Státní důchod by měl být pojistkou proti chudobě. Doplnit jej by měly vlastní zdroje, říká ekonom

Stárnutí obyvatelstva. Pojem, který se v poslední době objevuje v kontextu penzijní reformy stále častěji a se stále větším důrazem na jeho význam. Velmi často pak v negativním kontextu.

Teoretický ekonom Institutu pro demokracii a ekonomickou analýzu (IDEA) Ondřej Schneider jej však kromě jiného považuje také za obrovský úspěch české společnosti. Žijeme déle, většinou i v mnohem lepším zdravotním stavu než dříve. 

Přesto však podle něj tomuto "zdravotnímu" vývoji, bohužel, neodpovídá vývoj finančního zabezpečení...

"To, co stačilo na finanční zajištění před 20 či 30 lety, dnes zcela neodpovídá a je třeba financování změnit", vysvětluje. 

Změnou míní navýšení prostředků, které společnost věnuje na zabezpečení potřeb starých lidí. A to ať už ze zdrojů veřejných (státní rozpočet), tak ovšem i zdrojů soukromých (tedy navýšení míry vlastního spoření). Kromě důchodů se pak podle něj jedná také především o zdravotní péči.

Náklady na ni se totiž se stárnutím populace zvyšují možná ještě rychleji než výdaje na starobní důchody.

"Veřejné zdroje by měly v budoucnu figurovat jako pojistka proti propadu příjmů ve stáří, soukromé zdroje by pak měly zabezpečovat zbytek potřeb", popisuje dále ideální situaci Schneider.

A v jakých objemech by se v budoucnu mohly důchody pohybovat? Například kalkulačka k důchodové reformě Ministerstva práce a sociálních věcí počítá s postupným snižováním důchodů v rámci průběžného systému, avšak je stále jen orientační. Reálně totiž výši důchodu stanovuje zákon.

Český systém je totiž takzvaně dávkově definovaný, tedy výše důchodů závisí na vzorci, který je stanoven zákonem. Nemá tedy žádný vztah k tomu, jak jsou důchody financovány.

Rozhodnutí o výši budoucích důchodů je tedy v podstatě politické. A stát může například rozhodnout, že důchody bude dotovat příjmy z jiných daní, nebo může přistoupit ke zvýšení odvodů na důchodové pojištění. 

Pokud by se však parametry důchodového systému nijak neměnily a pokud by politici stále trvali na tom, že důchody musí být kryty příjmy z důchodového pojištění každý rok, pak by skutečně poměr důchodů ke mzdám klesl zhruba o polovinu, a to už do roku 2015, což ostatně naznačila nedávná studie institutu.

A je stávající nastavení II. pilíře "postačující"? Podle Schneidera není. "II. pilíř je prý příliš malý, jeho organizace zbytečně složitá a náklady na jeho fungování budou pravděpodobně vyšší než by mohly být", uzavírá své zhodnocení.