Přijímací řízení na vysoké školy v USA: Chce to především odhodlání a čas

Studovat v zahraničí je atraktivní možnost, o níž stále roste zájem. Počty studentů, kteří studují a nabývají nových zkušeností mimo svou rodnou zem, se násobí. Seriál The Student Times, který vám přiblížuje, jak se co nejlépe připravit na zahraniční vysoké školy, pokračuje a svou dnešní část věnuje přijímacímu řízení v USA.

Americké univerzity si své studenty vybírají opravdu pečlivě. Nejenže je třeba mezinárodního certifikátu, testů, ale škola pociťuje hlubší zájem znát studentovu motivaci, chce vidět výsledky, kterých dosáhl a které by zřetelně napomáhaly studiu a jeho dalšímu rozvoji a ukazovaly by studentův hluboký zájem studovat daný obor.

Rozhodnete-li se pro studium na univerzitě v USA, musíte si předně opatřit velkou časovou rezervu ke zvládnutí všech nutných prerekvizit. Vhodné je začít zajímat se o svou školu alespoň rok dopředu. Na univerzitách v Americe se přihlášky na většinu oborů podávají do konce kalendářního roku.

„College“ nazýváme v Americe školu, která nabízí pouze bakalářské studium. Oproti tomu na „university“ můžete studovat magisterské i doktorandské programy. Bakalářské studium trvá oproti českému čtyři roky, následující programy zpravidla dva.

Hodnota vzdělání

Převážná část zahraničních univerzit chce v rámci přijímacího řízení po svých studentech prokázat jazykovou znalost certifikátem mezinárodního charakteru. Ve Spojených státech se povětšinou jedná o zkoušky typu TOEFL nebo IELTS. Zkoušky jsou si podobné, vždy je nutno prokázat znalost na určité jazykové úrovni – testuje se čtení, psaní, poslech, mluvení. Dále je třeba absolvovat testy SAT nebo ACT, které jsou obdobou českých SCIO testů.

Každá škola může mít ale své přijímací řízení odlišné a rovněž může požadovat rozdílné typy zkoušek či testů. S největší pravděpodobností po vás však bude chtít motivační dopis, ve kterém vysvětlíte, proč ji chcete studovat, jaká je vaše motivace, co od školy očekáváte a co jí naopak můžete nabídnout.

V USA se na všech školách platí školné. Jeho cena se může pohybovat mezi pěti a padesáti tisíci dolary za rok. Plnou cenu však platí jen mizivé procento studentů, školy totiž nabízí poměrně rozsáhlou možnost stipendijních programů. Jedním z nich je i Fulbrightův mezivládní stipendijní program, který umožňuje nadaným studentům, kteří absolvovali alespoň bakalářský studijní program, studovat na nejznámějších amerických univerzitách.

Každý rok vyšle program do USA téměř čtyřicet Čechů, přičemž třetinu tvoří právě studenti. Ti, kteří by se do USA s pomocí programu chtěli dostat, by měli svůj pobyt začít plánovat až dva roky předem. Krom stipendií lze po prvním roce studia podat žádost o pracovní povolení na částečný úvazek a najít si práci až na dvacet hodin týdně. A vždy ještě zbývá možnost studentských půjček.

Mám na to?

Podle studentky Cambridge Barbory Goláňové je třeba zdůraznit, že studium prestižních univerzit se netýká jen malého počtu lidí, že přihlásit se do různých programů může úplně každý. Zároveň podotýká, že zahraniční univerzity pochopily, že systém stálého učení velkého množství informací je neefektivní už jen proto, že informace, které se mají učit studenti, si stejně tak mohou vyhledat lidé, kteří vysokoškolsky vzdělaní nejsou. A právě vysoká škola by člověku měla dát něco víc, schopnost jinak přemýšlet, analyzovat.

Studijní programy se také nesnaží studenty profilovat ihned po nástupu na univerzitu; nejprve absolvují rozsáhlou síť předmětů, od literatury až po politologii a teprve ve druhém roce studií si člověk může najít to, co jej opravdu baví, nebo třeba úplně změnit obor.

Po ukončení bakalářského studia odchází pracovat daleko více lidí než v České republice, kde se ještě většina snaží pokračovat minimálně v magisterském programu. Je tomu tak i kvůli cenové náročnosti studia, a proto samy školy vymýšlí, jak své potenciální studenty nalákat právě k nim. Při bakalářském přijímacím řízení je naopak ze stran studentů obrovský zájem a školy si mají z čeho vybírat.

Napříč informační obsáhlosti, intenzivní a dlouhé přípravě a náročnosti studia, se zahraničí stává pro studenty stále více atraktivním. Je třeba si uvědomit, že šanci k přijetí má opravdu každý a zrovna vaše výjimečnost se vámi vybrané vysoké škole může zamlouvat.

Další informace o studiu v zahraničí naleznete na stránkách TST v článcích, jejichž seznam naleznete na konci tohoto příspěvku. K doporučení rovněž slouží facebooková stránka „Studuj v zahraničí“, kterou založila redaktorka TST Barbora Goláňová.