Počet českých studentů na amerických vysokých školách v minulém roce prudce vzrostl

Po stagnaci z posledních let způsobené zejména ekonomickou krizí se na americké univerzity v uplynulých dvanácti měsících dostalo téměř o jedenáct procent studentů více než v roce 2012. Odborníci očekávají v následujícím roce další nárůst. 

Celkem si život na amerických vysokých školách vyzkoušelo 776 českých studentů a daří se jim prosazovat i na prestižních univerzitách jako jsou Yale, Columbia nebo Stanford. Roste rovněž počet amerických studentů na tuzemských školách. Ve školním roce jich k nám přijelo 3 477, což z České republiky činí jednu z nejatraktivnějších lokalit pro americké studenty celosvětově. Tyto informace přinesla přední americká nezisková organizace Institut of International Education ve svém statistickém šetření Open Doors.

K hlavním příčinám pozitivního trendu z minulého roku patří nejen zlepšující se ekonomická situace, ale také lepší informovanost studentů a zvyšující se počet možností financování studia v zahraničí prostřednictvím nových stipendijních programů. Stále větší počet studentů také vnímá zahraniční studijní pobyt jako jeden ze základních předpokladů budoucí úspěšné kariéry v dnešním globalizovaném světě.

Téměř polovina českých studentů se zapojila do pregraduálních programů, ať už dvouletých vedoucích k titulu associate, nebo do čtyřletých bakalářských. V magisterských nebo doktorských programech bylo zapsáno 31 procent studentů, 16 procent bylo v USA na krátkodobém hostování a 9 procent již absolvovalo postgraduální odbornou praxi.

Klíčová role mezivládní organizace Fulbright

Dominantní úlohu při zprostředkovávání studia ve Spojených státech má Fullbrightova komise, jejímž účelem je podpora vzdělávacích, vědeckých a kulturních výměn mezi oběma zeměmi. Komise poskytuje komplexní informační servis a několik druhů stipendií podle vybraného studijního programu.

Ke stále populárnějším patří takzvané non-degree programy: „Počty studentů rostly ve všech stupních a kategoriích, ale největší nárůst, o neuvěřitelných 28 procent, zaznamenala kategorie hostujících studentů, tzv. non-degree. To jsou studenti vyjíždějící převážně díky dohodám mezi českými a americkými univerzitami. Dokazuje to, že právě meziuniverzitní spolupráce a výměny se v posledních letech rozvíjí,“ vysvětluje Jakub Tesař, studijní poradce Fulbrightovy komise a dodává: „doufáme, že tento pro obě strany výhodný trend bude i nadále pokračovat.“

Optimistickou vizi budoucího vývoje sdílí také Hana Ripková, ředitelka Fulbrightovy komise: „Čeští studenti i školy se v posledních letech i s pomocí aktivit Fulbrightovy komise naučili, jak akademické pobyty v USA zařídit. Pokud bude ekonomická a politická situace příznivá, můžeme se těšit na další růst.“

S financováním studia mohou pomoci nadace

Největším problémem studia v zahraničí zůstává vedle překonávání jazykové bariéry především financování. Prestižní Fulbrightovo stipendium sice většinou pokryje značnou část životních nákladů ve Spojených a školné, ale výběrovým řízením se ročně podaří projít pouze několika desítkám studentů. Totéž platí o dalších stipendijních programech. K významným stipendiím, jež je možno získat v tuzemsku, patří projekty Nadace Zdeňka Bakaly, The Kellner Family Foundation nebo Nadačního fondu Martiny a Tomáše Krskových.

Požadavky, které student při žádosti o stipendia musí splnit, se různí. K nejčastěji uplatňovaným kritériím samozřejmě patří prokázání špičkových jazykových znalostí a dosavadních školních úspěchů. Důležitým prvkem pak bývá esej, v níž by měl uchazeč nastínit své budoucí záměry na akademické půdě a v profesním životě.

Bottom line: Láká vás studovat ve Spojených státech? Co pro vás představuje největší překážku na cestě k dosažení tohoto cíle?