejíž roční míra v Česku činí 3,4 procenta, a obavy ze zvyšování úroků snižují zájem o dluhopisy. Analytik Pioneer Investments Roman Dvořák i portfolio manažer Conseq Investment Management Ondřej Matuška tvrdí, že úroky (a výnosy dluhopisů) nejspíše neporostou tak brzy, jak se čekalo.

"Z nynějších nízkých výnosů nevyplývá, že má investor na dluhopisy zapomenout. Příležitostí je nákup některých firemních dluhopisů s vyšším výnosem a rozumnou mírou rizika," říká Dvořák. Matuška doporučuje kupovat také polské a turecké státní dluhopisy, za rizikovější pokládá rumunské a ukrajinské obligace.

Jak rozložit investiční riziko

Relativně bezpečných investic ale ubývá a investor by měl věnovat daleko větší péči rozložení rizika pomocí investic do většího počtu instrumentů, třeba i komodit. Odborníci doporučují, aby si vybral aktiva, do nichž bude investovat, určil jejich podíl v portfoliu a až pak zvolil akcie či jiné instrumenty, do nichž vloží peníze. Investor by tak měl na základě investičních testů bank či obchodníků s cennými papíry zvážit, v jaké míře je ochoten riskovat a tolerovat pokles hodnoty investice. Tomu má odpovídat poměr konzervativních a rizikových aktiv v jeho portfoliu.

Velcí správci majetku proto investorům nabízejí profilové fondy či modelová portfolia, a to konzervativní, vyvážené, růstové a dynamické. Česká spořitelna a ČSOB (viz tabulka) mají na rozdíl od Komerční banky mírný podíl akcií i ve fondech pro konzervativní investory. Nejvíce instrumentů přitom využívá ČSOB.

Rozložení majetku těchto fondů vychází ze situace na trhu. Česká spořitelna podle Jaroslava Kropáčka z týmu pro podporu investičních produktů podíl jednotlivých instrumentů nemění. Na situaci na trhu reaguje například tím, že případně zvýší podíl státních dluhopisů na úkor korporátních. U ČSOB se mohou podle její mluvčí Pavly Hávové doporučené podíly rizikových složek (akcií, realitních a alternativních investic) dočasně zvýšit, ale nejvíc o pět procent hodnoty portfolia.

Zkušený investor si své portfolio sestaví sám. Banky, které jsou největšími správci majetku, sice řadu informací tají, přesto se lze složením portfolií jimi spravovaných fondů inspirovat.