BRIEFING: Českými (nejen) divadelními vodami výří rozmary kulturní politiky

Po poměrně dlouhé době se náš pravidelný BRIEFING vrací do tuzemských vod, aby se pokusil zrekapitulovat, co se v posledních dnech událo kolem kulturní politiky v České republice a zaměřil se na dění v instituci Národního divadla. Kdo odchází a kdo politické tahy dál snáší? A je možné, aby prořídlý soubor ND v září zahájil sezónu?

Právě před týdnem se ministr kultury Jiří Balvín rozhodl na hodinu odvolat nového šéfa Národního divadla Jana Buriana, který v té době nebyl ve funkci ani jeden celý den. Ministrovi se nelíbilo, že jméno nového ředitele ND nevzešlo z veřejného výběrového řízení. Bývalý ředitel Divadla J. K. Tyla byl zvolen odbornou komisí ve výběrovém řízení organizovaném dle přesných stanov EU.

Sám Burian navíc upozornil, že ani současná vláda, ve které je Balvín ministrem kultury, nedostala důvěru poslanecké sněmovny a jeho mandát mu tak byl přidělen bez tohoto ústavního ekvivalentu výběrového řízení.

Burian byl do funkce jmenován bývalou ministryní kultury Alenou Hanákovou v lednu letošního roku a funkce se měl ujmout od 1. srpna. Tak se také na několik hodin stalo. Burian se k převzetí funkce po celý půlrok připravoval a stejně tak začal vytvářet koncepci a upravovat obsazení souborů ND. Jako příklad uvádí několik nově přijatých dirigentů vynikající úrovně, kteří ale kvůli náhlému ministrovu rozhodnutí ze dne na den zůstali bez práce. 

První scéna bez Donutila, Krajča, Pechláta a dalších hvězd

Po ohlášení Balvínova stanoviska však z Národního divadla odchází i mnozí členové souborů a vedení na základě dobrovolného rozhodnutí. Z herců odchází například Saša Rašilov, Alois Švehlík, Richard Krajčo, Martin Pechlát, David Prachař nebo Miroslav Donutil a mnozí další. Jde tedy o velmi významnou část souboru s největšími hereckými hvězdami.

Právě Donutil, který v ND působí již od roku 1990 a účinkoval zde v mnoha výrazných rolích (mezi nimi vyniká třeba Truffaldino v Goldoniho Sluhovi dvou pánů s pěti sty reprízami), svůj odchod rozhodně ohlásil mezi prvními.

V rozhovoru pro IHNED.cz se nechal slyšet, že nehodlá pracovat v instituci, která je takhle nehorázně řízena. Rozhodnutí k odchodu v něm prý dozrávalo již delší dobu a vrátit se rozhodně nehodlá. Rád by ale dohrál smluvená představení, neví ale, zda to nové vedení dovolí. ND podle něj již dlouho dbá o jiné zájmy než ty divákovy, dodal v rozhovoru

Neodchází ale jen herci. Jako první rezignovalo kompletní nové vedení opery a umělecký ředitel činohry Michal Dočekal. Ten připouští, že by se do funkce vrátil jen na základě rezignace ministra kultury. Odchod zvažují i mnozí další členové vedení, dramaturgie a další, mezi nimi třeba šéf baletu Petr Zuska.

Má ND šanci začít podzimní sezónu?

"Musím přistupovat na to, jakým způsobem se k tomu všemu kulturní fronta postavila. Tak bouřlivou reakci jsem nečekal. Osobní závěr jsem z toho vyvodil ten, že člověk se celý život učí. Svoji rezignaci nezvažuju," řekl ministr Balvín po jednání s Burianem a dle dobré tradice „předem rozvážených“ politických rozhodnutí vzal hned další den svůj krok zpět. Dnes dopoledne se konala další z jejich schůzek.

„Vážím si chlapského postoje, když jsou lidé schopni uznat, že se v některých věcech mýlili. Seznámil jsem ministra s tím, jak se Národní divadlo za ten jeden den změnilo a on mi nabídl, abych se vrátil do funkce,“ řekl Lidovkám v návaznosti na ministrovu nabídku Burian a pod jistými podmínkami přijal. Zda tak učinil osobní oběť nebo jen „ohnul záda“, nechť si pro sebe rozhodne každý sám.

A jaké jsou Burianovi podmínky? Chce znovu získat kladné stanovisko expertní konkurzní komise a garanční rady ND a požaduje návrat uměleckých šéfů zpět do jejich funkcí. Ti ale zase podmiňují vzetí své rezignace zpět návratem umělců. Mnozí z nich ale předem oznámili, že se do souboru již nevrátí.

Je tak více než možné, že řádný program podzimní sezóny nebude naplněn. To se stalo naposled v roce 1989, kdy po revoluci nastal v divadle rok tzv. provizoria. Od té doby divadlo fungovalo dle plánů, ale ještě se nepodařilo dostat jej na úroveň podobných evropských scén.

Není se však čemu divit, v ekvivalentních světových institucích je jméno budoucího šéfa známo již několik let dopředu a výměna tak probíhá plynule, změny nejsou překotné a už vůbec se neřídí politickými rozhodnutími. V čele zlaté kapličky se však jen za poslední rok vystřídali čtyři šéfové.

Problémy nejsou jen na divadle

Ne příliš odlišně je na tom také stav Národní galerie a jejího vedení. Právě koncepci tamních výstav je třeba připravovat několik let dopředu – na každý projekt se musí sehnat financování, které ze strany státu poněkud vázne a navazují se proto mezinárodní spolupráce a shánějí se sponzoři. Národní galerie se tak v posledních letech utápí v bezkoncepčnosti a strachu z ambiciózních projektů.

Jisté změny sliboval příchod nového šéfa NG Jiřího Fajta, expertní komisí do čela instituce zvoleného již před několika lety. Tehdejší ministr Václav Riedlbauch však odmítl Fajta jmenovat a do funkce dosadil místo něj ekonoma Vladimíra Rösela. Odhady směrování NG pod jeho vedením se však bohužel vyplnily

a po několika dalších politických bojůvkách Fajta konečně jmenovala bývalá ministryně Alena Hanáková.

Fajtovi však nijak nepomohla, když tento krok učinila v den složení svého (ne příliš podařeného) mandátu. Nový ministr Balvín tak od počátku naznačoval, že Fajt je po Burianovi na řadě. Jeho odvolání se však prozatím zdrželo, snad se ministr zalekl mediální bouře a odporu vyvolaného změnami v ND.

________________________________________________________________________
Bottom line: Ač to není zrovna komedie, vyplatí se počínání ministerstva kultury sledovat. Jinak by se možná mohlo stát, že se z českého kulturního rybníčku vyklube pěkná antická tragedie...