Subjects ROZHOVOR: S Janem Indráčkem o tom, jaké možnosti otevírá znalost historie a o jejím studiu na Oxfordu

„Historie nám dává možnost pochopení lidské společnosti skrz studium reálných událostí, a to bez snahy vytvářet všeobjímající teoretické závěry,“ uvádí jako jeden z benefitů znalosti historie Jan Indráček. O tento obor se začal zajímat už na gymnáziu, následné studium v Anglii mu ale v mnoha ohledech rozšířilo obzory. O jeho cestě na Oxford i důležitosti analytického uvažování o historických souvislostech čtěte v dalším rozhovoru seriálu Subjects.

Kdy jsi se začal zajímat o historii?

O historii jsem se začal více zajímat už v průběhu studia na gymnáziu v ČR, a to především díky výborné vyučující, která nám vždy dokázala poutavě vysvětlit, jak na sebe jednotlivé historické události navazují. Když jsem se stipendiem přešel na střední školu v Anglii, zjistil jsem, že se historie dá studovat i velmi analyticky: šlo o pochopení jednotlivých událostí, procesů, nebo chování jednotlivců i společností, čili o více než standardní memorování faktů. To mě přimělo ke studiu historie na univerzitě.

Co podle Tebe činí právě tenhle obor tak zajímavým?

Z dnešního pohledu mě na historii neustále fascinují tři věci. Zaprvé nám historie dává možnost pochopení lidské společnosti skrz studium reálných událostí, a to bez snahy vytvářet všeobjímající teoretické závěry.

Zadruhé se dnešní směřování disciplíny snaží o revizi předchozích představ o historii, které byly i nechtěně ovlivněné různými formami nacionalismu, socialismu či jiných světonázorů - a tím se člověk učí kriticky přemýšlet o smysluplnosti všech dnešních “všeobecně přijímaných pravd”.

Zatřetí je to snaha historiků o co největší analytickou objektivitu. Jako jednotlivci máme často tendenci říkat, že je někdo buď hloupý anebo morálně zkažený. S historickým odstupem máme možnost přemýšlet o reálných motivacích a nakonec třeba pochopit, že z pozice jednotlivce - v jeho/její kultuře a s jemu/jí dostupnými informacemi - mělo určité chování smysl.

Nabídlo Ti tvé středoškolské studium dostatek prostoru pro rozvíjení znalostí historie? Jak hodnotíš současný systém výuky dějepisu na školách? Neměl by být kladen větší důraz například na novodobé dějiny?

Rozhodně si nemůžu stěžovat na nedostatek znalostí z českého středoškolského studia. 

Boj o staré versus nové dějiny je žabomyší válkou. Analyticky přemýšlet a rozumět lidské společnosti se můžeme naučit i ze vzdálenějších dějin, pokud je jejich výuka dobře pojatá. Když už bych ale měl komentovat chybějící důraz na jednotlivé oblasti historie, pak nám chybí důraz na mimoevropské země. O anglických dějinách se učíme nepodstatné první-poslední, ale kolik toho víme o dekolonizaci, Číně anebo třeba Saladinovi - když opustíme karikaturu krvelačného islámského barbara?

Když tedy mluvíš o analytickém přemýšlení, co tím konkrétně myslíš?

Uvedu příklad. Všichni se učíme, že 1212 byl pro Čechy stěžejní rok, kdy Přemysl Otakar I. získal potvrzení o dědičnosti královského titulu. Ale víme, co pro něj osobně Zlatá bula sicilské znamenala? Jaký význam měla pro další české šlechtice? A co znamenala pro vesničany někde u Berouna? Jak je to podobné dnešku - co představuje ten či onen politický či obchodní úspěch pro běžné lidi? Nebylo třeba v Přemyslově osobní politické kariéře důležitější datum? Jakou roli vlastně hrály ve středověkých dějinách “orazítkované papíry”, a jak to bylo jiné oproti dnešku? A proč vlastně v našich dnešních osnovách hraje rok 1212 tak důležitou roli? Jak si toto důležité postavení získal?

Samozřejmě ne na všechno lze odpovědět jednoznačně, ale když se budeme ptát na otázky podobného typu, středoškoláci si toho z historie do života odnesou více. Na podobné otázky se ptám svých československých studentů v rámci Letní akademie Discover.

Jak jsi se dostal ke studiu na Oxfordu? Co Ti nejvíc pomohlo k získání takové studijní příležitosti?

Získal jsem stipendium od pražské Open Society Fund ke studiu na střední škole v Anglii. Díky tomu jsem své poslední dva středoškolské ročníky dokončil na okraji Londýna. Odtamtud už cesta na Oxford nebyla obtížná.

Jak hodnotíš své studium v Anglii? Můžeš popsat, v čem Tě pobyt na této prestižní škole obohatil?

Z dnešního pohledu vidím tři hlavní přínosy studia v Oxfordu. Zaprvé to byl neskutečný intelektuální trénink: každý týden jsem musel k danému tématu pročíst přes deset odborných knih a potom jsem o tématu diskutoval v povinných tutoriálech se svým vyučujícím (jeden na jednoho). Zadruhé jsem měl příležitost potkat řadu světových lídrů, ať už v politice, akademickém prostředí nebo byznysu. Nahlédl jsem tak do toho, jak tito lidé uvažují.

Zatřetí se mi velice rozšířily obzory díky pobytu ve vysoce multikulturním prostředí (a k tomu všemu v centru bývalého impéria).

Co je pro zahraničního studenta v Oxfordu nejdůležitější a co Ti nejvíce pomohlo ke zorientování se v tomto prostředí?

Aby se vůbec na Oxford čeští studenti dostali, musí si uvědomit, že oxfordské vyučující nezajímá, co znají, ale jak dobře dokážou přemýšlet. Na tom u přijímaček pohoří dost lidí.

V průběhu studia je asi nejdůležitější samostatnost. Abyste dokázali vydržet vysoká očekávání, musíte si vybrat to, co vás baví. A taky se musíte naučit říct “dost”. Třeba když máte pročtených deset knih a jedenáctá by vás stála druhou noc s méně než tříhodinovým spánkem, tak musíte perfekcionismus odložit stranou.

Nabízí Oxford i nějaké mimoškolní aktivity, studentské spolky, společenské akce apod.?

Mimoškolní aktivity jsou naprosto centrální součástí studia a škola vás bude podporovat v tom, abyste se v nějakých aktivitách angažovali. Sám jsem nějakou dobu vesloval anebo dokonce řídil spolek pro mezinárodní vztahy, kde jsme organizovali diskuse s vysoce postavenými politiky, diplomaty nebo žurnalisty ohledně různých zahraničních témat.

Mají studenti historie dostatek možností stáží a pracovních příležitostí?

Na anglických školách neexistuje v rámci prázdnin zkouškové období, to vytváří široký prostor pro stáže a práci už v průběhu studia. Pokud chtějí studenti získat po dokončení studia zajímavou práci, stoprocentně musí několik stáží absolvovat.

Je přínosné kombinovat studium historie s nějakým dalším oborem? A kde všude mohou absolventi nalézt uplatnění?

Co se týče kombinací s jinými obory, záleží čistě na osobních zájmech. Když si vzpomenu na 15 spolužáků ze své koleje, mohu vyjmenovat poměrně širokou škálu profesních uplatnění: pokračování magisterským nebo doktorským studiem, práce v investičním bankovnictví, právních firmách, manažerském poradenství, ve zbrojním průmyslu, médiích, státní správě či prestižním učitelském programu Teach First.

Jaké jsou tvé studijní či pracovní plány do budoucna?

To je dobrá otázka. Momentálně pracuji pro mezinárodní poradenskou firmu a dělám práci, která mě baví a má pro mě smysl. Z dlouhodobé perspektivy mám několik nápadů, přičemž ne všechny se spolu úplně slučují. A je mezi nimi jak práce v rozvojových zemích, tak třeba práce pro veřejný sektor v České Republice.