Kvalitní vzdělání, komunikace v anglickém jazyce a spokojení lidé jsou v Nizozemí standard

Cesta do země větrných mlýnů na jedny z nejlepších evropských univerzit není složitá. Stačí napsat motivační dopis, mít volné místo na vybrané univerzitě a umět anglicky. Absolvování EILC (Erasmus Intensive Language Courses) je už jen bonus, pokud si chce student osvojit základy holandštiny. 

„Studium v Nizozemí bych doporučila všem. Tak kvalitní vzdělání v anglickém jazyce se vyplatí i na úkor vyšších finančních nákladů,“ řekla studentka Masarykovy univerzity Lenka Konkolová, která se přes program Erasmus dostala na univerzitu v Groningenu.

Zatímco v padesátých letech došlo v Československu k reformě školství, v Nizozemí zavedli povinné školné. Změny, které měly odbourat sociální bariéry v šancích na vzdělání, se pozitivně projevily jen v jedné zemi. Nizozemí se řadí mezí malou skupinu států, u kterých autoři výzkumu ze Sociologického ústavu Akademie věd v roce 2009 pozorovali dlouhodobý pokles nerovností.

„Zakládají si na tom, že i nejmenší provinční univerzita nabízí srovnatelně kvalitní akademické vzdělání jako velké instituce v Amsterdamu a Utrechtu,“ uvedl student Karlovy univerzity Šimon Stiburek.

Studie také potvrdila, že i při zvyšování školného je účinným faktorem v poklesu nerovnosti přímá finanční pomoc. „Pokud student nedokončí vysokoškolské vzdělání a jeho měsíční příjem nedosáhne částky, kterou má vrátit univerzitě, dluh se mu smaže,“ popsala Konkolová výhody, které nabízí vyšší sociální systém v Nizozemí.

V případě, že student nemůže zaplatit vládou určené školné 1800 eur za rok, může za určitých podmínek studovat zadarmo. Musí však během studia odpracovat dvaatřicet hodin za měsíc.

Holanďané studiem opravdu žijí a jsou motivovaní

Jakmile student vysoké školy dostuduje, část školného se mu vrátí. V průběhu vzdělávání se mu dostává maximální individuální péče ze strany profesorů. „Pokud máte na bakalářskou práci tři vyučující, pak se vám také všichni tři věnují. Studenti vždy dostávají zpětnou vazbu na každou esej a úkol,“ doplnila Konkolová.

Právě přístup profesorů a připravenost žáků na prezentace a jiné výstupy před třídou vidí studentka filozofické fakulty oboru sociální pedagogiky a poradenství jako největší rozdíl v porovnání se vzděláváním v Česku.

„Všechno měli perfektně nachystané. Nikdo si netroufl přijít pozdě a příprava z hodiny na hodinu byla samozřejmostí. Lidé mluvili ve svých prezentacích k tématu, oživovali je různými ukázkami a výzkumy,“ zhodnotila Konkolová, která studovala v Groningenu na univerzitě řadící se ke třem nejlepším vysokým školám ve výzkumné oblasti v Evropě.

Jeden rok, čtyři semestry a střídání praxe s výukou

„Semestr se tu dělí vždy na dva desetitýdenní bloky, což mi umožnilo, abych první z nich strávil normálním chozením do školy na univerzitě v Utrechtu a druhý výzkumnou stáží, prací na své diplomce, v Centru pro studium vysokoškolské politiky (CHEPS) na University of Twente,“ sdělil Stiburek, který v Praze studuje veřejnou politiku.

Na nizozemských univerzitách je povinné absolvovat pracovní stáž v Nizozemí nebo v zahraničí. „Studium a praxe jsou hodně propojené. Když studenti absolvují vysokou školu, ví přesně, kde najít uplatnění a jak vypadá pracovní proces,“ doplnila Konkolová.

Univerzity v Utrechtu, Twente i Groningenu se v žebříčku QS World University Rankings umístily mezi prvním stem univerzit na světě. Vědecký výzkum každý rok srovnává osm set světových univerzit, přičemž hodnotí akademickou reputaci, reputaci mezi zaměstnavateli, poměr počtu učitelů a studentů, podíl zahraničních studentů a podíl cizinců v akademickém sboru.

„Utrechtská univerzita je velká tradiční instituce s historií sahající až do středověku, velkým vědeckým výkonem, širokým záběrem oborů a skvělým umístěním v mezinárodních žebříčcích. Naproti tomu univerzita v Twente je mladá, progresivní technická univerzita ve venkovském regionu na východě země, úplně na hranicích s Německem,“ dodal Stiburek, který studoval v Nizozemí dva semestry.

Holandská univerzita v Twente podporuje studentské start-upy, komercionalizaci výsledků vědy, patenty, spolupráci s průmyslem a další. Progresivní univerzita letos zavedla nový model. „Snížil se počet přednášek, zachoval počet seminářů a praktik, ale výrazně zvýšil objem prací, které studenti zpracovávají. Podle toho, co jsem slyšel, jde o skutečně velké projekty, na kterých pracuje třeba osm až deset lidí a velký důraz se klade i na schopnost organizace v týmu a vyhledávání konzultací,“ upřesnil Stiburek. Důraz je na dynamické univerzitě kladen na aplikovatelnost výsledků v praxi.

Zakládají si na soukromí, ušetřit za sdílený pokoj jde jen s lidmi z východní Evropy nebo Asie

Nejdražší je v Nizozemí ubytování. Koleje se pohybují mezi třemi až čtyřmi sty eur, přičemž studijní stipendium se pohybuje okolo 420 eur. Vystačit si se stipendiem bez podpory rodičů nebo vlastního zaměstnání je v Nizozemí téměř nemožné. „Ve většině studentských měst máte štěstí, pokud se vám podaří sehnat pokoj pod čtyři sta eur, a považuje se tady za samozřejmé, že má každý vlastní,“ řekl Stiburek, který v Utrechtu bydlel v podnájmu a v Twentu na koleji.

Chce-li student ušetřit přes sdílený pokoj, s Holaďany bydlet nebude. „Ze začátku jsem sehnala ubytování za 370 eur v příšerném paneláku s patnácti Čínany, kteří se uzavřeli do vlastní komunity. Brzy jsem se přestěhovala na koleje, kde to bylo o poznání lepší, ale o to dražší,“ popsala svou zkušenost Konkolová.

Doprava je mnohem dražší než v Česku, proto se vyplatí půjčit si kolo. „Dá sehnat třeba za šedesát až osmdesát eur a při odjezdu zase za skoro stejnou cenu prodat,“ doplnil Stiburek, který si pochvaloval také levnější kulturní vyžití. Mnohé festivaly jsou zde dokonce zadarmo.

Potraviny v obchodech jsou cenově téměř srovnatelné jako v Česku, ale v kantýnách a restauracích jsou znatelně dražší. „Za cenu teplého jídla jako máme my v menzách, si v Holandsku mohou studenti pořídit jen bagetu. Vynahrazují si to večeří o třech chodech,“ konkretizovala Konkolová.

Průměrně vzdělaný Holanďan hovoří třemi světovými jazyky – anglicky, německy a francouzsky. Cizinec se domluví anglicky kdekoli. Znalost angličtiny od útlého mládí souvisí také s tím, že filmy a televizní pořady nemají holandský dabing.

Děti se jazyk učí z kreslených pohádek, proto pak nemají problém s výukou v anglickém jazyce nebo četbou cizojazyčných textů. „Trochu se styděli komunikovat v angličtině, ale psanou formu mají na výborné úrovni,“ specifikovala Konkolová.

Marihuana není zakázané ovoce, lidé po ní neprahnou

„Zdá se mi, že konopí tady má jinou pozici než u nás. Přestože je legální, kouří se snad míň, i mezi studenty a mladými lidmi,“ uvedl Stiburek. V Česku je marihuana stereotypně spojena s určitou subkulturou nebo mladými lidmi, proto je pro cizince překvapující, když vidí s jointem staršího, „slušného“ člověka. „Bylo zajímavé, když jsem čtyřicátníka viděl po rodinné večeři ubalit marihuanu a natáhnout se do křesla,“ dodal Stiburek.

I když je marihuana povolená a v coffee shopech je běžným zbožím, ve srovnání s námi jsou přísnější v kontrolách a užívání. „V Holandsku je mnoho pravidel, která se musí dodržovat. V kapse mohou mít nižší povolené množství než my. U nás může člověk pěstovat dokonce čtyři rostliny, tam ani jednu,“ řekla s překvapením Konkolová, která považuje legálnost marihuany v Holandsku za nižší než v Česku. Striktnější jsou i v dodržování zákazu kouření cigaret na veřejných místech.

Nepříjemný je v Holandsku snad jen častý déšť a málo slunce

Když začne pršet, na ulici není ani noha. Naopak, když slunce vysvitne, lidé jsou s dětmi v parcích a cyklistů na silnicích se člověk nemůže dopočítat. „Všichni mají v mobilech online předpověď počasí přesnou na půl hodiny dopředu. Když má pršet, raději vyrazí do práce o pár minut později,“ uvedla Konkolová, která vzpomíná na dvacetiminutové přeháňky dvakrát denně.

Jsou dochvilní, vstřícní, perfekcionisté. Jistoty, které umožňuje štědrý sociální systém, se projevují na spokojeném životě a milém přístupu k cizincům. I přes drahé ubytování vyjde studenta ze zahraničí studium v Nizozemí levněji než třeba Velké Británii nebo Skandinávii. Všichni mluví anglicky, ale nejsou rodilí mluvčí, takže nad východním přízvukem neohrnují nos.

Je těžké posuzovat, zda je vzdělávací systém v Holandsku otevřenější a kvalitnější díky školnému, nebo snad přístupu vlády, zůstává však zárukou hodnotného a prestižního získávání znalostí. „Zdá se mi, že tady všechno tak nějak o trochu víc funguje. A lidé jsou milí. Není to divoká jižanská srdečnost, ale spíš taková základní slušnost a vstřícnost, která mi u Čechů často chybí,“ uzavřel Stiburek.

Bottom line: Pokud přemýšlíte o Erasmu, podle čeho si vybíráte cílovou zemi? Zvažujete studium v Nizozemí?