Druhý věk strojů, třetí platforma aneb čtvrtá průmyslová revoluce

Bez nadsázky lze říct, že všechny současné progresivní technologie tu s námi jsou už desítky let, ne-li víc. Bezpilotní řízení dopravy - letadla, kolejová vozidla, automobily; drony bez lidské posádky létaly přece už v dávných dobách minulého století. Roboty tu máme od roku 1920 a Čapkovy hry R.U.R. Podobně je tomu v průmyslové výrobě s nasazením čidel řízených počítači. Umělá inteligence a neuronové sítě zdaleka nejsou horkou novinkou, což platí i o celosvětové síti, internetu.

To, co všechny tyto technologie v současnosti přivádí na zcela novou kvalitativní úroveň, je dosažení bodu zlomu exponenciální křivky jejich praktického využití. Dnes v tomto místě přecházejí z jejího počátečního lineárního náběhu, kde dosud setrvávaly celou řadu let, do fáze strmého exponenciálního růstu. Řečeno slovy Raye Kurzweila, amerického vizionáře v oboru kybernetiky a autora několika skvělých knižních titulů, technologie se dostávají na pomyslnou druhou stranu šachovnice, tj. na tu stranu, kde faktor prudkého exponenciálního růstu začíná mít vážné ekonomické dopady na celkovou strategii libovolné organizace.

Čtyři etapy industrializace

Druhá průmyslová revoluce propuká na jatkách v Cincinnati v americkém Ohiu. Právě zde bylo v roce 1870 prvně zavěšeno prase na pohyblivý pás za účelem usmrcení a dalšího zpracování, což lze označit za počátek pásové výroby. Úzce specializovaná dělba práce, využití elektřiny a spalovací motor jsou další klíčové atributy tohoto období. Stejně jako osobnosti podnikatele Henryho Forda a zakladatele vědeckého řízení podniků Fredericka Taylora.

Třetí vlna přichází koncem 60. let 20. století (1969) s prvním programovatelným automatem (PLC) Modicon 084 od stejnojmenné firmy, později začleněné do Schneider Electric. Programovatelný kontrolér je průmyslový počítač pro automatizaci procesů v reálném čase, který z výroby vytlačil reléová zařízení. Etapa je charakterizována číslicovou technikou, automatizací výroby, rozvojem elektroniky a IT.

Současná, čtvrtá fáze industrializace vychází z předchozí, digitální etapy, je však charakterizována fúzí stírající hranice mezi fyzickým, digitálním a organickým světem při nasazování kyberneticko-fyzikálních systémů. Co si pod tím vším můžeme představit? Určitě průmyslové využití internetu, rozšířenou realitu, 3D tisk, nanotechnologie, biotechnologie, robotizaci nebo kvantové algoritmy. Inteligentní stroje a zařízení přebírají v "chytrých továrnách" činnosti, které až dosud vykonávali lidé. Ve výrobních procesech tak dochází k řízení strojů a výrobních celků kybernetickými systémy s podporou strojového vnímání (smyslové vnímání "chytrých věcí"), autokonfigurace a autodiagnostiky.

Důvody, proč dnešní technologické proměny nejsou jen prodlouženou rukou předchozí, digitální éry, ale jednoznačně dokladují příchod další nové fáze industrializace, jsou podle Klause Schwaba, zakladatele a prezidenta Světového ekonomického fóra, tyto tři: rychlost, rozsah a systémový dopad. Rychlost současných technologických změn nemá podle jeho slov historickou obdobu. Na rozdíl od předchozích, současná etapa industrializace vykazuje exponenciální, už zdaleka ne lineární růst. Kromě toho má globální charakter, který se dotýká téměř každého průmyslového odvětví kdekoliv na naší planetě. Šíře a dosah těchto změn s sebou přináší transformaci komplexních výrobních systémů, jejich správy a řízení.

Autoři světového bestselleru Druhý věk strojů, Brynjolfsson a McAfee, dnešní dobu nahlížejí ještě z trochu jiné perspektivy a označují ji za tzv. druhý věk strojů. Zatímco počátek prvního věku započal vynálezem parního stroje, tj. první průmyslovou revolucí, a trval až dodnes, osvobodil lidstvo od vyčerpávající práce fyzické, druhý věk strojů, charakterizovaný kupříkladu humanoidními roboty disponujícími všemi smysly, nás zase spasí od práce duševní. Otázka, kterou si tu autoři kladou, ale je, co bude s lidskými bytostmi. Nevyřadí je druhý věk z pracovního procesu stejně tak, jako ten první s objevem elektřiny a spalovacího motoru zatočil s koněm?

Třetí platforma neboli SMACT

Tou první byla éra střediskových počítačů, druhou architektura klient-server a třetí, zatím poslední, označuje IDC jako Třetí platformu (Third Platform), Gartner zase jako Nexus (Nexus of Forces, svazek sil). Původně se ale jednalo pouze o čtvero technologií, bez internetu věcí. Proto přišel Cognizant s akronymem SMAC (social, mobile, analytics, cloud), ke kterému později konzultanti od Sogeti (součást Capgemini Group) přidali ještě písmeno T (thing) za internet věcí.

Sociální média

V roce svého vzniku (2004) registroval Facebook jeden milion uživatelů, v lednu 2016 to bylo 1,55 miliardy uživatelů. Twitter vykazuje kolem šesti tisíc tweetů za sekundu, což představuje množství půl miliardy denně. V listopadu 2015 bylo na YouTube každou minutu nahráno 500 hodin videoobsahu, rok předtím to bylo 300 hodin.

Mobilita

Role se pomalu začínají obracet i u trendu BYOD (Bring Your Own Device). Původně si zaměstnanci do kanceláří skoro potají přinášeli své notebooky, chytré telefony či Wi-Fi routery, dnes se situace mění v tom, že zaměstnavatelé sami začínají vynucovat užívání těchto zařízení na pracovišti v režii zaměstnanců.

Dalším trendem v této oblasti vycházejícím z BYOD je BYOA (Bring Your Own Application), kde jsou uživatelé vyvázáni z povinného používání některých podnikových aplikací, např. pro sdílení souborů, e-mailing a týmovou spolupráci. Další významnou vlastností mobilních zařízení v dnešní době je, že mohou fungovat jako prostředník mezi různými senzory (snímání obrazu, zvuku, teploty, tlaku, vlhkosti, světelnosti, pohybu, sklonu, vzdálenosti, radiace, kvality ovzduší atd.) a uživatelem.

Analytika a big data

Analytika se pro většinu organizací stává stále strategičtější oblastí - včetně zapojení většiny pracovníků. To vyplývá ze skutečnosti, že všechna odvětví jsou dnes doslova hladová po analytických výstupech, což platí i pro hladké nastavení podnikových procesů. Tudíž nalézt v organizaci pracovníka, který by zároveň nebyl uživatelem BI, je téměř nemožné.

Celá řada organizací, aby zvládla stále se zvyšující nároky na zpracování všudypřítomných dat, přistupuje k tzv. demokratizaci analytiky, tj. jejímu zpřístupnění a samoobslužnosti pro stále větší počty pracovníků.

Cloud computing

K růstu objemu dat zpracovávaných v cloudu a dalšímu přechodu na cloudové služby přispěje několik dalších faktorů včetně soukromého využití cloudu spojeného s nárůstem počtu mobilních zařízení, rychle stoupající obliby veřejných cloudových služeb v podnikové sféře a rostoucí měrou též virtualizace v cloudech privátních. Rozvoj vzájemné komunikace strojů (M2M, machine-to-machine) má rovněž do budoucna velký potenciál pro zvyšování objemů cloudového provozu.

Internet věcí

Internet věcí jsou přes síťovou konektivitu propojené fyzické objekty: čidla, senzory, elektronická zařízení, software, budovy, vozidla a další tzv. vestavěné objekty.

Z pohledu internetu věcí se naprosto prorocky jeví dvojsmyslný nápis "IP on Everything" na tričku Vinta Cerfa, jednoho z otců internetu, na konferenci IETF (Internet Engineering Task Force) z roku 1992.

Článek byl publikován v ICT revue 3/2016.