Zorientujte se v internetu věcí

Když v osmdesátých a devadesátých letech minulého století docházelo díky úsilí několika nadšenců ke vzniku internetu, přesněji řečeno world wide webu (www), bylo z dnešního pohledu vše poměrně jednoduché. Celosvětová počítačová síť propojující planetu byla něčím úchvatným a všichni zúčastnění se víceméně chtěli dohodnout na potřebných normách a standardech, jakými například byly protokoly X.25, TCP/IP, HTML, URI, HTTP a mnohé další.

Dnešní situace kolem internetu je však jiná. Z mnoha firem podnikajících na webu se stala gigantická nadnárodní monstra, hrnoucí před sebou miliardy dolarů. Ochota k vzájemným dohodám je řízena velkým byznysem. Navíc u vzniku internetu stáli technologičtí nadšenci s vizemi a nápady, ty v éře internetu věcí vystřídali velmi akurátní úředníci, odměření právníci, uniformovaní marketéři a nagelovaní obchodníci. Prostě armády vycepovaných zaměstnanců.

Vůle k dohodám a unifikaci internetu věcí dnes výrazně slábne s vidinou zisků zúčastněných hráčů. Digitální a chytré "věci" pro individuální spotřebitele (wearables), průmyslový internet (Industrie 4.0) či municipální nasazení internetu věcí (smart cities) tak nabízejí celou řadu odlišných variant pracujících na různých technologických platformách a standardech.

Je celkem možné, že taková standardizace, jakou jsme zažili v automobilovém průmyslu, se už nebude opakovat.

Současná neuspořádaná terminologie a názvosloví kolem internetu věcí mnohé naznačuje.

Rozrůzněná terminologie

Zatímco analytici Forrester Research razí označení internety věcí (Internets of Things), tedy množné číslo, Americká národní vědecká nadace (American National Science Foundation) hovoří o kyberneticko-fyzikálních systémech (Cyber-Physical Systems, CPS).

Massachusettský technologický institut (MIT) svým označením Things That Think zdůrazňuje schopnost připojených věcí myslet.

Cisco preferuje označení internet všeho, Internet of Everything. General Electric, kde začali s nasazováním senzorů v turbínách a zabývají se průmyslovým využitím internetu, zase používá název Things that Spin, tedy věci, které se točí. Microsoft díky objeviteli a vynálezci ve svých řadách, Marcu Davisovi, používá termín světového webu, Web of the World.

IBM pracuje hned se dvěma termíny: Connecting Everything, připojení všeho, a Smarter Planet, chytřejší planeta. Německý koncern Bosch upřednostňuje internet věcí a služeb, Internet of Things & Services, a konzultační firma Harbor Research naopak pracuje s označením internetu věcí a lidí, Internet of Things & People. Technologický institut z Atlanty v americké Georgii (Georgia Institute of Technology) nedávno publikoval zprávu o internetu nanověcí, Internet of Nano-Things.

A aby toho nebylo málo, komise pro technickou stránku internetu (Internet Engineering Task Force, IETF) ze Spojených států označuje internet věcí jako zesíťování chytrých objektů, Smart Object Networking, přičemž tyto objekty jsou limitovány svou životností, kapacitou paměti, zpracováním zdrojů nebo šířkou přenosového pásma.

Ponechme raději stranou mnohé další výrazy typu Smart Dust, Life.augmented, Digital Life nebo Ambient Intelligence.

Proto se ani nelze divit, že záležitosti týkající se internetu věcí bývají rovněž nezřídka označovány jako YASNY neboli You Ain't Seen Nothing Yet, což ve volném překladu značí, že dosud jsme toho v reálu příliš neviděli.

A skutečně, v porovnání s množstvím předpovědí renomovaných společností o desítkách miliard vzájemně propojených zařízení v období příštích několika málo let, v astronomických částkách trilionů dolarů, se toho ve skutečnosti zase tak moc neděje. Tedy pokud se nenecháme unést už trochu obehranými historkami o samořiditelných automobilech, ledničkách vyřizujících naše nákupy nebo superinteligentních robotech v chytrých továrnách zítřka.

Využití internetu věcí: Průmyslové aplikace

Současné studie erudovaných poradenských firem hovoří o tom, že plně automatizovaná inteligentní továrna, smart factory, může snížit výrobní náklady natolik, že se opět vyplatí návrat textilní výroby z Asie například do Severní Ameriky.

Podobné úvahy probíhají i v automobilovém průmyslu. To je i jeden z důvodů, proč ve vyspělých státech (USA, Německo) jsou aktivity průmyslového internetu velmi silně podporovány samotnými vládami těchto zemí.

V rámci praktického využití průmyslového internetu je zatím zřejmě nejpopulárnější odvětví firemní logistiky. Pokud jsou např. skladové položky vybaveny čárovým kódem, je už pak velmi prosté výrazně zefektivnit jejich doplňování či vyskladnění za účelem výrobního procesu nebo expedice k zákazníkovi. Pro dokonalou identifikaci čárových kódů jsou ve světě internetu věcí zhusta zmiňovány specializované chytré brýle přizpůsobené pro přesnou lokalizaci položky v logistickém centru a rovněž i jejího kritického množství nebo expirace pro případ automatického doplnění zásob. V takto organizovaném logistickém systému je přirozeně snadné znát aktuální stavy zásob nebo provádět inventury téměř kdykoliv.

Jiným praktickým příkladem průmyslového využití internetu věcí je průchod inteligentních obrobků (polotovarů) výrobní linkou. Ty samy navádějí obráběcí stroje k produkci správné varianty komponentů, které z nich mají být ve finále vyrobeny.

Bez zajímavosti nejsou ani cloudové platformy, které prostřednictvím specializovaných rozhraní nabízejí integraci, zajištění konzistence a zvýšené bezpečnosti datových formátů z různých výrobních informačních systémů.

Ale abychom nezůstali pouze u výroby. V oblasti zemědělství existuje celá řada již realizovaných projektů, které díky on-line monitoringu stavu půdy, podnebí a dalších důležitých veličin umožňují farmářům zvyšovat výnosy i kvalitu pěstovaných plodin.

Článek byl publikován v ICT revue 4/2016.