PĚT CITÁTŮ: Začala se psát nová kapitola historie Národního divadla, tentokrát bez Donutila a Krajča

Už několik týdnů je Česká republika svědkem pravděpodobně nejzávažnější krize současné doby týkající se Národního divadla, respektive činohry ND. Poté, co Jiří Balvín odvolal ředitele divadla Jana Buriana, se totiž zvedla vlna nevole a odsuzujících prohlášení. TST se vám tak v pěti citátech pokusí celou situaci přiblížit.

„Důvodem mého rozhodnutí je skutečnost, že v takto významných institucích je třeba obsazovat řídící pozice na základě výsledků veřejného výběrového řízení, což se v tomto případě nestalo. Jen tak lze zajistit, že při jakékoliv změně na politické scéně nebude docházet k neustálým změnám v obsazování řídících funkcí," uvedl Jiří Balvín v tiskové zprávě, kterou okamžitě rozeslal do médií.

Jeho snaha zalíbit se, skrytá pod formulaci veřejného výběrového řízení je silně zavádějící. Jak se již vyjádřilo mnoho divadelních odborníků, v této branži je naprosto běžné, aby byl ředitel tak velké instituce vybírán v uzavřeném výběrovém řízení. Takže ministr Balvín tak trochu spoléhal na neznalost laické veřejnosti.

Odvolejte Balvína!

Přesně toto prohlášení se po Burianově odvolání linulo nejen chodbami ND, ale také mnoha českými domácnostmi. Tlak veřejnosti byl oproti její klasické nečinnosti opravdu enormní. Ten největší byl ale pravděpodobně vyvíjen činoherním souborem Národního divadla. Mnozí definitivně ohlásili, že divadlo opouštějí, jiní stanovili podmínky, za kterých by byli ochotni se vrátit.

Herec a zpěvák Richard Krajčo např. na Facebooku zveřejnil relativně dlouhý seznam podmínek, které by ho snad přiměly k návratu. Zmiňoval změnu sociálního systému, zrušení poslanecké imunity a dokonce i v Česku již legendární odměny za posty ve státních firmách. Všem protestujícím však velmi rychle odpověděl český premiér Jiří Rusnok: „Pány umělce asi zklamu, protože si myslím, že nemůžeme takto fungovat ve státě, aby zaměstnanci - byť manažeři - jedné příspěvkové organizace, jednoho resortu, si prostě kladli ultimáta a odmítali pracovat nebo, já nevím, fungovat, aniž by byl odvolán podle jejich přání příslušný ministr."

Ačkoliv může Rusnokovo vyjádření působit jako podání pomocné ruky ministru Balvínovi, nakonec udělal premiér to potřebné za svého ministra. Odvolaného Jana Buriana vrátil do jeho pozice. Ten si pak ke svému znovu získanému postu vydobyl ještě několik výhod. Ministerstvo muselo schválit tzv. garanční radu ND, která bude plnit funkci správní rady při komunikaci mezi ND a ministerstvem kultury, jako další bylo Burianovi slíbeno, že odborové organizace budou jednat pouze s ředitelem ND a případně s následným smírčím orgánem. Nikoliv s ministrem kultury, který nemá právně s celou situací téměř nic společného.

Podivný audit a slučování oper

Ačkoliv má Národní divadlo mnoho problému, které by se rozhodně měly řešit, tyto jsou jedny z nejaktuálnějších a podstatných. Je to například výše zmíněný audit, který vznikl na objednávku Jana Buriana a údajně odhalil nepříliš jasné rozdělování odměn. V Česku samozřejmě nic nového. Tento fakt však údajně neměl s Burianovým odvoláním nic společného.

Větším problémem je rozhodně slučování Státní opery Praha a opery ND, o kterém se z převážně finančních důvodů mluví již delší dobu. Odboráři ze Státní opery Praha však odmítají, že by měli jakýkoli podíl na Burianově odvolání. Sami uvádí, že se stavili proti průběhu výběrovému řízení, nikoliv proti Burianovi samotnému. Těžko tedy říct, co opravdu ministra Balvína vedlo k odvolání ředitele, který právě nastoupil.

Před Burianem se však již po druhém uvedení do funkce tyčil jiný, mnohem složitější úkol. Získat zpátky zaměstnance, převážně herce, kteří se rozhodli po jeho odvolání z divadla odejít. On sám však vydal prohlášení, které mnohé překvapilo: „Pokud se jednoznačně domluvíme s ministerstvem na podmínkách fungování ND, aby se tato situace už nikdy nemohla opakovat, pak budu jednat s uměleckým vedením. Pokud se domluvím i s nimi, budeme jednat s herci. Každý se rozhodne sám za sebe, nikoho nebudu přemlouvat."

ND opouští Richard III. a Truffaldino

Ačkoliv to nejprve vypadalo, že z divadla odejde až přes dvacet herců, definitivní počet klesl na pouhé dva. Zato se ale jedná o opravdové hvězdy – Miroslava Donutila a již zmíněného Richarda Krajča.

„Premiér dosud neschválené vlády si asi uvědomil, jakého ministra si do té funkce instaloval, když mu musí nařizovat vratné kroky. Pro mě už to bohužel zpětný krok není. Už nehodlám pracovat v instituci, která je takhle nehorázně řízená. Kdo ví, čeho je možné se nadát při dalším pokusu o sestavení vlády.“ toto prohlášení uvedl v rozhovoru pro iHNED.cz Donutil poté, co premiér Rusnok nařídil Burianův návrat.

I přesto, že Donutil svou výpověď opravdu nestáhl, v Národním divadle bude působit nadále. Pouze však jako externista. Úplný konec v ND však oznámil Richard Krajčo. Svá poslední představení si odehraje v říjnu a definitivně pak opustí soubor.

Jeho rozhodnutí odejít velmi výstižně okomentoval šéf činohry Michal Dočekal: „Divadlo není tím impulsem, proč se tak rozhodl. Pozitivem na druhé straně je, že tento do značné míry zoufalý akt měl svůj význam. Vnímám ho i jako občanský postoj, je záležitostí vztahu nejen k Národnímu divadlu a ke kultuře, ale jakýmsi malým modelem společnosti, jejího obrazu a stavu, ve kterém se nachází."

Bottom line: Jste spokojeni se systémem, ve kterém si může ministr jen tak odvolat šéfa velmi důležité organizace, jako je Národní divadlo?