RECENZE: Trekkies spokojeně předou, druhý Star Trek je poctou sérii

Čtyři roky po prvním díle novodobého Star Treku, který upoutal pozornost hlavně svou svěží novodobou podobou, nás J. J. Abrams znovu zve na palubu vesmírné lodi Enterprise, abychom se po boku kapitána Kirka a jeho věrného přítele Spocka vydali do hlubin vesmíru. Dostojí pokračování s podnázvem „Do temnoty“ svému předchůdci?

J. J. Abrams natočil v roce 2009 již jedenáctý film série Star Trek, tehdy však uchopil příběh od začátku, natočil prequel, který se zapsal do historie jako nejdražší „Star Trek“ film, s rozpočtem více než 150 milionů dolarů, a na filmu to bylo vidět. Vizuálně úžasná podívaná, u které i divák, který o Star Trek nikdy nezavadil, žasl. A co teprve zarytí fanoušci série.

Není proto divu, že tvůrci druhého dílu sáhli do kapsy ještě hlouběji a vyložili na stůl téměř 190 milionů dolarů, o 40 milionů více, než první díl. A vizuální výsledek zase stojí za to. Jak to ale již v životě bývá, přece jen vše se za peníze koupit nedá.

Vizuál odsouvá stranou příběh

Nový Star Trek je totiž jako nové, naleštěné sportovní auto, kterému ale po prvních pár kilometrech začne vynechávat motor. Tím motorem je v tomto případě příběh, aspekt, na který se vždy série Star Trek do jisté míry spoléhala. V tomto případě jako by se režisér zalekl kritiky prvního dílu, kde byl příběh lehce překombinovaný a složitý, nicméně pokračování zjednodušil tak moc, že působí nepatřičně, řekl bych až „béčkově“.

Příběh je opravdu prostý. Intergalaktický terorista John Harrison (Benedict Cumberbatch) se rozhodne napadnout Hvězdnou flotilu a po útoku zmizí neznámo kam. Pátrat po něm se vypraví vesmírná loď Enterprise, v jejímž křesle sedí horkokrevný kapitán Kirk, který velmi rád porušuje předpisy a pravidla. V ostrém kontrastu s ním se pak shledáme s Vulkáncem Spockem, který se zase zuby nehty drží předepsaných osnov. 

Ano, příběh sice nabízí dějové zvraty, nicméně oproti jedničce jsou to okamžiky předvídatelné a ke konci až nepříjemně okaté. V druhé půlce filmu navíc ztrácí na kvalitě i scénář. Zatímco v první půli jsme svědky suchých slovních přestřelek mezi Kirkem a Spockem, v druhé půli jako by scénáristům došel elán.

Vizuálně je však dvanáctý Star Trek opravdu vymazlený. J. J. Abrams se chvástal před premiérou filmu, že naplno využil možnost 3D technologie, a měl pravdu. Při letu lodi Enterprise vesmírem sledujeme opravdu skvostné okamžiky, kdy z každého záběru a z každé scény lze cítit jemnou a citlivou taktovku režiséra, mající opravdu smysl pro detail.

Akčních scén není mnoho, ale když už nastoupí, divák si je náležitě užije. Velmi dobrá choreografie pěstních soubojů dokonce předčí laserové přestřelky, které jsou navíc sem tam špatně sestříhané a v těch okamžicích sledující neví, kde mu hlava stojí.

Herecky vítězí „zlo“

Kapitolou samou o sobě jsou pak herecké výkony mladých představitelů hlavních rolí. J. J. Abrams se nechal v rozhovoru, který časově spadá do období, kdy byl uveden do kin první díl, slyšet, že herce vybíral záměrně nejen podle jejich hereckých schopností, ale také podle toho, aby se co nejvíce podobali svým předchůdcům. Tedy hlavně hercům Williamu Shatnerovi, který ztvárnil kapitána Kirka, a Leonardu Nimoyovi, který byl obsazován jako napůl člověk, napůl Vulkánec Spock.

Proto pro svůj první Star Trek vybral do této nerozlučné dvojice herce Chrise Pinea, který se filmem proslavil, a Zachary Quinta, který za sebou v tu dobu měl jen větší či menší role v televizních seriálech. O to víc pak diváci byli potěšeni, když viděli, že oba dva hrát umí a navíc jim to spolu na place herecky klape. Náboj, který mezi nimi vznikl, dal základ velmi vtipnému poštuchování hlavních hrdinů.

V prvním filmu to ústřední dvojici klapalo, co se týče komediální roviny filmu. Druhý Star Trek je však, hlavně tedy v druhé půli, velmi ponurý, jak už tomu napovídá samotný podnázev filmu. Bohužel zde chemie mezi hlavními hrdiny poněkud mizí, přece jen se hraje na vážnou notu, a tu zatím Pine s Quintem neumí tak, jako svoje odlehčené hraní.

Jedinečným zážitkem z hereckého umu jsou tedy momenty, když se na plátně objeví hlavní záporná postava filmu, John Harrison, kterého ztvárnil Benedict Cumberbatch. Tento herec má na rozdíl od Pinea a Quinta (nepočítám první díl Star Treku), velmi bohatou zkušenost s kvalitními snímky, byť si v nich vystřihl menší role.

Takovými filmy jako Pokání či Válečný Kůň se Cumberbatch naučil hereckému umu, který tak mohl naplno zazářit právě v druhém Star Treku. Jeho postava Johna Harrisona působí opravdu nevyzpytatelně a démonicky. Ať už ve vypjatých akčních scénách, či poklidných rozhovorech působí Cumberbatch opravdu impozantně.

J. J. Abrams,Trekkie se vším všudy

Jako to tedy ve výsledku s novým Star Trekem vypadá? Vyrovná se svým předchůdcům? Na tyto otázky si poslední dny snaží odpovědět spoustu Trekkies (fanoušků Star Trek série), i náhodných diváků, kteří se jen do kina přišli jednorázově pobavit, aniž by věděli, co to Star Trek je. Odpovědi jsou nejednoznačné.

Režisér se bezpochyby řadí mezi ty, kteří si říkají „Trekkie“. Ať už jde o velké množství odkazů více či méně viditelných, nadšenost pro samotné star rekovské univerzum, které jde cítit v každém záběru, nebo výběr herců do hlavních rolí, zachovávaje přitom základní rysy původních herců. To vše budiž Abramsovi přičteno k dobru.

Co mu však už jde odpustit hůře, je obrovská plytkost děje. Děj je maximálně zjednodušený tak, aby dal co největší prostor vizuálu, ovšem všeho moc škodí. Mám dojem, že Abrams překročil únosnou mez, za kterou si divák sem tam připadá, že je považován za hloupého.

Nelogické situace nebo naopak situace, které si domyslíte deset minut předtím, než se doopravdy stanou, k tomu všemu velká míra patosu. Tento seznam sráží jinak výborný film, který by dost možná mohl psát dějiny novodobého sci-fi. I tak si myslím, že fanouškové Star Treku tento přešlap Abramsovi prominou. Protože, ruku na srdce, je to pořád starý dobrý Star Trek se vším všudy.

Bottom line: J. J. Abrams uchopil historii a převedl ji do třaskavého filmu plného vizuálních orgií, dobrých hereckých výkonů a nesmrtelné atmosféry, přičemž však zapomněl na kvalitní příběh. To mu však Trekkies jistě rádi prominou, otázkou zůstává, co běžný divák?

Poznámka editora: Jakožto Trekkie se vším všudy jsem si film skutečně užil. Jedním z důvodů je i fakt, že film naráží na důležitou příběhovou linii starého Star Treku, konkrétně na jednu z epizod původního seriálu (ke shlédnutí zde) a jeden z původních filmů. Pokud si jako ne-Trekkie chcete film více užít, doporučuji se s těmito díly seznámit. 

Profil filmu na CSFD.cz