Zkušení programátoři jsou nedostatkovým zbožím

IT je dnes jedním z nejdynamičtějších oborů. Je to vidět i v oblasti lidských zdrojů? Respektive jak?

Ano, poptávka po IT specialistech stále roste. Je to dáno jak výstavbou nových globálních center technické podpory, tak rostoucí nabídkou outsourcingových služeb.

Zaměstnavatelé již tradičně nejvíce poptávají programátory pro vývoj desktopových, webových a mobilních aplikací. Řada firem nabírá také zaměstnance pro oblast technické podpory. Jde o specialisty na systémovou podporu, networking, virtualizace, databáze atd. Nutno říct, že na tyto pozice jsou stále častěji kladeny vysoké nároky a je potřeba mít zkušenosti s nejnovějšími technologiemi. Zaznamenáváme také nárůst poptávky po projektových manažerech, kteří musí byt technicky zdatní a rovněž by se měli orientovat v oblasti obchodu.

Již delší dobu je stabilní poptávka po specialistech v oblasti BI a datové analýzy.

Není novinkou, že zkušení programátoři jsou nedostatkovým zbožím a nebude tomu jinak ani nadále. Zaměstnavatelé tak často přijmou i kandidáty, kteří přesně neodpovídají jejich původním požadavkům.

Je na českém trhu dostatek talentu a kvalitních kandidátů pro práci v IT? 

Tohle není úplně lehká otázka. Řekl bych, že ano, obecně je na trhu mnoho IT talentů, ale zároveň je zde i celá řada zajímavých pracovních příležitostí, a tak hodně záleží na podmínkách, které firma nabídne. Zda budou dostatečně atraktivní, aby talenty přitáhly. V případě náboru velkého počtu specialistů na konkrétní projekt musíme proto často sahat i do zahraničí, například do Ruska.

Které pozice se hledají nejhůř? 

Tradičně vývojáři (Java, C#, .Net, C++..) a pak kandidáti pro velmi specifické pozice, jako například Hadoop Developer, JDA WM/Red Prairie Specialist, BI System analyst – Microstrategy SAP ISU solution architect a podobně.

Maji v této oblasti šanci i absolventi VŠ? 

Ano, firmy jsou absolventům velmi nakloněné, zvlášť pokud během studia absolvovali nějakou praxi v oboru. Absolventi jsou levnější a velmi učenliví. Jazyková výbava je však nutností, bez angličtiny najdou v tomto oboru práci jen stěží.

Jonathan Hill (40)

působí na pozici generálního ředitele Grafton Recruitment od počátku října loňského roku.

Před příchodem do agentury zastával pozici ředitele ve společnosti Hays Czech Republic, kde měl na starosti řízení brněnské a pražské pobočky.

Předtím působil jako Regional Operations Manager pro oblast Asie a Pacifiku ve společnosti Reed, zastával post ředitele CVO Group a pracoval jako Senior Consultant ve společnosti Alexander Mann.

Jon Hill vystudoval Brunel University London.

Je ženatý a svůj volný čas rád tráví se svou rodinou, je vášnivým fanouškem F1 a jeho další vášní je cestování.

Platí na kandidáty pro práci v IT standardní náborové techniky nebo jakým způsobem se snažíte zaujmout?

Kandidáty v IT nelze zaujmout klasickou náborovou inzercí. Jsou obvykle pasivní a čekají, až je někdo osloví s konkrétní nabídkou. Zároveň jsou hodně vybíraví, chtějí vědět detaily o firmě, projektech, na kterých pracuje, o technologiích, ke kterým se dostanou. Chtějí vždy pracovat s nejmodernějšími technologiemi. Jak jsem zmínil, standardní reklama na ně nefunguje, musíme se tedy věnovat přímému vyhledávání a oslovování, kontaktovat je přes sociální sítě, především linkedIn, a nadále na ně aplikovat velmi osobní přístup.

 Co za benefity a podmínky jsou pro lidi z IT nejdůležitější? Liší se od jiných segmentů? 

Pro tyto kandidáty je hodně důležitý obsah práce – tedy zda jsou projekty, na kterých budou pracovat, dostatečně atraktivní. Přiláká je práce s nejmodernějšími technologiemi a dále flexibilita, především homeoffice. Důležitý je pro ně i osobní přístup.

 Liší se regionálně mzdy jednotlivých pozic v IT? Pokud ano, na jakých pozicích jsou největší rozdíly?

Ano, jako v ostatních oborech i zde lze zaznamenat regionální rozdíly. Praha se tradičně drží nejvýš, ale je poměrně s malým odstupem následována Brnem. Například v roce 2014 byl nejnižší zaznamenaný plat u vývojáře působícího v Praze 35 000 korun, programátoři v Plzni, Hradci Králové či Ústí nad Labem se musí spokojit s částkou ještě o 10 000 korun nižší. Orientačně, bez ohledu na praxi, firmu či místo působení, si dobří vývojáři v České republice mohou přijít zhruba na 55 000 korun.

 Dnes se hodně diskutuje oblast agenturního zaměstnávání, je to téma i v IT? 

Ne úplně, protože IT kandidáti se obvykle moc nezajímají o pracovní pozice přes agenturu. V případě, že nemohou získat pozici do kmenového stavu, preferují fungování jako freelanceři.

 Jak se daří přilákat IT experty ze zahraničí, odkud a jaká je jejich kvalita ve srovnání s českými.

Není to snadné. Podíl zahraničních IT kandidátů činí asi 2-5 % ze všech našich kandidátů na práci v IT. Samozřejmě je zde skupina kandidátů, kteří by rádi do ČR přišli, ale nemají pracovní povolení. Jde například o Indy nebo Rusy. Proto se obvykle soustředíme na Evropany (Španěly, Francouze, ...), ti však mají vyšší očekávání v otázce mzdy. Jejich kvalita je na velmi podobné úrovni jako kvalita našich lidí.